Fanoušci zmizeli, ale výhoda domácího hřiště trvá. Ani 40 000 zápasů záhadu neodkrylo

yac yac
24. 4. 2021 14:44
Domácí fotbalisté dlouhodobě vyhrávají na svých hřištích přibližně polovinu zápasů, zatímco remízou či výhrou hostů skončí po 25 procentech utkání. Tuto skutečnost potvrdil i nový výzkum vědců ze sportovní univerzity v Kolíně nad Rýnem. Pozoruhodné ale je, že výhoda domácího hřiště přetrvává i v době, kdy na stadiony nesmí fanoušci.
Prázdný Wembley Stadium
Prázdný Wembley Stadium | Foto: Reuters

Právě povzbuzující fanoušci na stadionech přitom dosud byli považováni za jednu z hlavních příčin výhody domácího hřiště. Díky pandemii covidu-19 se ale ukazuje, že diváci sice mají vliv na výkon rozhodčích, ale jejich dopad na vstřelené góly a výsledek zápasu je menší, než se čekalo.

Prázdných tribun, které kvůli protipandemickým opatřením museli fanoušci před rokem opustit, využili němečtí vědci pod vedením Daniela Memmerta, kteří svoji studii prezentovali v odborném časopise PLOS One

Na vzorku 40 000 zápasů odehraných během posledních deseti sezon v předních evropských soutěžích porovnávali, kolik bodů domácí fotbalisté během sledovaného období získali, kolik střel a branek přitom zaznamenali a zda byli během zápasů jinak disciplinárně trestáni než hosté. 

Fauly a střely se vyrovnaly

Hypotéza, že bez divácké podpory zmizí tendence rozhodčích připískávat domácím, se alespoň v této studii potvrdila. Počet odpískaných faulů domácích a hostujících fotbalistů se bez fanoušků v ochozech vyrovnal a stejně tak i udělené kartové tresty, které se dokonce přehouply v mírný neprospěch domácího týmu. 

Zdá se tedy, že fanoušci ovlivňují svým povzbuzováním rozhodčí, kterým mohou zvukovými projevy "napovídat", zda a jak prohřešek hodnotit. 

"Je zjevné, že tendence rozhodčích stranit domácím se na prázdných stadionech zcela vytratila, nebo dokonce úplně otočila," píše se ve studii. 

Statisticky významný byl také přibližně poloviční pokles počtu střel, které domácí mužstvo vyslalo v domácích utkáních na branku soupeře či mimo ni.

Zde podle autorů může hrát roli fakt, že se domácí borci necítí tolik pod tlakem fanoušků, aby zakončili, a se střelbou tolik nespěchají. 

Bodů a gólů ubylo minimálně 

Pozoruhodné ale je, že i když domácí před prázdnými tribunami méně často stříleli a ustalo připískávání rozhodčích, tak se tato změna výrazněji nepromítla do počtu získaných bodů a nastřílených gólů. 

Hostující týmy během pandemie v průměru vyhrály jen o sedm procent více zápasů než před uzavřením stadionů, což podle nastavených kritérií studie není statisticky signifikantní změna. To samé přitom platí i pro počet branek, které domácí nastříleli.

Desetiletá perspektiva přitom ukázala, že výhoda domácího hřiště se mírně snižuje dlouhodobě, a tak popsaný lehký pokles vůbec nemusí být důsledkem uzavřených stadionů.

Ten se navíc výrazně lišil v různých soutěžích. Například v německé Bundeslize byl výraznější, jinde, třeba v Premier League, v podstatě k žádné změně nedošlo.  A tak lze podle vědců prohlásit, že podpora vlastních fanoušků má, co se týče gólů a bodů, na domácí fotbalisty spíše menší až zanedbatelný vliv.

"Současná data jednoznačně ukazují, že výhoda domácího hřiště nezmizela, a tudíž ji nelze připsat na vrub povzbuzujícím fanouškům a jejich tlaku na rozhodčí," píše se ve studii. 

Záhada přetrvává

Pokud tedy nestojí za častějšími výhrami domácích povzbuzování fanoušků či jejich tlak na rozhodčí, proč tedy domácí stále vyhrávají polovinu všech zápasů? Podle kolínských vědců může hrát roli mnoho dalších faktorů.

Jedna teorie například tvrdí, že rozhodující může být teritorialita, tedy obeznámenost s vlastním stadionem, díky které mají domácí fotbalisté oproti hostům objektivní i psychologickou výhodu. 

Jiná hypotéza zase předpokládá, že domácí výhoda je v podstatě sebenaplňující se proroctví. Domácí hráči očekávají, že na svém hřišti budou hrát lépe, jejich trenéři volí ofenzivnější taktiku, soupeři naopak přijíždějí na jejich hřiště s vědomím, že venku se tak často nevyhrává. A to se nakonec promítne do jejich výkonů i výsledku. 

Tuto domněnku podporuje i předchozí výzkum, který ukázal, že v dětských kategoriích rozdíl mezi výsledky na domácím a cizím hřišti roste s přibývajícím věkem, což by naznačovalo, že jde o naučené chování. 

Jak ale kolínští badatelé přiznávají, výhoda domácího hřiště je velice komplexní fenomén, který ovlivňuje mnoho různých faktorů, které lze jen obtížně studovat za kontrolovaných podmínek, takže k jejich objasnění možná nikdy nedojde. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Platforma Rekonstrukce státu ocenila 21 politiků za boj s korupcí, vyzdvihla Michálka

Platforma Rekonstrukce státu ve čtvrtek ocenila 21 politiků, kteří se podle ní v končícím volebním období nejvíce zasloužili o prosazování protikorupčních zákonů v Parlamentu. Vyzdvihla zejména zásluhy poslance Jakuba Michálka (Piráti), dále pak Marka Výborného (KDU-ČSL) a Ondřeje Profanta (Piráti). Sdělila to ve čtvrtek mluvčí platformy Eva Hromádková.

Ocenění "Dělník protikorupční legislativy" udělila Rekonstrukce státu celkem devíti zástupcům Pirátské strany, třem lidovcům, dvěma Starostům a nezávislým, dvěma poslancům vládního hnutí ANO a jedné poslankyni vládní ČSSD, dále dvěma zástupcům ODS, jedné člence TOP 09 a jednomu senátorovi za klub SEN 21 a Pirátů.

„Poslancem, který za poslední čtyři roky nejvíce podporoval protikorupční opatření, je Jakub Michálek z Pirátské strany. Zasloužil se zejména o vylepšení nominačního zákona, zavedení informačního příkazu a aktivně usiloval o schválení novely zákona o státním zastupitelství," uvedla platforma.

Výborný podle Rekonstrukce státu vedle podpory řady důležitých opatření dlouhodobě bojoval za reformu exekucí, kterou Sněmovna schválila na začátku letošního léta. Profant zase prosazoval zejména přístup k informacím a digitalizaci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy