Dvanáctý pokus vkročit do vysněného klubu boháčů absolvuje dnes v utkání s Kluží (21.00, online na Aktuálně.cz) fotbalová Slavia. Náskok 1:0 z prvního zápasu venku zná velmi dobře: v roce 2000 si nadějný výsledek přivezla z Doněcku, o sedm let později z Amsterdamu.
Stejná naděje, neúprosně odlišný výsledek. Po Šachtaru totální beznaděj, po Ajaxu nejslavnější moment novodobé historie.
Shodou okolností byl u obou momentů Karel Jarolím. Před devatenácti lety seděl na lavičce coby asistent Františka Cipra, o sedm let později už slavil jako hlavní kouč, jako strůjce senzačního postupu do milionářské soutěže.
"Slavia odvetu s Kluží zvládne, Ligu mistrů si vzít nenechá. Má kvalitní, vyrovnaný kádr. Kluž nechci podceňovat, ale Šachtar byl tehdy o něco silnější," prohlásil třiašedesátiletý kouč v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rozhodne se ale na hřišti. Ve středu před půlnocí bude jasné, který příběh červenobílí napodobí.
Scénář 1: Šachtar Doněck
Do konce odvetného zápasu 3. předkola zbývaly slabé dvě minuty, když zaplněný stadion Evžena Rošického na Strahově rázem umlkl. Červenobílí téměř celý zápas bránili postupovou remízu 0:0, úder přišel až v nastavení.
Brankář Černý, hrdina dosavadních minut, po centru z hloubi pole neudržel míč a Voroběj zblízka hlavou vyrovnal. Na sešívané padla temná deka a v prodloužení už Ukrajincům vzdorovat nedokázali. Libor Koller ztratil balon a Atělkin bez námahy Slavii dorazil.
"Co chceme víc? Máme náskok 1:0, hrajeme doma, všechno máme ložené. V kabině do hráčů hučím, že soupeře přejedeme, vypadá to dobře. Oni pak ale vyběhnou na hřiště a osm z nich vůbec nechce míč. Jakmile nám o něco důležitého jde, spadne nám srdce do kalhot," láteřil tehdejší kouč František Cipro.
Když se řekne největší zklamání, většina slávistických fanoušků okamžitě vypálí jméno ukrajinského velkoklubu. Pád na posledním kroku do elitní společnosti se vryl hluboko do paměti.
"Byl to šok. Takový pocit ve vás zůstane dlouho. Vlastně napořád, na to se nedá zapomenout. Člověk pak musí sebrat hodně sil, aby neúspěch nechal za sebou a naplno se soustředil na další práci," vzpomíná po letech Jarolím.
Scénář 2: Ajax Amsterdam
Když se v roce 2007 Slavia chystala na třetí předkolo Ligy mistrů, její marné bušení na vrata milionářského klubu už bylo pro smích. Šest pokusů a nic. A po losu, který červenobílým přisoudil slavný Ajax Amsterdam, nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl osud nějak výrazněji měnit.
Slavia už delší dobu bojovala s finanční situací, dlužila hráčům, neplatila ani jejich zdravotní pojištění. Mužstvo skládala v létě, za pochodu, v nízkonákladovém režimu. Takto do týmu přibyl i Martin Vaniak, tehdy už šestatřicetiletý gólman z druholigového SIAD Most.
Sešívaní navíc měli namále ve druhém předkole, když po dvou bezbrankových remízách přehráli Žilinu až na penalty.
Dvěma zápasy s Ajaxem Amsterdam ovšem slávisté vstoupili do historie. Z Nizozemska přivezli vítězství 1:0, když domácím lapil penaltu po nafilmovaném pádu Suáreze právě Vaniak. Neuvěřitelnou formu muž s přezdívkou Čaroděj korunoval na Strahově, svými famózními zákroky přiváděl Huntelaara a spol. k zoufalství.
Symbolem slávistického úspěchu pak byl oslavný úprk Stanislava Vlčka po jeho druhém, pojišťovacím gólu. "Pro mě to byl nejemotivnější okamžik trenérské kariéry. Dá se k tomu přirovnat snad jen to, když jsme s Al Ahlí postoupili do finále asijské Ligy mistrů, tam to byly také obrovské emoce," vzpomíná Jarolím, který se na Strahově mimo jiné proletěl nad hlavou svých svěřenců.
