Trumfy Plzně: Čerstvější krev a přesila v záloze. Těsná prohra může Spartu připravit o půl miliardy

Luděk Mádl Luděk Mádl
24. 10. 2016 6:00
Fotbalisté Sparty výsledkově opět nezvládli přímý souboj s Plzní, svým největším rivalem posledních let. Titul je sice ještě daleko, ale Viktoria k němu má už o sedm bodů blíž.
Symbolický snímek: Michal Krmenčík byl v důležitých momentech u míče vždycky dřív než sparťani
Symbolický snímek: Michal Krmenčík byl v důležitých momentech u míče vždycky dřív než sparťani | Foto: Milan Kammermayer

Glosář Plzeňská fotbalová epopej zdaleka nekončí. Jak víme, z posledních šesti ligových sezon opanovali Západočeši hned čtyři, zatímco Sparta (stejně jako Liberec) jedinou. A byť nás od konečné tabulky probíhajícího ročníku epojistěni.cz ligy dělí ještě 19 kol, nelze přehlédnout, že sparťanské manko na Viktorii činí už sedm bodů.

Mladý trenér David Holoubek, pověřený nyní vedením Sparty, našel v této roli svého prvního přemožitele. Bohužel pro něj toho nejnepříjemnějšího, právě Pivarníkovy svěřence v dresech Viktorie Plzeň.

Sparťané se sice po prohře 0:1 jali všechny hlasitě ujišťovat, že v utkání nebyli horším týmem, že by průběh nejlépe odpovídal remíze a že vlastně rozhodla jediná neubráněná situace, po níž domácí Krmenčík skóroval.

V podstatě to tak i bylo, jenže ať už si sparťané nedělní porážku 0:1 v Plzni charakterizují jakkoli, nic to nezmění na tom podstatném, že šlo o porážku. O další porážku s Viktorií Plzeň, už pátou v řadě. V březnu 2014 Sparta proti Viktorii naposledy slavila vítězství (a následně i titul), od té doby pražský klub po vzájemném klinči končívá pravidelně na lopatkách.

A teď pozor! Může se stát, že právě TENHLE nedělní neúspěch v Plzni nakonec Spartu zabolí tisícateronásobně mučivěji než ty předchozí.

A to v případě, že by

1) Viktorii pomohl k další české korunovaci, a zároveň 2) že by se vítěz Ligy mistrů, stejně jako vítěz Evropské ligy na jaře ve svých domácích soutěžích kvalifikovali přímo do skupinové fáze Champions League.

V takovém případě by se totiž v Lize mistrů jedno účastnické místo uvolnilo, a to pro 13. zemí koeficientového žebříčku, platného na konci sezony minulé. A tou zemí byla Česká republika. Jinými slovy, naskýtá se tu slušná šance, že by se český mistr právě probíhajícího ročníku 2016/17 mohl do příští Ligy mistrů dostat přímo, bez kvalifikace.

Od roku 2018 už mu měl onu výsadu vylepšený pohárový koeficient dokonce garantovat, jenže – jak známo – s platností právě od sezony 2018/19 pozměnila UEFA regule, když čtyřem nejsilnějším zemím přidala dalších pět jistých účastnických míst. Co to bude znamenat pro země ostatní, včetně Česka, to ještě musí UEFA do konce roku zpřesnit a specifikovat. Ale z logiky věci vysvítá, že české šance tento zásah patrně opět utlumí.

Situace se tedy jeví tak, že se nad dveřmi, jimiž lze projít přímo do Champions League, možná českému mistrovi v květnu rozsvítí nápis: Teď, nebo (už taky možná) nikdy!

Liga mistrů značí bohatství, až kolem půl miliardy korun. A tenhle třpytící se zlatý poklad na konci tunelu pochopitelně mnohé láká a oslňuje. Jak už víme, po neděli je Plzeň onomu blyštivému lákadlu blíže nežli Sparta. Přesně o sedm bodů.

Kozáčik pilířem plzeňského úspěchu

Pro Letenské navíc platí, že chtějí-li titul nakonec ještě přeci jen dobýt, musí se případně prodrat tabulkou hned přes několik dalších reálných konkurentů. Ligu teď vede Mladá Boleslav se stejným bodovým ziskem jako Plzeň (oba 26). Třetí je v tabulce Slavia (24), následuje Zlín (22) a až na páté příčce najdeme Spartu (19).

Body lze samozřejmě získat či ztratit kdekoli, nicméně v souvislosti s Plzní a Spartou možná nebude od věci podotknout, že jim oběma nadělil los ve zbytku podzimu ještě po jednom těžkém ligovém testu. Tedy papírově těžším, než jsou ty ostatní. Viktorii totiž mimo jiné čeká ještě cesta do Mladé Boleslavi a Spartu zase do Liberce.

Proč Sparta s Plzní zase prohrála? Nebo z opačné strany: Proč se Plzni podařilo svého soupeře opět udolat?

Nejjednodušší – a přitom velmi výstižná – odpověď zní, že zatímco domácí Krmenčík se k parádní Hubníkově přihrávce dokázal dostat dřív než sparťan Holek a umístit míč do sítě, tak sparťanské šance zmařil do jedné výborně chytající brankář Kozáčik.

Poradil si s Kadlecovým křídelním průnikem, Dočkalovým pokusem o obstřel i Lafatovým nádherným obloučkem. A tak Plzeň vyhrála 1:0.

Jenže faktorů, jež o výsledku spolurozhodly, by se našlo pochopitelně víc.

Spartě nutno přiznat handicap, který pro ni v těchto dnech znamená její zaplněná marodka. Před týdnem proti Jihlavě, stejně jako ve čtvrtek v pohárovém utkání v Izraeli měl trenér Holoubek k dispozici jen 13 hráčů prvoligové soupisky A-týmu. A mnoho se nezměnilo ani před nedělí. Do týmu už sice přibyli Šural s Costou, ale po tréninkovém výpadku plnili jen roli střídajících hráčů.

Čili oproti zápasu na hřišti Hapoelu Beer Ševa vyměnil trenér Holoubek ve své sestavě jediného hráče. Mimo hru zůstal Holzer, příležitost v základu naopak opět dostal Lafata. Na hrotu se vyskytoval spolu s Julišem a k levé postranní čáře putoval zprvu Václav Kadlec.

Plzeň má v těchto dnech k dispozici mnohem širší kádr než Sparta. A využila toho. Oproti čtvrtečnímu mači s Astrou Giurgiu (1:2) sáhl trenér Pivarník do obrany, kde chybujícího Baránka nahradil Hubník. Bolavá naražená žebra utišil prášky, protože duel se Spartou si nechtěl nechat ujít za žádnou cenu. A právě jeho návrat do sestavy patřil mezi úhelné kameny plzeňského vítězství.

To, co chtěla hrát, udržela Sparta jen 20 minut

Pivarník si ale na Spartu připravil i další změny, a to nejen personální. Namísto systému 4-4-2, který po svém příchodu do Plzně mužstvu vtiskl, se totiž u příležitosti sparťanské návštěvy ve Štruncových sadech odklonil zpět k předchozímu modelu 4-2-3-1.

Tím pádem potřeboval o jednoho záložníka víc a jednoho útočníka méně nežli proti Astře. Po nějakém čase se tak v sestavě znovu objevilo volné místo pro Hrošovského, navíc Kaceho nahradil trenér silami čerstvějšího Hromady.

A z útoku stáhl slovenskou dvojici Ďuriš–Bakoš, přičemž prvního z nich dokonce ani nenominoval k utkání, aby prý zrelaxoval a v kruhu rodinném zkusil rychle najít a obnovit ztracenou formu.

Na hrotu se tentokrát objevil Krmenčík. A potvrdil svou pověst sparťanobijce. Na jaře na Letné dvěma zásahy vygradoval plzeňskou výhru 3:0, tentokrát vsítil rozhodující branku utkání. A k ní se Plzeň nedostala náhodou, ale i zásluhou Pivarníkovy účinné taktiky.

Plzeňský trenér si stejně jako nedávno jeho slávistický kolega Jaroslav Šilhavý položil otázku: Kde má teď Sparta největší problém? Odpověď zní: Ve středu pole, který série zranění (Rosický, Frýdek, Vácha, Čermák, Sáček) oslabila opravdu citelně.

Sparta nastoupila ve středu pole se čtveřicí hráčů Zahustel, Dočkal, Mareček, V. Kadlec, která měla oproti plzeňským protihráčům nejprve dvě, a pak dokonce tři nevýhody.

1) Hrošovský a Hromada ve čtvrtek Evropskou ligu nehráli, takže byli čerstvější než jejich sparťanští protihráči.

2) Plzeňských hráčů se uprostřed pole vyskytovalo pět, zatímco sparťanů proti nim bylo při rozestavení 4-4-2 o jednoho méně.

3) Už ve 21. minutě "chytil" žlutou kartu sparťan Mareček, takže pak musel chodit do soubojů opatrněji, s menší účinností.

V reálu se to projevovalo na hřišti tak, že Sparta soupeře v úvodu utkání zatlačila. A to díky tomu, že velmi vysoko a hlavně poměrně úspěšně napadala plzeňskou rozehrávku, z čehož mimo jiné rezultovala i Kadlecova gólová šance.

Jenže to Spartě vydrželo zhruba jen dvě desítky minut. Všechno se v danou chvíli sečetlo. Kartou vystrašený Mareček stáhl nohu z plynu, svou prvotní aktivitu v presinku začali postupně tlumit i jeho spoluhráči – a pro Plzeň pak už nebylo problémem přejít volně přes střed hřiště, kde měli početní převahu 5:4. A už byli na útočné polovině a v tomto rozpoložení se přinejmenším dohrál první poločas.

Skutečnosti, že se jí po 20. minutě podařilo převzít otěže zápasu do svých rukou a hlavně přesunout těžiště hry na půlku soupeře, využila Viktoria záhy i ke vstřelení branky.

Ano, Hubník přihrál kolmo na hrot před branku nádherně. Ale podařit se mu to mohlo díky tomu, že Sparta už ve 26. minutě utkání protihráče jen "stínovala". Ano, Hubník s balonem operoval poměrně daleko od branky, to je pravda, ale ve chvíli, kdy si vyměřoval a následně vysílal ze své kopačky klíčovou přihrávku utkání, stál od něj nejbližší sparťan snad tři čtyři metry. Takže mu onu herní situaci samozřejmě nijak neznepříjemňoval a nekomplikoval.

Vzápětí Krmenčík poprvé ukázal, že má reakce rychlejší než sparťan Holek – a bylo to 1:0.

A mohlo to být 2:0, kdyby chvíli nato po dalším souboji dvojice Krmenčík–Holek pískl sudí Hrubeš ve prospěch Viktorie pokutový kop. Podle mě úplně jasný. Leč nepískal se, přestože na duel podzimu bylo delegováno hned šest rozhodčích a jeden z brankových se na celou situaci díval asi z metru.

Ano, karta pro Marečka byla přísná. Ale té hysterie kolem...

Spartě tak až do konce utkání mohla živit naději alespoň na bod, stačilo jediním gólem vyrovnat. Ale nestalo se.

A to ani poté, co trenér Holoubek oživil útočnou činnost svého týmu další rošádou, to když v poločase vysunul Václava Kadlece na hrot a na levou stranu poslal Juliše, kterého po hodině hry střídal Pulkrab.

Plzeň si ale zápas plus minus kontrolovala, jejím fanouškům pořádně zatrnulo vlastně jen po chybě Hejdy, kterou chtěl krásným lobem potrestat Lafata, jenže Kozáčik mu zákrokem ještě spektakulárnějším potěšení z vyrovnávacího gólu sebral.

Nekonal se ani žádný závěrečný nápor Sparty. I proto, že hra ve druhé půli byla kouskována častými fauly, přičemž obzvláště v této činnosti vynikal sparťan Costa. Ten po zranění přišel na plac, aby se obrana jeho týmu mohla změnit na model se třemi stopery a křídelníci měli větší volnost pro útočnou činnost.

Ta už se ovšem prakticky nekonala, protože utkání začalo připomínat spíš diskusní klub. Sparťanská frustrace z průběžného skóre a pocit marnosti, v níž se nedařilo s ním něco udělat, se začala výrazně prolínat s popuzenými reakcemi hráčů pražského týmu na kdejaký verdikt rozhodčích.

Bořek Dočkal k tomu v pozápasovém televizním rozhovoru poznamenal, že "v desáté minutě měli mít tři plzeňští hráči žlutou kartu, a nedostali žádnou, zatímco Sparta obdržela napomenutí hned za svůj první faul."

Musím se přiznat, že tři zákroky na (neudělenou) žlutou kartu jsem tedy v úvodu utkání nepostřehl, nicméně nepoměr a nerovný metr, o kterém se Dočkal zmínil, lze asi přiznat faktu, že právě do něj, tedy do Dočkala, vletěl v 11. minutě nevybíravě Hubník, sudí ponechal Spartě výhodu, na jejímž konci byla Kadlecova šance – a pak už se rozhodčí zpětně k Hubníkovi s kartou nevrátil, což asi měl.

Naopak žlutá karta udělená Marečkovi byla vskutku poměrně přísná. A už jsme si popsali, z jakého důvodu byla pro hru Sparty citelná, takže v hráčích Sparty patrně stoupala hladina vnitřního přesvědčení, že je sudí Hrubeš poškozuje. Svou roli tu dozajista mohly sehrát vzpomínky na předchozí zápasy Sparty v Plzni, v první řadě rozhodně na ten z podzimu 2012.

Jistě si vybavíte, jak sudí Matějek po Limberského pádu pískl nesprávně penaltu, pak na druhé straně nenařídil pokutový kop za jasné stažení sparťana Krejčího ˜– a vůbec celý zápas nakláněl rovinu ve prospěch plzeňského týmu naprosto brutálním způsobem. Následovala akce "Křetínského taška" atd. atd.

Dnes už řídí ligové rozhodčí jiní lidé. To, co v nedělním utkání předváděl rozhodčí Karel Hrubeš a jeho tým, rozhodně nebylo povedené, ale o popravu à la Matějek nešlo ani omylem. A přesto se mi skoro zdálo, že sparťani dělali nyní kvůli přehmatům sudího na hřišti větší cirkus než před čtyřmi lety, kdy, pravda, vedení klubu o poločasu zvažovalo stažení mužstva ze zápasu. Ale co si pamatuji, tak se tehdy Sparta sudímu Matějkovi navzdory snažila hrát do poslední minuty fotbal a něco s výsledkem udělat.

Costa hrál surově, přesto ho nevyloučili

Glosář Luďka Mádla

Luděk Mádl

Fotbalové dění před i za oponou pohledem renomovaného fotbalového reportéra.

Tentokrát její hráči dávali přednost rozhazování rukama a šokovaným grimasám. Ano, sudí chybovali, každou chvíli. Kupříkladu ve 39. minutě zahrál Michal Kadlec po mém soudu balon čistě do autu, ale pískal se faul, a to v relativně nebezpečné zóně.

Těsně před půlí pak sudí, řekl bych, věnovali Plzni roh, když se mělo kopat od branky, a v 76. byl před šestnáctkou Sparty nařízen hodně, hodně přísný trestňák za údajný Mazuchův faul. Omlouvám se, pokud jsem něco přehlédl či zapomněl, ale předpokládám, že tohle asi měly být hlavní hříchy rozhodčích, kvůli kterým hráči Sparty chvílemi na hřišti propadali amoku.

Ano, jistě nepříjemné chyby (pokud to tedy opravdu byly chyby), které fotbalisty rozladí, to chápu. Jenže sparťané pak už popuzeně reagovali prakticky na cokoli.

Asi všichni jsme od přírody nastavení tak, že než hledat chybu u sebe, přivítáme, naskytne-li se možnost, snažit se ji nacházet kdekoli jinde.

Ano, rozhodčímu Hrubešovi a dalším sudím delegovaným na šlágr podzimu se utkání vůbec nepovedlo a vršili chyby na jednu i na druhou stranu. Ještě jsem ochoten uznat, že Spartě zatopil s přísnou kartou pro Marečka. Ale tendence řady příznivců Sparty na sociálních sítích připisovat porážku výhradně rozhodčím asi opravdu nejsou úplně trefné.

Sparťanům vadilo, že dostali pět žlutých karet a soupeř žádnou. Ta sparťanská napomenutí jsem si zpětně prohlédl všechna – a jsem přesvědčen, že snad až na zmiňovaného Marečka byla ve všech ostatních případech karta jasně namístě. V případě Costy tedy nikoli, protože jeho faul oceněný kartou žlutou byl podle mě červený. A navíc to fotbalista ze Zimbabwe až do konce zápasu "vylepšoval" ještě několika dalšími fauly tak ostrými, že nikdo na stadionu kromě rozhodčího Hrubeše nechápal, jak ten člověk mohl zápas dohrát bez vyloučení.

A to i poté, co předvedl tohle:

K tomu si připočtěme penaltu, kterou Hrubeš (podle mě) Plzni upřel. Kdyby se snad tedy veškerá sparťanská analýza další porážky s Plzní měla smrsknout jen na chyby rozhodčích, přišlo by mi to opravdu veskrze laciné a hlavně zavádějící.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 27 minutami

Fotbalisté Mladé Boleslavi vyhráli Tipsport ligu

Zimní Tipsport ligu vyhráli fotbalisté Mladé Boleslavi. V dnešním finále závěrečného turnaje na Maltě porazili obhájce prvenství z druholigového Brna, když o druhém triumfu v historii rozhodli 4:3 v penaltovém rozstřelu. V normální hrací době skončil zápas 1:1.

Boleslav nastoupila bez záložníka Marka Matějovského, který si v sobotním semifinále s Dunajskou Stredou přetrhnul achilovku a čeká ho několikaměsíční pauza. Ale i bez zkušeného záložníka se v nastavení prvního poločasu ujali vedení zásluhou Tomáše Wágnera.

Brno však po přestávce vyrovnalo díky brance Adama Fouska a o vítězi musely rozhodnout penalty. V nich Mladá Boleslav uspěla 4:3 a zimní turnaj vyhrála podruhé. Poprvé středočeský celek v Tipsport lize zvítězil v roce 2017. Zbrojovka naopak promarnila šanci získat třetí triumf za sebou.

Také utkání o třetí místo musely rozhodnout pokutové kopy, ve kterých Ostrava nestačila na Dunajskou Stredu. Baník prohrával od 56. minuty po brance Erica Davise, o vyrovnání se postaral střídající Tomáš Smola. V penaltách pak Slezané prohráli 4:5.

Další zprávy