


Výhrůžky smrtí, snímky domu, falešná obvinění. Laura Woodsová poprvé otevřeně promluvila o stalkingu, který jí zničil pocit bezpečí.

Britská sportovní moderátorka Laura Woodsová promluvila o zážitcích, které ji poznamenaly na celý život. Tři roky ji systematicky pronásledovala žena, která začala jako fanynka a skončila jako stalkerka odsouzená k vězení.
Výhrůžky přicházely poštou, e-mailem i online. Některé byly krátké a mrazivé. „Dnes je den, kdy ses narodila. A dnes večer zemřeš,“ stálo v jedné z narozeninových karet. Jiné slibovaly útok na její dům nebo rodinu.
Zpočátku šlo o drobnosti. Nepříjemné zprávy. Podivné balíčky. Pak se věci zlomily. Stalkerka posílala testy na pohlavní nemoci, zakládala falešné profily a přihlašovala Woodsovou na seznamky a spamové služby. Volala na policii s vymyšlenými oznámeními a posílala úřady na kontroly kvůli jejímu psovi.
Nejhorší přišlo ve chvíli, kdy byla Woodsová pracovně v Polsku. Do e-mailu jí dorazilo video jejích vlastních vchodových dveří. Spolu se zprávou, že stalker ví o bezpečnostních kamerách u domu. Moderátorka tehdy v panice projížděla záznamy, jestli se někdo nepokusil dostat dovnitř.
„Najednou si uvědomíte, že vás někdo sleduje. Že ví, kde bydlíte. A že se toho nebojí použít,“ popsala.
Pronásledovatelka zašla tak daleko, že tvrdila, že Woodsovou viděla násilím vtaženou do domu mužem s nožem. Nic z toho nebyla pravda. Škody ale byly skutečné.
Moderátorka, která se zaměřuje především na fotbal, přišla o pocit bezpečí ve vlastním domově. Přestala se cítit jistě v Londýně, městě, kde žila a pracovala. Úzkost se stala každodenní součástí jejího života.
Soud nakonec stalkerce uložil trest vězení a zákaz přiblížení. Pro Woodsovou tím ale příběh neskončil. Dnes je matkou malého syna a přiznává, že strach nezmizel.
„Rozsudek pomohl. Ale to, co se vám usadí v hlavě, už jen tak nezmizí,“ říká.
Její výpověď není jen osobní zpovědí. Je varováním, jak rychle se může posedlost změnit v teror a jak snadno může technologie otevřít dveře do cizího soukromí. A jak dlouho pak trvá, než se znovu naučíte cítit v bezpečí.



Ukrajinský režisér Sergej Loznica se po sérii dokumentárních rekonstrukcí vrací k hrané tvorbě. Ve filmu Dva prokurátoři, který vloni soutěžil na festivalu v Cannes, nás zavádí do 30. let minulého století, aby na příběhu jednoho idealistického bolševika ukázal, jak se právo v rukou totality mění v zástěrku pro masové vraždění.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Řekl to v osmiminutovém telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.









Zatímco Donald Trump označuje současný konflikt za historickou šanci na svržení íránského režimu, analytici upozorňují, že další vývoj může mít velmi různé podoby – od pragmatického kompromisu až po chaotickou destabilizaci země. Deník Aktuálně proto přináší čtyři možné scénáře dalšího vývoje podle experta na Blízký východ Břetislava Turečka.