Bílek: Nepřátelství vůči mně bylo silné, přemýšlel jsem o konci. Postup je satisfakcí

Jiří Škuba Jiří Škuba
24. 8. 2022 6:17
Když odcházel z tiskové konference, sálem se rozlehl potlesk. Kouč Michal Bílek plní fotbalové Plzni jeden sen za druhým, nejdřív titul, teď postup do základní skupiny Ligy mistrů. "Jsem šťastný, že tu můžu trénovat, že můžu vést tu bandu bojovníků, kteří se nevzdávají," zářil po vítězství 2:1 nad Karabachem.
Michal Bílek s majitelem klubu Adolfem Šádkem
Michal Bílek s majitelem klubu Adolfem Šádkem | Foto: ČTK

Už více než hodinu jste účastníky základní skupiny Ligy mistrů. Co to s vámi dělá?

Samozřejmě cítím obrovskou radost. Předkola jsme zvládli výborně, pět zápasů jsme vyhráli, pouze jeden remizovali. Ale musím přiznat, že dnešní utkání nebylo jednoduché. Škoda, že jsme se v úvodu, kdy jsme vybojovali několik standardek, nedostali do kloudného zakončení. V dalším průběhu jsme inkasovali a já si strašně cením, že se mužstvo nepoložilo a dokázalo duel otočit. Dosáhli jsme toho, co jsme si přáli: v Plzni bude Liga mistrů.

Dokázal jste si to vůbec představit, když jste do Plzně loni na jaře přišel?

Vůbec. Po mém nástupu jsme prohráli na Spartě a v dalším kole s Pardubicemi 0:3, ale ke konci předminulého ročníku jsme se zvedli a minulá sezona už byla úžasná. No a teď hrajeme Ligu mistrů… Jsem šťastný, že tu můžu trénovat, že můžu vést tu bandu bojovníků, kteří se nevzdávají. A kteří si Ligu mistrů zaslouží.

Znovu jste vyhráli poměrem 2:1, pod vaším vedením už posedmnácté. To je nějaký záměr?

Vnímám, že tyto výsledky přibývají. Ale se mnou to nic nedělá, hlavně že jsme vyhráli (smích). 

Je to největší úspěch vaší kariéry?

Vyhrát titul a následně postoupit do základní skupiny Ligy mistrů, možná to je nejvíc. Ale záleží na situaci, úžasné bylo i to, když jsme se s Blšany zachránili, to je zase úspěch z opačného pólu.

Co vám krátce po konci zápasu říkal majitel klubu Adolf Šádek? 

Ani si přesně nevzpomínám (smích). Byl šťastný a určitě děkoval, bylo to prostě super. Hodně pro mě znamená, když vidím lidi kolem, hráče, kolegy z realizačního týmu, fanoušky, jak jsou nadšení, že jsme dosáhli společného úspěchu. Je to pecka.

A pro vás osobně i satisfakce po kritice, která se na vás snášela v době u národního týmu?

Po nároďáku, a vlastně ještě během toho angažmá, jsem nezažíval nejlepší chvíle. Nastalo období, kdy jsem řešil, jestli má smysl trénovat. V této atmosféře, která vůči mně byla velmi negativní, jsem se do toho dostával zpět pomalu a hrozně mi pomohl Zlín, díky němuž jsem zase dostal chuť trénovat. Kdybych tehdy nedostal tuhle nabídku, nevím, kam by se ubíraly moje kroky. Možná bych už vůbec netrénoval.

Paris St. Germain, Real Madrid, Bayern Mnichov, Manchester City… Stačí si vybrat. Koho byste si přál do základní skupiny?

Zatím jsem o tom nepřemýšlel a ani teď, když jsem v klidu, nedokážu říct jedno jméno. V Lize mistrů jsou takoví velikáni, že si člověk může jen těžko vybírat.

 

Právě se děje

Další zprávy