Prostějov/Čechovice - Čert vem, že fotbaloví žáčci musí nosit příliš dlouhé dresy a jejich rodiče platit vysoké členské příspěvky. Na fotbalových trávnících jde už kolikrát i o život.
A asi ještě dlouho půjde. Úbytek peněz plynoucích do sportu, násobený skončenou agónií Sazky, připravuje o miliardy hlavně amatérský sport.
Fotbal je jeho vlajková loď. A jestli mu něco právě teď chybí nejvíc, tak především peníze na elévy, žáky a dorostence a jejich trenéry.
Ale také to, aby na hřišti byli všichni v bezpečí.
Čtěte také:
- Sazka dluží miliardy. Klukům na fotbal stačí stovka
- Senátor a sudí: Venkovský fotbal má existenční problémy
- Tak se točil celovečerní ´Přebor´. Kužel proti Čechovicím
Ukazují to případy z poslední doby, kdy na mladé fotbalisty padaly tréninkové železné branky, nebezpečná pomůcka, kterou si ale kluby z finančních důvodů nemohou dovolit vyměnit za bezpečnější.
Velká nouze rovná se velké nebezpečí
"Kde bychom vzali na hliníkové brány?" zní takřka jednohlasně z úst funkcionářů.
Přenosné tréninkové hliníkové branky s rozměry pět krát dva metry vyjdou na internetu na 13 až 25 tisíc korun.
Na hřišti Sokola Čechovice, moravského klubu z okraje Prostějova, "straší" čtyři klasické železné branky: Všichni od fotbalu je znají - trénuje se na ně na tuzemských stadionech již dobrých čtyřicet let.
"Hřiště není oplocené a bojíme se, aby se tam někomu něco nestalo, když tam vleze po tréninku a zůstane bez dozoru," řekl Aktuálně.cz organizační pracovník Sokola Čechovice Josef Sklenář.
O jedno hřiště se 'pere' jedenáct mužstev
Také v Čechovicích budou pozorně sledovat, jak poslanci v příštích dnech rozhodnou o dělení peněz na sport při zdanění hazardu.
O jediné hříště se tu dělí jedenáct mužstev. Tráva si neodpočine, někdy se na ní za den vystřídá 100 kluků, a dostává tak pořádné kapky.
V situaci, kdy scházejí peníze na bezpečné tréninkové branky nebo na dresy pro žáky, se však nové a pořádné tréninkové hřiště nachází v oblasti sci-fi.
"Je to boj, ale nejsme sami, komu peníze chybí. Je jich strašně málo. Kdybychom jich měli dvakrát víc, věděli bychom, co s nimi. Potřebovali bychom například další šatny, pro jedenáct mužstev máme jen tři. Ale podobně špatně jsou na tom i další fotbalové oddíly. A nejen fotbalové," dodal Sklenář.
Dotace z fotbalového svazu pokryjí v Čechovicích jen zlomek z celoročního rozpočtu, pohybujícího se okolo tři čtvrtě milionu korun.
"Většina našich mužstev hraje krajské soutěže a náklady na dopravu jsou velké," konstatoval Sklenář. "Hodně nás stojí i energie v kabinách. Výrazně nám pomáhá město Prostějov a také Olomoucký kraj, ale o většinu peněz se musíme postarat sami."
Čechovice jsou slavné, ale co si za to koupí
Prostějovská radnice přispěla čechovickému béčku na jednu z největších událostí v historii klubu.
Zaplatila rezervě přes 600 kilometrů dlouhou zpáteční cestu na utkání se Slavojem Houslice.
Čtěte také:
Čechovice B totiž vyhrály na Facebooku soutěž o to, kdo si ve středních Čechách kopne proti Kuželovi, Luňákovi nebo Jarmilovi ve filmu Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka.
A stanou se kolektivním hrdinou filmu aspirujícího na kasovní trhák. Ale všechna sláva, polní tráva - nic si za ni nekoupíte.
Čechovice by na fotbalové mapě nevydržely bez pořádání plesů, jejichž výtěžek putuje do klubové kasy. A také řady drobných sponzorů.
Plní ji i členské příspěvky. Dělají 200 korun na hlavu měsíčně. Klub spoléhá i na dobrovolnou práci svých hráčů, funkcionářů a příznivců.
O prázdninách si fotbalisté v jakési novodobé akci 'Zet' postavili malou tribunu.
Trenéři mládeže topí ve fotbale své peníze
Navzdory všemu právě teď Čechovice řeší problém se scházejícími žákovskými dresy.
Na nové nemají peníze. A tak mladší kluci asi podědí staré dresy po starších, i když jim rukávy budou tak o deset centimetrů delší.
Stejně jako v celé republice se v Čechovicích nedostává ani na symbolické odměny pro trenéry mládeže. "Dělají to z lásky k fotbalu a hodně nám pomáhají tatínkové," poznamenal Sklenář. "A do kluků dávají ještě své peníze. Třeba za telefony."
Také v Třebenicích na Litoměřicku by fotbalové děti bez mecenášů třely bídu s nouzí.
Úspěšní tatínkové jsou pro kluby požehnáním
"Jednomu tatínkovi našeho malého fotbalisty se daří v podnikání a koupil nám dvě sady dresů. Jednu sehnal v Německu, kde stojí 100 euro (necelých 2500 korun)," uvedl třebenický trenér mládeže Vítězslav Lisec.
Elévové a mladší žáci sice platí ročně jen 100 korun na registrační známku, ale rodiče si sami mezi sebou vybírají měsíčně další stovku a v listopadu a v prosinci uhradí svým dětem tréninky v hale.
"Hodně nám pomáhá i město," podotkl Lisec. Přesto mladší žáci nastupují v dresech, které v kabinách zbyly po starších žácích.
"Někomu padnou, někomu jsou větší. Ale nejsou špatné," nestěžuje si Lisec.
Rovněž v Třebenicích si mohou o bezpečných hliníkových brankách zatím jen zdát. Byli rádi za kovové, díky pomoci sponzorů za ně dali relativní pakatel.
"Aby na nikoho nespadly, kotvíme je při tréninku a při zápasech na háky. A když železné branky po fotbale ukládáme, raději je zamykáme na řetěz," shrnul Lisec.
