Jeden z nejlepších stoperů v historii československého fotbalu byl nepřehlédnutelný nejen díky své urostlé postavě, ve své době patřil mezi obránci k absolutní evropské špičce. Dlouholetá opora zadních řad Slovanu Bratislava i reprezentace oslaví 27. března sedmdesátiny.
Dres se lvíčkem na prsou oblékl Ondruš celkem v 58 zápasech (z toho třicetkrát jako kapitán) a vstřelil devět gólů. Debutoval v den svých 24. narozenin v březnu 1974 proti NDR a okamžitě se stal nepostradatelnou součástí týmu, který nepoznal hořkost porážky v 23 utkáních v řadě za sebou.
Nejslavnější chvíle zažili svěřenci trenéra Václava Ježka na evropském šampionátu 1976 v Jugoslávii, kde Československo vybojovalo senzační zlato. Ondrušův přínos ocenili direktoriát turnaje i novináři, kteří ho zařadili do all stars týmu ME. V prestižní anketě Zlatý míč o nejlepšího evropského fotbalistu roku obsadil šesté místo.
V té době se o útočného stopera Ondruše zajímala řada předních západoevropských celků, tehdejší režim však odchodům hráčů do ciziny nepřál. "Chtěl mě Bayern, už jsem měl na stole smlouvu. To samé Stuttgart, Mönchengladbach. … Ale legálně to nešlo a o emigraci jsem neuvažoval," řekl v jednom z rozhovorů.
Výborný hlavičkář zůstal ve Slovanu Bratislava, kam přišel již jako devítiletý a v jehož dresu si připsal drtivou většinu ze svých 226 prvoligových duelů a 38 branek. Dvakrát se tam radoval ze zisku mistrovského titulu, v roce 1974 zvedl nad hlavu i Československý pohár. Do zahraničí se nakonec dostal až v roce 1981, kdy přestoupil do FC Bruggy, avšak příliš se neprosadil. Později působil v nižších soutěžích ve Francii a ve Švýcarsku, kde se usadil i po ukončení hráčské kariéry.
U fotbalu zůstal absolvent Vysoké školy ekonomické i nadále jako hráčský manažer. Krátce byl prezidentem Slovanu Bratislava, Slovensko zastupoval v jedné z komisí UEFA a v době mistrovství světa v Jižní Africe působil i ve funkci generálního manažera reprezentačního A-týmu. V anketě o nejlepšího slovenského fotbalistu 20. století obsadil šesté místo.
S francouzskou manželkou Florence má syny Tonyho a Lucase.
