Násilí a rasismus. Skotské postoje ovlivnila i divoká historie Rangers a Celtiku

Adam Kautský
13. 6. 2021 9:00
Hlubokou propast v myšlení českého a skotského fotbalového fanouška obnažila březnová kauza údajného rasistického útoku slávisty Kúdely na Glena Kamaru. Zatímco pro většinu Středoevropanů je vývoj celé kauzy jen těžko pochopitelný, postoj Skotů je silně ovlivněn vlastní historií. Historií dvou nejslavnějších klubů a nenáviděných rivalů: Celtiku a Rangers.
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku | Foto: Reuters

Na světě asi těžko existují dva fotbalové týmy a jejich fanoušci, kteří by vůči sobě byli víc nevraživí. Oba mančafty pocházejí z Glasgowa, oba jsou nejúspěšnější a nejpopulárnější skotské kluby a oba hrají fotbal, jehož tvrdost někdy překračuje hranice surovosti, což pocítil nedávno také slávistický brankář Ondřej Kolář. Tím ale veškerá podobnost končí.

Atmosféra vzájemných utkání je neuvěřitelně vyhrocená a v ulicích Glasgowa pak může jít bez přehánění o život. A nejen v ulicích. Policejní statistiky ukazují, že večer po zápasech pravidelně stoupá domácí násilí. Autorovi tohoto článku jeden pamětník vyprávěl, jak coby malý kluk sledoval byty protějšího domu, kde si frustrovaní muži vybíjeli vztek po návratu ze stadionu.

Rivalita a násilí provázející oba týmy přesahuje samotný fotbal a pro vysvětlení je třeba nahlédnout do historie. Modří Rangers se tradičně hlásí ke Spojenému království, protestantismu a nadvládě Británie nad Irskem, zatímco zeleno-bílí Celtic jsou katolíci a netají se tím, že by jim nevadil rozpad Velké Británie a následné spojení Irska v jednu republiku.

I když sváry protestantů a katolíků probíhají ve Skotsku již od dob reformace v 17. století, nenávist těchto klubů není živena jen odlišným vyznáním víry. Stejnou měrou k ní přispělo přistěhovalectví nebo kolonialismus. S trochou nadsázky jde o fotbalový sud s prachem, okolo kterého létají jiskry už téměř sto padesát let.

Klub Celtic založili koncem 19. století irští imigranti, kteří utíkali před chudobou a hladomorem a nové živobytí si často nacházeli v průmyslovém Glasgowě. To se vůbec nelíbilo fanouškům Rangers, Irové pro ně byli "náplavy", které jim berou práci. Mezi 60. a 90. lety minulého století pak fotbalové rvačky v glasgowských ulicích odrážely konflikt v Severním Irsku, tzv. Troubles.

Tribunami Celtic zněly oslavné chorály na teroristy z Irské republikánské armády (IRA), zatímco mnozí fandové Rangers byli napojeni na unionistické polovojenské organizace požadující těsnější spojení s Londýnem.

Násilí na stadionech a v jejich okolí už dnes nedosahuje takové míry jako ve druhé polovině minulého století. Vymýtit fotbalovou nenávist se ale Skotsku stále nedaří, jak ukázala například vražda polského fanouška Celtic z března letošního roku. Ve vyhrocené pozápasové atmosféře mu chuligáni z Rangers mačetou podřízli hrdlo.

Stejně jako násilí dával skotský (a potažmo britský) fotbal dlouhou dobu volný průchod rasismu. V nedávném rozhovoru pro stanici BBC to vylíčil Mark Walters, černošský hráč, který nastoupil do služeb Rangers v roce 1987. Během prvních let byl vystaven neuvěřitelnému ponižování.

"Fanoušci na mě házeli banány, mince, dokonce i šipky. Zblízka jsem viděl nenávist v jejich očích. Ale za rozhodčím jsem nešel, nemělo to cenu. Jen by mi řekl, ať vystřídám, že s tím nic nezmůže. Byly to úděsné chvíle, nepřál bych je svému největšímu nepříteli," vzpomínal Walters.

Takové scény už jsou minulostí, vlády i kluby se snaží rasismus a sektářské násilí z fotbalu vymýtit. Ne vždy se to ale daří. Například v roce 2011 přijala skotská vláda tzv. fotbalový zákon, který mimo jiné zakazoval zpěv fotbalových chorálů na stadionech, ve veřejné dopravě či v hospodách.

Zákon zároveň postihoval internetovou komunikaci, která "může vzbuzovat náboženskou nenávist" (doslovná citace). Právě kvůli nejasnostem při dokazování trestného činu a nespokojenosti soudců byl zákon po sedmi letech zrušen.

Velká Británie je na projevy rasismu ve fotbale extrémně citlivá, o čemž se Češi přesvědčili při nedávné kauze Kúdela. I údajnou rasistickou urážku berou místní kluby (a stejně tak celá UEFA) neobyčejně vážně.

Z českého pohledu se může takový přístup zdát nepochopitelný a nespravedlivý. Na druhé straně kanálu La Manche se ale na věc dívají z úplně jiného úhlu, pohledem, který ovlivnila i divoká historie dvou klubů z Glasgow.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Zhruba desetina Prahy je bez elektřiny, problém je na rozvodně Jih

Pokud by byla závada větší, je možné proud přepojit z jiných směrů. ČTK to dnes večer řekl mluvčí Pražské energetiky (PRE) Karel Hanzelka. O výpadku informovali hasiči, vyprošťují lidi z výtahů. Omezil také provoz některých tramvajových linek.

Výpadek se týká třeba Prahy 2, 4 a 10. "Je to u nás, je to na naší soustavě, zjišťujeme, co se stalo, je to rozvodna Jih," řekl mluvčí PRE. "Pokud by byl nějaký větší problém, je samozřejmě možné proud přepojit, aby laicky řečeno tekl z jiných směrů, protože do Prahy teče proud z několika různých směrů," dodal Hanzelka. Větší závadu je tak podle něj možné vyřešit poměrně rychle.

"V důsledku výpadku elektrické energie v oblasti Prahy 2, Prahy 4 a Prahy 10 evidujeme zvýšený počet požadavků na vyproštění osob uvízlých ve výtahu," napsali hasiči na twitteru. Omezení v provozu tramvajových linek se podle organizátora pražské integrované dopravy (PID) týká celé oblasti od Nuslí až do Strašnic. 

Další zprávy