Tréninky jsem nikdy neflákal. Jsem rád, že na mě trenér Stramaccioni změnil názor, říká Kadlec

Jiří Škuba Jiří Škuba
3. 10. 2017 10:58
Jako na kolotoči si musí v poslední době připadat útočník Václav Kadlec. V létě to měl ve Spartě hodně nahnuté, vypadalo to, že jediné, co ho na Letné ještě čeká, je vyklízení skříňky. A teď? Má důvěru trenéra Stramaccioniho, odehrál třetí zápas v základu a ještě k tomu dostal pozvánku do reprezentace.
Václav Kadlec během reprezentačního srazu.
Václav Kadlec během reprezentačního srazu. | Foto: Milan Kammermayer

Bylo pro vás překvapení, když jste se dozvěděl o pozvánce do národního týmu?

V minulém týdnu mi volal pan Šeterle (manažer reprezentace), že jsem mezi náhradníky. A možná budu povolaný. Říkal jsem si, že kdyby mi zápas s Duklou osobně vyšel, tak by šance na dodatečnou nominaci byla. Jsem rád, že to vyšlo, a je to pro mě příjemné překvapení. V poslední době nemám zas tolik zápasů odehraných, povedl se mi jeden. Výkony asi nebyly špatné, ale taky nic extra.

A kdyby vám někdo před měsícem řekl, že budete nominovaný do reprezentace, asi byste mu nevěřil, že?

V tu dobu jsem doufal, že zůstanu aspoň ve Spartě (úsměv). Je to obrovská otočka, ale alespoň vidím, že když člověk něčemu věří a něco pro to dělá, tak se to vyplácí.

Na začátku sezony to s vámi nevypadalo úplně dobře. Trenér Andrea Stramaccioni se nechal slyšet, že neplníte pokyny, které po vás chce. Co konkrétně to znamenalo?

Nevím (úsměv). Byla těžká situace, přišla spousta nových posil. Mohlo se stát, že mezi základními hráči nebudu, ale asi jsem nečekal, že se to dostane do takové fáze, že bych nejezdil na zápasy. Snažil jsem se zachovat chladnou hlavu a nedělat nesmyslné závěry, což se mi asi podařilo. Osobně si myslím, že jsem celou dobu trénoval stejně. Trenér na to může mít samozřejmě jiný názor, ale já jsem rád, že ho nakonec změnil. Nemůžu směrem k němu říct nic špatného, myslím, že žádné neshody nemáme a ani jsme neměli.

Ale v jeden moment už jste byl jako nechtěný jednou nohou ze Sparty…

Samozřejmě se něco řešilo, ale já jsem od začátku říkal trenérovi i panu Kotalíkovi, že nikam odcházet nechci. Že jsem ve Spartě spokojený, mám ji rád a že mi stačí vědět, že ta šance je. Nepotřeboval jsem žádnou garanci základní sestavy, jen jsem chtěl ujištění, že když se budu snažit, šanci dostanu. Bylo mi řečeno, že ano, tak jsem oznámil, že nikam odcházet nechci. Tím to zhaslo.

Máte pocit, že vztah mezi vámi a trenérem se změnil?

Dal jsem najevo, že mi ta situace není lhostejná. Myslím tím projev na hřišti, kdy jsem ho měl možná trošku jiný než teď. Tím jsem si možná trenéra získal.

Jaký je trenér Stramaccioni z vašeho pohledu?

Co se týká přípravy, byl jsem překvapený a spokojený. Tréninky mají spád, tempo i kvalitu. Dva měsíce jsem pořádně nehrál zápas, ale když už teď nastoupím, fyzicky to zvládám. Třeba derby, v němž jsem se dostal na hřiště po dlouhé době. Zvládl jsem devadesát minut ve slušném tempu a neměl jsem problém. Je vidět, že tréninky mají kvalitu, dokážou připravit i ty kluky, kteří pořádně nehrají.

Po zápase s Teplicemi trenér Stramaccioni prohlásil, že pro něj byla výzva vás znovu nastartovat. Cítil jste to z něj po celou dobu, že vám ve skrytu duše věří, i když vás zrovna nestaví?

(Přemýšlí) Dokonce jsem měl od některých spoluhráčů indicie, že to mohou být nějaké zkoušky. Ale jestli tomu tak opravdu bylo, to nevím. Je to jen pocit.

Jako že po vás schválně dupal, aby z vás dostal co nejvíc?

Nemůžu říct, že by mi dělal nějaké naschvály. Akorát jsem nechodil na zápasy. Nikdy mi neudělal něco špatného, to vůbec ne. Na druhou stranu si myslím, že jsem trenérovi nedal žádný důvod k tomu, aby na mě byl nepříjemný.

Jak jste se cítil, když jste první pohárový zápas s Crvenou Zvezdou Bělehrad nedostal nominaci k zápasu a zůstal doma? To pro vás musel být šok, ne?

Byl to šok. Měl jsem zabalené kopačky, ale pak mi přišli kluci říct, že s nimi nejedu. Říkal jsem si, že to bude chvilkové, ale úplně chvilkové to nebylo. Musím říct, že v tu chvíli mi pomohla přítelkyně a rodina. Nebyl jsem na tom úplně ideálně, všechno jsem si maloval trošku jinak. V tom musím lidem kolem sebe poděkovat.

Jak člověk bojuje s frustrací, že se ocitne na vedlejší koleji? Neměl jste chuť se na všechno vykašlat?

Naopak, víceméně celou dobu jsem byl motivovaný víc a víc. Slabší chvilku jsem měl jen po odvetě s Crvenou Zvezdou Bělehrad, kdy jsem střídal o půli. V tu chvíli jsem na tom nebyl úplně nejlíp. Kromě toho momentu jsem se ale cítil dobře a snažil se co nejlépe trénovat. Věděl jsem, že i fyzicky jsem na tom dobře. Pořád jsem věřil, že se to otočí.

A otočilo. Pomohlo k tomu i to, že konečně hrajete v útoku, a ne na postu pravého záložníka, kam vás trenéři často stavěli?

Stoprocentně. Ode mě se vždycky chtěly góly, góly, ale když hrajete pravé křídlo, tak se nedávají tak snadno, do šancí se tolik nedostáváte. Před časem se třeba psalo, že jsem nedal tři zápasy gól, ale když jsem hrál v záloze, tak to samozřejmě takový problém nebyl. Každý mě má zafixovaného jako hrotového útočníka, ode mě se ty branky čekají automaticky.

Už máte svůj věk, měl byste být ve Spartě jedním z těch, kteří kabinu vedou a stmelují. Souhlasíte?

Tuhle úlohu jsem chtěl na sebe vzít, ale s mou situací, která nastala, to nebylo úplně vhodné. Když člověk nehraje, může zkoušet stmelit kabinu, jak chce, ale je to složité. Samozřejmě bych si přál, pokud budu dál nastupovat, pomoct Spartu dostat tam, kam patří. Jsem ve Spartě s nějakou přestávkou devět let, mám ji v sobě. Být s ní čtvrtý pátý v lize, to není vhodné.

Dokážete se během reprezentačního srazu odpoutat od situace ve Spartě a vyčistit si hlavu?

Bylo by to fajn, ale leží mi to v hlavě víc než kdy dřív. Asi už jsem věkem a nějakými zkušenostmi zmoudřel. Postavení Sparty mi nebylo volné nikdy, ale teď si to beru o trošku víc. Není mi příjemné, kde se nacházíme.

A myslíte na zápas s Plzní, která vás čeká po repre pauze?

Nechci říkat, že by titul už byla nějaká utopie, ale když se neudělají tři body, což bude velmi těžké…Je to za čtrnáct dní, já teď s klukama nebudu, ale věřím, že se pokusí udělat spoustu práce.

Zlepšuje se komunikace v kabině i s cizinci?

Nemůžu říct nic špatného na jediného kluka, že by něco flákal, nebo si něco neuvědomoval. Charakterově jsou všichni v pořádku. Naopak si myslím, že v kabině to máme v pohodě, akorát to na hřišti moc neukazujeme.

 

Právě se děje

Další zprávy