reklama
 
 

Liberecký Padouch slavil 38 a uhnal olomoucké lenochody

18. 9. 2011 11:00
Škorpila udělal prezidentem. A natřel se jak lakýrky

Liberec - Skoro všichni už nad ním lámali hůl.

A z lavičky Slovanu Liberec, kterou ještě na jaře usilovně zahříval, ho posílali do fotbalového domova důchodců.

Jenomže osmatřicetiletý Tomáš Janů vytřel v letošním ligovém ročníku všem škarohlídům zrak. A ukázal, že na smetiště fotbalových dějin má ještě hodně a hodně daleko.

Své 38. narozeniny si užil v sobotu přímo na trávníku v utkání s Olomoucí. Jako střední halv nedopustil, aby mu soupeř oslavu pokazil. Ve středu pole toho naběhal skoro víc než čtyři záložníci Sigmy dohromady.

Nic nezkazil, zakládal nebezpečné protiútoky a vzorně presoval. Také jeho zásluhou byl Slovan mnohem lepší než Sigma, ačkoli bojoval od 15. minuty v deseti bez vyloučeného Nezmara.

Čtěte také:
Plzeň ve šlágru kola skvělým obratem porazila Jablonec
Sigma dovedla k ideálu výmluvu o těžké hře proti deseti

Výsledek 1:1 znamenal pro domácí sice jen morální vítězství, ale na rozdíl od Olomouce se nemuseli za bod stydět.

Říkají mu Pady nebo Padouch. Jako kapitán Slovanu zdvihl nad hlavu dvakrát pohár mistra ligy. Zvládl v ní už 311 utkání. Devatenáctiletému spoluhráči Hadaščokovi by mohl být bez problémů biologickým otcem.

"Někteří kluci, co jsem s nimi v Liberci před 13 lety začínal, už mají 250 kilo," utrousil s nadsázkou v rozhovoru s novináři. 

Namaskoval se na Ghaňana. I za cenu obří vyrážky

Těší se z každého prvoligového startu. Miluje filmy se dvojice Svěrák, Smoljak a často dokáže okolí pobavit přinejmenším stejně dobře jako oni. 

Však se také nesmazatelně se zapsal také do kroniky nejslavnějších klubových ´fórků´.

A U Nisy se nikdy nezapomene, jak udělal z trenéra Ladislava Škorpila prezidenta. A sám ze sebe Afričana - i když za cenu vlastního zdraví.

V roce 2003, kdy se za nechutných tahanic volila česká hlava státu, nechali Janů s libereckým redaktorem Miloslavem Cihlářem vyrobit trička s portrétem trenéra a nápisem Škorpil for prezident.

Hráči si je navlékli v kabině a odstartovali vážně nevážnou kampaň za Škorpilovo vyhlášení hlavou státu. A média se jí chytila.

Ještě větší ´bžundu´ si Janů udělal z trenéra, spoluhráčů, ale i sám ze sebe na tréninku v Nymburce. Nedorazil na něj Ghaňan Baffour Gyan a Tomáš se za něj ´přestrojil´.

Namazal se černým krémem na boty a ve své masce vydržel celý trénink. "Bylo ale asi čtyřicet stupňů na slunci, a měl jsem pak po celém těle týden vyrážku velkou jak pětikoruny," prozradil Janů. 

Během sedmi podzimních kol vystrnadil Janů ze základní sestavy mnohem mladší spoluhráče. Na hřišti víří mezi dalšími dvěma pamětníky nejslavnější éry chlapců zpod Ještědu - stoperem Janem Nezmarem a podhrotovým liberem Jiřím Štajnerem.

Z hlavy mu nevymizí FC Liverpool, AC Milán a Tbilisi

Bývalý levý bek dělá teď černou práci uprostřed zálohy. Jako defenzívní štít. Nebo spíše štítek. Takových drobečků jako příbramský rodák abyste v Gambrinus lize pohledali. Měří 174 a váží 67 kilo.

Takové ´rozměry´ však pomáhají k fotbalové dlouhověkosti. Vychrtlost má sice v genech, ale s jídlem se navíc ještě hlídá.

V Liberci by ho mohli vystavovat v síni slávy. Z Dukly Příbram přestoupil před 13 lety a s výjimkou loňského půlročního angažmá v Ústí nad Labem zůstal Slovanu věrný.

Nejraději vzpomíná na roky 2000 a 2002. V tom prvním se Slovan poprvé ukázal ve fotbalové Evropě. V Poháru UEFA narazil na věhlasný FC Liverpool.

"Na Anfield Road jsme prohráli jen jedna nula a ještě v 80. minutě jsme tam hráli nerozhodně," vzpomněl si na památné utkání.

"Byla tam fantastická atmomosféra, něco podobného jsem nezažil ani předtím a ani potom. Po zápase nám k výkonu gratulovaly i staré paní v liverpoolských šálách," dodal Janů.

Byl u toho, když Slovan dobýval fotbalovou Evropu

V hlavě mu uvízlo samozřejmě vítězné tažení Slovanu Pohárem UEFA v sezóně 2001/2, kdy liberecké mužstvo s Kinským, Holeňákem, Kolouškem nebo Štajnerem přešlo do čvtrtfinále přes Slovan Bratislava, Celtu Vigu, Real Mallorca a FC Lyon.

Slovan pak vybojoval první mistrovský titul a v předkole Ligy mistrů statečně vzdoroval AC Milán. Na San Siru prohrál 0:1 a doma zvítězil 2:1. Díky brance vstřelené U Nisy však šli dál Italové. A celou soutěž nakonec vyhráli.

"Milánský trenér Ancelloti pak prohlásil, že jsme pro ně byli nejtěžším soupeřem na cestě k celkovému vítězství," upozornil Janů.

Slovan po vyřazení z Ligy mistrů ´spadl´ do Poháru UEFA a narazil na gruzínské Dynamo Tbilisi. Pod Kavkazem čekalo na libereckou výpravu v odvetě peklo. Sice s Gruzíny uspěli, ale na hřišti šlo o zdraví.

"UEFA schválil a Dynamu kapacitu 20.000 diváků. Ale po zahájení utkání vyběhlo na tribuny dalších 25.000 diváků. A mimo jiné házeli na hřiště kameny, jednoho domácího hráče trefili do úst. Běžel jsem vedle něj. Hodně krvácel, ale rozhodčí se bál utkání ukončit," zavzpomínal Janů.

"Po výsledku 2:1 pro nás jsme postoupili, ale po zápase jsme se málem poprali s domácími hráči i diváky. Všichhni jsme si oddechli, když jsme z Gruzie odletěli."

V lize dal tři góly soupeři a taky tři ´vlastence´

Janů se nařadí k vyhlášeným kanonýrům. Jeho průměr činí méně než jednu branku na ligových 100 utkání.

"Dal jsem jen tři prvoligové góly, z toho dva Aleši Chalovskému z Blšan. A taky tři vlastní - Tondovi Kinskému a Márovi Čechovi," přiznal.

Vyučil se elektrikářem se specializací na silnoproud. Až skončí s vrcholovým fotbalem, po stožárech by lezl jen nerad.

"Chtěl bych trénovat," poznamenal.

A jak přišel ke své přezdívce Padouch nebo Pady?  "Někdy v šesté třídě ve škole. Už ani nevím proč. A myslím, že žádný padouch ani nejsem," shrnul Janů.  

autor: Miloslav Lubas | 18. 9. 2011 11:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama