Násilí a rasismus. Skotské postoje ovlivnila i divoká historie Rangers a Celtiku

Adam Kautský
13. 6. 2021 9:00
Hlubokou propast v myšlení českého a skotského fotbalového fanouška obnažila březnová kauza údajného rasistického útoku slávisty Kúdely na Glena Kamaru. Zatímco pro většinu Středoevropanů je vývoj celé kauzy jen těžko pochopitelný, postoj Skotů je silně ovlivněn vlastní historií. Historií dvou nejslavnějších klubů a nenáviděných rivalů: Celtiku a Rangers.
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku
Glen Kamara znovu v akci, tentokrát proti Ajerovi ze Celtiku | Foto: Reuters

Na světě asi těžko existují dva fotbalové týmy a jejich fanoušci, kteří by vůči sobě byli víc nevraživí. Oba mančafty pocházejí z Glasgowa, oba jsou nejúspěšnější a nejpopulárnější skotské kluby a oba hrají fotbal, jehož tvrdost někdy překračuje hranice surovosti, což pocítil nedávno také slávistický brankář Ondřej Kolář. Tím ale veškerá podobnost končí.

Atmosféra vzájemných utkání je neuvěřitelně vyhrocená a v ulicích Glasgowa pak může jít bez přehánění o život. A nejen v ulicích. Policejní statistiky ukazují, že večer po zápasech pravidelně stoupá domácí násilí. Autorovi tohoto článku jeden pamětník vyprávěl, jak coby malý kluk sledoval byty protějšího domu, kde si frustrovaní muži vybíjeli vztek po návratu ze stadionu.

Rivalita a násilí provázející oba týmy přesahuje samotný fotbal a pro vysvětlení je třeba nahlédnout do historie. Modří Rangers se tradičně hlásí ke Spojenému království, protestantismu a nadvládě Británie nad Irskem, zatímco zeleno-bílí Celtic jsou katolíci a netají se tím, že by jim nevadil rozpad Velké Británie a následné spojení Irska v jednu republiku.

I když sváry protestantů a katolíků probíhají ve Skotsku již od dob reformace v 17. století, nenávist těchto klubů není živena jen odlišným vyznáním víry. Stejnou měrou k ní přispělo přistěhovalectví nebo kolonialismus. S trochou nadsázky jde o fotbalový sud s prachem, okolo kterého létají jiskry už téměř sto padesát let.

Klub Celtic založili koncem 19. století irští imigranti, kteří utíkali před chudobou a hladomorem a nové živobytí si často nacházeli v průmyslovém Glasgowě. To se vůbec nelíbilo fanouškům Rangers, Irové pro ně byli "náplavy", které jim berou práci. Mezi 60. a 90. lety minulého století pak fotbalové rvačky v glasgowských ulicích odrážely konflikt v Severním Irsku, tzv. Troubles.

Tribunami Celtic zněly oslavné chorály na teroristy z Irské republikánské armády (IRA), zatímco mnozí fandové Rangers byli napojeni na unionistické polovojenské organizace požadující těsnější spojení s Londýnem.

Násilí na stadionech a v jejich okolí už dnes nedosahuje takové míry jako ve druhé polovině minulého století. Vymýtit fotbalovou nenávist se ale Skotsku stále nedaří, jak ukázala například vražda polského fanouška Celtic z března letošního roku. Ve vyhrocené pozápasové atmosféře mu chuligáni z Rangers mačetou podřízli hrdlo.

Stejně jako násilí dával skotský (a potažmo britský) fotbal dlouhou dobu volný průchod rasismu. V nedávném rozhovoru pro stanici BBC to vylíčil Mark Walters, černošský hráč, který nastoupil do služeb Rangers v roce 1987. Během prvních let byl vystaven neuvěřitelnému ponižování.

"Fanoušci na mě házeli banány, mince, dokonce i šipky. Zblízka jsem viděl nenávist v jejich očích. Ale za rozhodčím jsem nešel, nemělo to cenu. Jen by mi řekl, ať vystřídám, že s tím nic nezmůže. Byly to úděsné chvíle, nepřál bych je svému největšímu nepříteli," vzpomínal Walters.

Takové scény už jsou minulostí, vlády i kluby se snaží rasismus a sektářské násilí z fotbalu vymýtit. Ne vždy se to ale daří. Například v roce 2011 přijala skotská vláda tzv. fotbalový zákon, který mimo jiné zakazoval zpěv fotbalových chorálů na stadionech, ve veřejné dopravě či v hospodách.

Zákon zároveň postihoval internetovou komunikaci, která "může vzbuzovat náboženskou nenávist" (doslovná citace). Právě kvůli nejasnostem při dokazování trestného činu a nespokojenosti soudců byl zákon po sedmi letech zrušen.

Velká Británie je na projevy rasismu ve fotbale extrémně citlivá, o čemž se Češi přesvědčili při nedávné kauze Kúdela. I údajnou rasistickou urážku berou místní kluby (a stejně tak celá UEFA) neobyčejně vážně.

Z českého pohledu se může takový přístup zdát nepochopitelný a nespravedlivý. Na druhé straně kanálu La Manche se ale na věc dívají z úplně jiného úhlu, pohledem, který ovlivnila i divoká historie dvou klubů z Glasgow.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Dříve uhašené požáry u francouzského Bordeaux se opět mocně rozhořely, na vině mohou být žháři

Dříve uhašené požáry v departementu Gironde u francouzského Bordeaux se opět mocně rozhořely. Zasahuje tam 500 hasičů, pomáhají jim letadla Canadair a vrtulníky. Od úterního odpoledne oheň pohltil 6000 hektarů borových lesů, zničil 16 domů a 8000 lidí se muselo evakuovat. Oheň se také blíží k dálnici A63, úřady se rozhodly ji uzavřít, informovala agentura AFP. Další požár je poblíž Nantes na severu Francie, vypukl ve skladu válečné munice.

"Požár je velmi silný a rozšířil se do departementu Landes," uvedla v prohlášení prefektura v Gironde. Evakuace probíhaly i během středečního dopoledne. Nikdo nebyl zraněn, všichni zasažené vesnice včas opustili, uvedla prefektura. Média často upozorňují na "závratnou rychlost" šíření ohně.

Předpovědi meteorologů nejsou nijak povzbudivé, podle hasičů je situace "velmi nepříznivá". Na jihozápadě Francie se ve středu teploty vyšplhají místy až na 40 stupňů Celsia. Očekává se nárazový vítr o rychlosti 30 až 40 kilometrů v hodině, který by přispěl k rychlejšímu šíření plamenů, píše BFM TV.

V departementu Gironde začalo během úterka hořet na 40 místech, což naznačuje úmyslné založení požáru, oznámil velitel hasičů v Gironde Marc Vermeulen. Prefektura vzápětí oznámila, že se zaměří na vysledování možných žhářů. "Musíme je odradit a dopadnout. Jsme pod tlakem kvůli počasí a žháři nemůžou tento tlak ještě stupňovat," uvedl podle BFM TV Martin Guespereau, zástupce prefekta Gironde.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Boeing po více než roční přestávce obnovil dodávky letadel 787 Dreamliner

Americká strojírenská společnost Boeing po více než roční přestávce obnovila dodávky letadel 787 Dreamliner. Letecká firma American Airlines ve středu oznámila, že obdržela první z celkem devíti letadel 787 Dreamliner, které očekává v letošním roce. Informovala o tom agentura Reuters.

Obnovení dodávek je pro Boeing významným milníkem v době, kdy se letecká doprava zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Boeing musel dodávky letadel 787 Dreamliner pozastavit v květnu loňského roku kvůli výrobním vadám. V důsledku těchto problémů podnik přišel o zhruba 5,5 miliardy dolarů (130 miliard Kč).

Obnovení dodávek tento týden schválil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Regulační orgán dospěl k závěru, že výrobce provedl nezbytné změny, aby splnil certifikační normy.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Senát schválil vstup Finska a Švédska do NATO, poslanci dodají souhlas na konci srpna

Senát ve středu podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do aliance musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření aliance o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.

Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí aliance, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a v Turecku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy