Za dvě výhry snad bude svíčková, smál se kuchař fotbalistů na Euru

ČTK ČTK
Aktualizováno 8. 6. 2016 22:23
Kuchař českých fotbalistů na Euru Rudolf Juriga doufá, že když svěřenci Pavla Vrby vyhrají první dvě utkání, tak bude moct fotbalistům uvařit i svíčkovou.
Dočkají si tito muži na Euru svíčkové?
Dočkají si tito muži na Euru svíčkové? | Foto: Milan Kammermayer

Tours - Stravu českých fotbalistů na mistrovství Evropy ve Francii má na starosti kuchař Rudolf Juriga. Rodák z Karviné působící u jabloneckých fotbalistů připravuje po dohodě s trenérem Pavlem Vrbou a lékařem dvě až tři hlavní jídla za den a doufá, že po vyhraných zápasech bude moci udělat hráčům i klasickou českou svíčkovou.

"Všechno je o domluvě s trenérem a doktorem. Každý den dělám pro kluky dvě tři hlavní jídla, tři druhy příloh, saláty, lehké dezerty. A pořád se to obměňuje, ať to nemají stejné," řekl novinářům Juriga.

Na uvítanou po příjezdu do hotelu Clarion Chateau Belmont v Tourse, kde bude tým během šampionátu bydlet, připravil hráčům telecí roládu, pečené kuřecí stehno, boloňské špagety a krůtí vývar.

"Kluci sní všechno, nejsou vybíraví. Po dobu Eura se samozřejmě musí držet. Dělá se bílé maso, ryby, nějaké steaky, telecí, hovězí," doplnil Juriga, jemuž v kuchyni pomáhají místní kuchaři.

"Pan Juriga výborně vaří. Ani bych si nedal francouzskou kuchyni, jsme od něj zvyklí na českou a jsme spokojení," řekl novinářům stoper Roman Hubník. "A šneci? Není čas na experimenty," doplnil s úsměvem.

Juriga věří, že se českým hráčům bude na šampionátu dařit a za odměnu jim bude moci udělat něco typicky českého. "Vzal jsem si s sebou i české droždí. Doufám, že po dvou vyhraných zápasech mi dovolí, abych klukům udělal svíčkovou," smál se Juriga. "Mám připraveno hodně specialit, ale vše je na domluvě s trenérem a doktorem. Zatím nic francouzského neplánuji," dodal.

Z Čech si přivezl některé základní suroviny. "Suroviny jsou francouzské, ale spoustu věcí jsem si přivezl, abych měl jistotu. Takže mám s sebou třeba ovesné vločky, dětskou krupičku, to mají na snídani kluci rádi. Vzal jsem si i český ocet, hořčici, přivezl jsem i nějaké bezlepkové těstoviny, abych si byl jistý pro Vládíka Daridu," připomněl Juriga, že Darida má bezlepkovou dietu. "Vzal jsem si i deset kilo polohrubé a hrubé mouky, protože tady se dá sehnat jen hladká," doplnil Juriga.

U národního týmu působí třetím rokem a během akcí má nabitý program. "Dneska jsem vstával v půl sedmé, ale jak začnou zítra snídaně, budu vstávat už v šest, aby to měli kluci kompletně připravené na osm hodin. Do postele se dostanu tak v půl jedenácté večer, než si vše nachystám na další den," řekl Juriga.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Benátky zažívají nápor turistů. Příští rok už bude vstup do centra za peníze

Do Benátek se před pondělním církevním svátkem Ferragosto vydalo téměř sto tisíc turistů. S fenoménem masového turismu se tak město na laguně potýká stejně jako před koronavirovou pandemií, poznamenala agentura APA.

Před svátkem, který je zároveň vrcholem období dovolených, v sobotu v Benátkách úřady napočítaly na 93 000 turistů. Bylo mezi nimi 75 000 cizinců, vyplývá z dat benátské koordinační a monitorovací centrály, která má k dispozici veškeré městské kamery.

Letošní léto je přitom poslední, kdy se mohou jednodenní turisté do historického centra dostat bez vstupného, které bude zavedeno v příštím roce. Turisté, kteří žijí mimo region Benátsko a nehodlají ve městě přespat, si pak budou vstup do historického města rezervovat na internetu. Lidé, kteří se objednají dlouho dopředu, mají dostat slevu.

Podle toho, který den se do Benátek vydají, budou platit za vstup do města tři až deset eur (73 až 244 korun). Rezervační systém má být otestován už v příštích týdnech.

Benátská radnice zatím nechystá stanovit denní limit počtu turistů, ale chce příliv návštěvníků regulovat. V některé dny bývá ve městě na laguně přes 100 000 turistů.

Svátek Ferragosto, který je v Itálii dnem pracovního volna, zavedl v roce 18 před naším letopočtem císař Augustus, a připomínal ukončení sklizně první srpnový den. V křesťanské éře byly oslavy posunuty na polovinu měsíce a spojeny se svátkem Nanebevzetí Panny Marie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy