Německé turisty nahradili čeští fans, ragby střídají ubrečené modelky. Češi ovládli jih Francie

Filip Snášel
16. 6. 2016 16:01
Přečtěte si další blog z fotbalového mistrovství Evropy, tentokrát věnovaný turistickým požitkům českých fotbalových fanoušků.
Německé SPZ nahradily na parkovištích pod památkami v Jižní Francii české registrační značky
Německé SPZ nahradily na parkovištích pod památkami v Jižní Francii české registrační značky | Foto: Aktuálně.cz

Blog - Sparťanští ultras se občas na tribuně rádi otočí a spustí, že je fotbal vůbec nezajímá, že fotbal je jen záminka (video zde). Fandové národního týmu se naštěstí v ochozech toulouského stadionu při porážce se Španělskem 0:1 zády k hráčům neotáčeli, ale spousta z nich brala cestu na jih Francie také jako záminku.

Tou byla návštěva středověkého města Carcassonne, pláží u Narbonne, nebo třeba sídla papežů v Avignonu. Český fanoušek je totiž nejen náročný fotbalový komentátor, ale také poctivý turista.

Přitom jižní Francie láká spíš svými sluncem zalitými plážemi, kde člověk může vydržet celý den, aniž by se musel kamkoli obtěžovat. Mnoho fanoušků zvolilo okolí města Narbonne za svou základnu. Značky se zkratkou CZ tu najednou byly častější než ty německé.

"Já to nechápu, to chcete všichni kupovat jachty? Nebo co tu dělá tolik Čechů?“ zeptala se na uvítanou majitelka apartmánů ve zhruba pětitisícovém městečku Gruissan. Prý se tu u ní za sezonu Češi objeví jednou, maximálně dvakrát a zajímají se hlavně o lodě. O fotbale vůbec neví.

Možná je to i proto, že v celém regionu je sportem číslo jedna ragby. V Toulouse se hrály zápasy ve skupině mistrovství světa a Marseille hostilo čtvrtfinále mezi JAR a Fidži. Také barmani v hospodách se museli naučit přepínat na sport, který trpí na ubrečené modelky, co si po remíze stěžují na soupeře. Ale co by pro své hosty chtivé piva neudělali.

Čechy z pláží na hrady vyhnala zima

Jenže jih Francie nedostál své pověsti prosluněného ráje. Teploty se pohybují neustále kolem dvaceti stupňů a z pevniny fouká ostrý vítr – mistral. Občas se přežene lehký déšť, takže opalování na pláži nepřipadá moc v úvahu.

"Takhle jsem si to fakt nepředstavoval. Člověk by čekal, že se budeme chvíli povalovat na pláži, ale vždyť by mě to odfouklo,“ lamentoval jeden ze skupinky fanoušků nad půllitrem barcelonského piva Estrella. "Ještěže je ten fotbálek, u něj si vždycky odpočinu,“ dopil a dál sledoval portugalskou nemohoucnost prorazit obranu Islandu.

Takže kdo nechtěl strávit několik dní mezi zápasy na pokoji, musel vyrazit za památkami. A že jich tenhle kout Francie nabízí opravdu požehnaně.

"Vyrážíme do Carcassonne, pak nás čeká Narbonne a Béziers. A když to půjde, tak se ještě cestou na Chorvaty zastavíme v sídle papežů, Avignonu,“ vypočítával Zdeněk, který přijel autem z Prahy. "Když už jsme tady, tak musíme aspoň pár památek zvládnout. Plzní jsme si přivezli dost, ale na pláži nestrávíme asi ani minutu.“

Pozor na Csaplárovu past

Místo osiřelých pláží tak fanoušci vzali útokem město Carcassonne. Je to jedno z nejzachovalejších středověkých pevnostních měst na kontinentu a od roku 1997 se řadí k památkám UNESCO. Vypadá opravdu úchvatně. Na cimbuřích se však místo typické francouzštiny mísila čeština, maďarština a angličtina.

Hloučky fanoušků obdivovaly místo přesných pasů a pohotových střel románsko-gotickou katedrálu, zrenovované paláce i hluboké hradní příkopy. Několik Čechů si dalo přestávku v hospodě, aby fandili slovenskému týmu proti Rusku.

"Hele, to je klasická Csaplárova past. Slováci vedou dva nula v poločase, aby se jim to nevymstilo,“ glosoval s úsměvem vývoj skóre jeden z nich. Slovenští reprezentanti ale nakonec dotáhli zápas do vítězného konce.

Vrba jako Dame Carcas

Kromě fotbalové taktiky mohli obdivovat i vychytralou lest hradní paní, Dame Carcas. Podle staré legendy totiž právě ona dala Carcassonne jméno. Když pátým rokem obléhal město král Karel Veliký, městu už pomalu, ale jistě docházely zásoby. Obyvatelé se tak připravovali na hořký konec – milost očekávat nemohli, byli poddaní saracénského krále Balaacka.

Jenže paní Carcas vymyslela plán, aby hrad zachránila. Z posledních zbytků vykrmila prase, a když bylo dostatečně tlusté, nechala ho shodit přímo před zraky obléhajícího vojska z hradeb. Zbrojnoši Karla Velikého už byli sami dlouhým bojem vyčerpaní, takže když uviděli tučnou svini, kterak se jim rozprskla před očima, domysleli si, že za zdmi musejí mít jídla víc než dost. Zklamaně se tedy vydali na cestu k domovům. Dame Carcas pak nechala rozeznít všechny městské zvony a Karlovi vojáci si na odchodu jen posteskli: "Dame Carcas sonne.“ Tedy, Dame Carcas zvoní. Tak dostalo město nové jméno, které má dodnes.

A čeští fanoušci zase doufají, že nějakou podobně chytrou taktiku vymyslí reprezentační trenér Vrba na páteční zápas s Chorvaty (18:00, St. Etienne).

 

Právě se děje

Další zprávy