Násilí a rasismus. Skotské postoje ovlivnila i divoká historie Rangers a Celtiku

Adam Kautský
13. 6. 2021 9:00
Hlubokou propast v myšlení českého a skotského fotbalového fanouška obnažila březnová kauza údajného rasistického útoku slávisty Kúdely na Glena Kamaru. Zatímco pro většinu Středoevropanů je vývoj celé kauzy jen těžko pochopitelný, postoj Skotů je silně ovlivněn vlastní historií. Historií dvou nejslavnějších klubů a nenáviděných rivalů: Celtiku a Rangers.
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku | Foto: Reuters

Na světě asi těžko existují dva fotbalové týmy a jejich fanoušci, kteří by vůči sobě byli víc nevraživí. Oba mančafty pocházejí z Glasgowa, oba jsou nejúspěšnější a nejpopulárnější skotské kluby a oba hrají fotbal, jehož tvrdost někdy překračuje hranice surovosti, což pocítil nedávno také slávistický brankář Ondřej Kolář. Tím ale veškerá podobnost končí.

Atmosféra vzájemných utkání je neuvěřitelně vyhrocená a v ulicích Glasgowa pak může jít bez přehánění o život. A nejen v ulicích. Policejní statistiky ukazují, že večer po zápasech pravidelně stoupá domácí násilí. Autorovi tohoto článku jeden pamětník vyprávěl, jak coby malý kluk sledoval byty protějšího domu, kde si frustrovaní muži vybíjeli vztek po návratu ze stadionu.

Rivalita a násilí provázející oba týmy přesahuje samotný fotbal a pro vysvětlení je třeba nahlédnout do historie. Modří Rangers se tradičně hlásí ke Spojenému království, protestantismu a nadvládě Británie nad Irskem, zatímco zeleno-bílí Celtic jsou katolíci a netají se tím, že by jim nevadil rozpad Velké Británie a následné spojení Irska v jednu republiku.

I když sváry protestantů a katolíků probíhají ve Skotsku již od dob reformace v 17. století, nenávist těchto klubů není živena jen odlišným vyznáním víry. Stejnou měrou k ní přispělo přistěhovalectví nebo kolonialismus. S trochou nadsázky jde o fotbalový sud s prachem, okolo kterého létají jiskry už téměř sto padesát let.

Klub Celtic založili koncem 19. století irští imigranti, kteří utíkali před chudobou a hladomorem a nové živobytí si často nacházeli v průmyslovém Glasgowě. To se vůbec nelíbilo fanouškům Rangers, Irové pro ně byli "náplavy", které jim berou práci. Mezi 60. a 90. lety minulého století pak fotbalové rvačky v glasgowských ulicích odrážely konflikt v Severním Irsku, tzv. Troubles.

Tribunami Celtic zněly oslavné chorály na teroristy z Irské republikánské armády (IRA), zatímco mnozí fandové Rangers byli napojeni na unionistické polovojenské organizace požadující těsnější spojení s Londýnem.

Násilí na stadionech a v jejich okolí už dnes nedosahuje takové míry jako ve druhé polovině minulého století. Vymýtit fotbalovou nenávist se ale Skotsku stále nedaří, jak ukázala například vražda polského fanouška Celtic z března letošního roku. Ve vyhrocené pozápasové atmosféře mu chuligáni z Rangers mačetou podřízli hrdlo.

Stejně jako násilí dával skotský (a potažmo britský) fotbal dlouhou dobu volný průchod rasismu. V nedávném rozhovoru pro stanici BBC to vylíčil Mark Walters, černošský hráč, který nastoupil do služeb Rangers v roce 1987. Během prvních let byl vystaven neuvěřitelnému ponižování.

"Fanoušci na mě házeli banány, mince, dokonce i šipky. Zblízka jsem viděl nenávist v jejich očích. Ale za rozhodčím jsem nešel, nemělo to cenu. Jen by mi řekl, ať vystřídám, že s tím nic nezmůže. Byly to úděsné chvíle, nepřál bych je svému největšímu nepříteli," vzpomínal Walters.

Takové scény už jsou minulostí, vlády i kluby se snaží rasismus a sektářské násilí z fotbalu vymýtit. Ne vždy se to ale daří. Například v roce 2011 přijala skotská vláda tzv. fotbalový zákon, který mimo jiné zakazoval zpěv fotbalových chorálů na stadionech, ve veřejné dopravě či v hospodách.

Zákon zároveň postihoval internetovou komunikaci, která "může vzbuzovat náboženskou nenávist" (doslovná citace). Právě kvůli nejasnostem při dokazování trestného činu a nespokojenosti soudců byl zákon po sedmi letech zrušen.

Velká Británie je na projevy rasismu ve fotbale extrémně citlivá, o čemž se Češi přesvědčili při nedávné kauze Kúdela. I údajnou rasistickou urážku berou místní kluby (a stejně tak celá UEFA) neobyčejně vážně.

Z českého pohledu se může takový přístup zdát nepochopitelný a nespravedlivý. Na druhé straně kanálu La Manche se ale na věc dívají z úplně jiného úhlu, pohledem, který ovlivnila i divoká historie dvou klubů z Glasgow.

 

Právě se děje

před 23 minutami

ČEZ dokončil prodej bulharských aktiv, v arbitráži proti Bulharsku pokračuje

Energetická skupina ČEZ dokončila prodej svých bulharských aktiv, kupující bulharská finanční společnost Eurohold jí zaplatila 335 milionů eur (asi 8,6 miliardy korun). Uvedl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V mezinárodní investiční arbitráži, kterou společnost ČEZ vede proti bulharskému státu od roku 2016, firma podle mluvčího pokračuje.

Kříž uvedl, že nyní dokončený prodej zahrnuje sedm bulharských společností Skupiny ČEZ: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Oreshets a Bara Group. Připomněl, že odchod ČEZ z Bulharska začal už v roce 2017 prodejem odstavené uhelné elektrárny Varna.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Dálnici D1 uzavřela na Přerovsku nehoda dodávky a kamionu, jeden z řidičů zemřel

Na nájezdu na dálnici D1 u Lipníku nad Bečvou na Přerovsku se v úterý odpoledne ve směru na Ostravu srazila dodávka s nákladním autem. Jeden z řidičů zemřel, komunikace byla bezmála tři hodiny uzavřena. Nájezd na dálnici už je v obou směrech průjezdný. Okolnosti nehody se vyšetřují, sdělila před 16:30 mluvčí policie Miluše Zajícová.

Nehoda se stala kolem 13:30 na nájezdu na D1 pod dálničním mostem ve směru na Ostravu. "Při nehodě došlo k úmrtí řidiče jednoho z vozidel," uvedla Zajícová. Nájezd z D1 směrem na Lipník nad Bečvou je již zprůjezdněn, nájezd na D1 ve směru na Olomouc i Ostravu je průjezdný v jednom jízdním pruhu. "Žádáme projíždějící řidiče, aby byli při jízdě daným úsekem opatrní a obezřetní," uvedla Zajícová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy