Praha - Jednu věc Jozef Chovanec u svého nástupce v pozici generálního sportovního manažera Sparty, tedy u Jaroslava Hřebíka, nechápe. "To, že není při zápasech na lavičce, to je světová rarita, to snad nemůžou myslet vážně," nechápe Chovanec.
Zvláštní. Na jednu stranu hovoří Jozef Chovanec o Hřebíkovi s velkým uznáním. Přiznává mu vysoké odborné kvality. Jedním dechem ale vzápětí dodá, že s ním nikdy v životě nevedl žádný delší rozhovor.
O fotbale čtěte více:
- Chovanec: Ztratíte titul? Roztrhejte trenérskou licenci
- Hřebík slibuje letenský Real či Barcu. Zatím to ale dře
- Hašek: Faul Ondřejky? Přestal jsem dýchat
Martin Hašek pracoval nejprve pod Chovancovými křídly, nyní pod Hřebíkovými. "Měli jsme jasně vymezené kompetence. On ale občas na tiskovkách používal výrazy jako 'můj tým', tomu jsem nerozuměl, co tím míní," naznačuje Chovanec, že mezi nimi zcela idylické vztahy nepanovaly.
Kdo je Jozef Chovanec
Narozen: 7. března 1960.
Charakteristika: jako hráč legenda Sparty, hrával i v RH Cheb a v Eindhovenu, čtvrtfinalista MS 1990. Ve Spartě působil i jako trenér, manažer a prezident klubu.
Trenérská kariéra: Spartu poprvé vedl ve 36 letech, jako hlavní kouč v ní působil ve 4 různých etapách. Vedl i český národní tým, s nímž postoupil na Euro 2000, neúspěšný byl v boji o MS 2002. Trénoval i Příbram a druholigový ruský Krasnodar.
Úspěchy: jako hráč 7x mistr ligy, jako trenér 5x.
Individuální ceny: Fotbalista roku 1986, Trenér roku 1998, 1999, 2000.
Ve druhém dílu obsáhlého rozhovoru pro Aktuálně.cz Jozef Chovanec také hovoří o svých jednáních s kluby z arabského světa a také o tom, že kdyby se nevyvedly slovenské námluvy s Pavlem Vrbou, měl by o práci u jejich reprezentace zájem.
S angažmá ve Slavii nepočítá, předpokládá, že by u červenobílých fandů vzedmul podobné emoce jako František Straka.
V prvním dílu rozhovoru hovořil Jozef Chovanec o tom, jak vnímá problematickou situaci Sparty před klíčovým zápasem s Plzní, vysvětluje, proč letenský tým pod jeho vedením nehrál tak atraktivní a úspěšný fotbal jako Plzeňští, a zmiňuje komplikované vztahy s veterány Řepkou a Blažkem v závěru jejich působení ve Spartě. Tuto první část rozhovoru si můžete přečíst zde.
Hřebík? Nikdy žádný rozhovor
Ve funkci generálního sportovního manažera vás ve Spartě vystřídal Jaroslav Hřebík. Jak byste popsal váš vzájemný vztah?
"My jsme se spolu o fotbale nikdy nebavili. Ale uznávám ho jako odborníka. S panem Křetínským jsme spolu před časem hovořili o tom, že by bylo dobré ho angažovat. Jemu se ale do toho moc nechtělo. Tak jsme šli po diplomatické linii a pan Hřebík se stal trenérem reprezentační "19". Pak jsem s ním jednou telefonoval, když jsem hledal nové spolupracovníky, tak jsem ho žádal o názor na Martina Haška."
Jinak jste spolu nikdy nemluvili?
"Občas jsme se potkali, třeba na dorostenecké lize, tak jsme prohodili jednu dvě věty, ale žádný velký rozhovor jsme spolu nikdy nevedli. Slyšel jsem o něm vždycky buď pozitivní, nebo negativní věci, ale já sám jsem se s ním v životě nebavil."
A přesto jste ho chtěl angažovat do Sparty? A na jakou pozici?
"K mládeži nebo k juniorce. Beru ho jako odborníka, který má něco za sebou. Odtrénoval toho dost, má zkušenosti, něco za ním je. Rozhodně víc než za jinými trenéry, kteří jen šíří pomluvy o druhých. Profesionální čest tu není žádná, všechno je tu jen o pomluvách."
Vraťme se k panu Hřebíkovi. Vy jste opravdu inicioval, aby se vrátil do Sparty?
"Ano, jak říkám: k mládeži či juniorce. Všechno, co se realizuje teď, jsme připravovali: to, že se trénuje na Strahově, že se tam všechno centralizuje a koncentruje, že se týmy připravují jiným způsobem. Cítil jsem, že do té funkce a toho systému by pan Hřebík se svým přehledem a zkušenostmi pasoval."
Ve vaší éře Sparta zavedla systém s generálním sportovním manažerem, teď v něm pokračuje. Je ten systém správný? Vhodný pro české prostředí?
"Já myslím, že ano. Možná byl problém v tom, že jsme to dostatečně nevysvětlili. Já měl k tomu malý prostor, kontakt s médii jsem měl minimální. Ale co jsem slyšel teď k tomu současnému dění, tak mě zarazilo, že pan Hřebík údajně není v kontaktu s mužstvem, když se hraje."
Bez kontaktu s týmem při zápase? Nechápu
Ano, v průběhu zápasu se Slováckem sledoval dění z novinářské lávky a s mužstvem hovořil jen o poločasu.
"No tak to je světová rarita, to snad nemůžou myslet vážně. Nevím, nevidím do toho, jak to mají nastavené, možná to taky dostatečně nevysvětlili, ale tomuhle opravdu nerozumím, ne, to nechápu."
V čem je podle vás největší nedostatek té varianty?
"Vybavuju si, jak jsem byl potrestaný a nesměl jsem na lavičku v klíčovém zápase v Plzni. To je hrozné. Máte v hlavě spoustu myšlenek a nemůžete je přímo aplikovat. Leda přes nějakého prostředníka, je to ale komplikované. A z dlouhodobého hlediska to určitě není optimální, jednou dvakrát to může vyjít, ale jinak to nechápu. Ovšem nechci kritizovat něco, o čem přesně nevím, jak to mají vymezené."
Pan Hřebík říká, že k ostatním trenérům má plnou důvěru, a proto na lavičce není.
"Opravdu nevím, jaká je tam domluva. Třeba se za pár zápasů projeví, jak jim to bude skvěle fungovat, a my budeme všichni říkat: Ano, tento model je správný."
Asistenti tu nemají respekt k hlavním koučům
Naznačovali, že kdyby se náhodou nedařilo, tak by se pan Hřebík na lavičku přesunul.
"Tak to by byl negativní signál. Hned by se jich všichni ptali: A proč jste to nedělali od začátku? To pak bude víc a víc otázek. A nebude se na ně snadno odpovídat."
Jaký byl váš vztah s Martinem Haškem? Zdálo se, že se po vašem boku cítí být nedoceněný.
"To je tady v Česku problém, že nikdo neví, kam patří. Jestli je asistent, nebo trenér. Když nemají práci, tak o ni brečí. Když ji dostanou, tak zase brečí, že nemůžou rozhodovat. Tady máte x případů, že asistent vytlačí hlavního trenéra. To není nikde v zahraničí. Tam se mluví o týmu. Všichni pohromadě přijdou a pak zase odejdou. Jen u nás se to drolí, co je fotbal fotbalem. Nefunguje tady respekt k hlavnímu trenérovi, který má tu zodpovědnost."
"Můj tým", to bylo asi trochu nešťastné
Ale Martin Hašek byl v tom složitém sparťanském systému právě někde mezi asistentem a hlavním trenérem, jeho role se nazývala první trenér.
"Ale já nemluvil o Martinu Haškovi. Já mluvil tak obecně o tom, jak to tady funguje. Je pravda, že když chodil na tiskovky, tak používal výraz "můj tým". Tomu jsem nerozuměl, co tím míní, žádný trenér nemá svůj tým, to je společná práce. To bylo možná trochu nešťastné, slyšel jsem na to i negativní ohlasy. Já pracoval vždycky podle dohod s vedením klubu, ne podle toho, co mě v nějaký daný moment napadlo."
Zdálo se, že Martin Hašek chtěl větší prostor, a v posledním půlroce vaší spolupráce ho dostal.
"Ano, kompetence byly jasně písemně vypracovány. Ale když jsou ty kompetence dány, tak je nemůžu překračovat a potom se skrývat, když je nějaký problém, to nejde. Možná byla nešťastná forma, jak jsme to odkomunikovali. To se potom pořád rojí nějaké spekulace."
Kdo ten model s generálním sportovním manažerem vlastně vymyslel? Vy, nebo pan Křetínský?
"Společně. Sparta zrovna byla v nelehké situaci, nebyl trenér, odešel Víťa Lavička, bylo komplikované shánět náhradu, tak jsem byl požádán, abychom fungovali v tomhle modelu. A ono se to chytlo, kdyby ne, mohli jsme v lize skončit třeba desátí. Byli jsme na skluzavce, bylo potřeba vyhodit výhybku, ani brzda nepomohla, bylo to mokrý, jeli jsme dolů. Ale pokles se podařilo zastavit a něco nastartovat. A to ve velmi krátké době. Já neměl prostor na nějaké váhání nebo koncepce. Jinak jsme skončili strašně."
Já a Slavia? To by bylo jako se Strakou
Co Spartu sráží?
"Její problém je, že se vždycky rozbije zevnitř. Zvenčí dostává rány pořád, na to už je zvyklá. Ale zevnitř, to je problém."
Hodně zlé krve způsobil před lety odchod Františka Straky z pozice trenéra Sparty. Kovaný sparťan "Franz" na podzim zamířil do Slavie a tam ho fanoušci rozhodně v dobrém nepřivítali. Dokázal byste si představit sebe jako trenéra Slavie?
"Já si dokážu představit ledacos. Jenže představy jsou jedna věc a realita druhá. Myslím, že po zkušenostech s Frantou Strakou by mě Slavia asi neoslovovala. Záleží asi na konkrétní osobě. Když šli do Slavie Václav Ježek nebo Jozef Jarabinský, tak to nikomu nevadilo."
Myslíte, že byste u slávistů vzbuzoval stejné emoce jako František Straka?
"Určitě. Nevím tedy proč, ale vzbuzoval bych je. Já jim to nemám za zlé, nikdy jsem proti nim nic neměl, naopak chválím je za ta léta, kdy hráli hezký fotbal, Ligu mistrů, všechno jim fungovalo... My jsme si to taky zažili. Teď se nám, pravda, ta Liga mistrů nedařila, ale to je sport a to se stane nejen ve Spartě nebo ve Slavii. Podívejte se třeba na Ajax."
Čím se teď vlastně zabýváte?
"Poté, co jsem skončil ve Spartě, jsem s rodinou odjel na dovolenou. Mám teď na ni víc času, tak si to užíváme. Člověk zjišťuje, že život není jen o fotbale. Užil jsem si dva měsíce klidu, které jsem předtím nezažil."
Prý jste jezdil na stáže do západoevropských klubů?
"Byl jsem v Německu, Nizozemsku. Odjel jsem na zápas a pak jsem tam pár dní zůstal. Kde? To nebudu zmiňovat."
Jednal jsem s Araby, ale vzali Haška
Hovořilo se také o vašich čilých kontaktech s arabským světem.
"Tak ono se toho napovídalo hodně... Byla tam nabídka z Al-Ittihad a potom i z Al-Hilál, ale tam pak šel Ivan Hašek. Lákalo mě to, ta jednání na mě působila velmi profesionálním dojmem. Podmínky k práci, zázemí těch klubů, jsou někde úplně jinde než u nás v Čechách."
Vedete teď s někým nějaké rozhovory, jednání o možném dalším angažmá?
"Nějaké možnosti tu jsou. Ale já nikam nepospíchám a na nic netlačím."
Slovenský svaz jedná o pozici reprezentačního kouče s Pavlem Vrbou. Co kdyby se nakonec nedomluvili? Měl byste o to místo zájem? Spekulovalo se o tom, že jste v užším výběru... Mluvil o tom s vámi někdo ze slovenského svazu?
"Ne. Ta jednání s Pavlem Vrbou vedou dlouhodobě, to je pro ně jediný kandidát. Já obecně můžu říct, že nabídka trénovat reprezentační tým jakékoli země je v hierarchii naší práce úplně nejvýš. Taková práce by mě hodně lákala."
