Lampy by stály miliony, hřiště často ničí trenéři. Trávníkář nemůže poručit přírodě, říká expert

Marek Janoš Marek Janoš
13. 3. 2018 8:15
Jedním z témat prvních jarních kol ligy byl špatný stav fotbalových trávníků. Stěžovali si hráči i trenéři.
Foto: ČTK

Praha - Bylo to jako hrát na betonu, skuhral po vršovickém derby před dvěma týdny slávistický střelec Milan Škoda. Kvalita terénu v Edenu, jednom z nejmodernějších stadionů v Česku, se nezdála ani dalším aktérům zápasu.

Špatný stav hřišť byl tématem i v dalších jarních kolech. Naposledy si stěžoval trenér Klokanů Martin Hašek po utkání na Slovácku. Podle odborníka přes fotbalová hřiště Aleše Jakla ovšem správci a trávníkáři nic nezanedbali.

"Zásadní problémy jsou dva. Zaprvé, trávník v zimě neroste a nemůže se tak obnovovat. Zadruhé, hřiště na hlavních stadionech v Česku jsou extrémně zatížená tréninky," popisuje Jakl. Společnost, pro kterou pracuje, dodává trávníky většině prvoligových klubů včetně Sparty a Slavie.

Problém je složitější, než by se mohlo zdát. "V první řadě je třeba si uvědomit, že liga se hraje do půlky prosince a pokračuje od půlky února. Trávník ale roste maximálně do konce října a znovu začíná růst přibližně v půlce dubna. Tři až čtyři měsíce se tak hraje na trávníku, který nemá šanci se opravovat, zkvalitňovat a dorůstat," popisuje hlavní svízel odborník.

Současnou neobvyklou situaci způsobila pravděpodobně řada faktorů. Hráči si stěžovali především na to, že povrchy byly tvrdé a suché. "Přišly oblevy, po kterých plocha výrazně měkne. Čím je trávník mokřejší, tím víc se ničí. Současná hřiště obsahují pískový substrát, který, když je sušší, tak se zatáhne a tráva v něm lépe drží," popisuje Jakl detaily.

S pažitem lze i taktizovat

Připouští také, že některé kluby po zimě nemusely mít ještě napuštěný závlahový systém, tuto příčinu ale za pravděpodobnou nepovažuje. Stejně jako to, že by týmy taktizovaly.

"Někdy se to děje. Když k vám přijede technicky vybavená Sparta zvyklá na trávník střižený na dva a půl centimetru, tak jí to můžete trochu ztížit tím, že jej zastřihnete na čtyři centimetry. Týmy to vědí, ale tohle nebude ten případ," myslí si Jakl.

Trávníkáři v klubech nemají v únoru a březnu téměř žádné možnosti, jak by mohli zimou zbídačený pažit zkvalitnit. "Pokud tráva neroste, člověk s tím nemůže nic udělat. Kdyby mezi utkáními docházelo k plné vegetaci, tak poškození bude minimální. V zimě ale trávník spí a nemá jak poškození opravit. Potřebuje minimálně osm stupňů, a to i v noci, aby rostl," vysvětluje expert.

Druhým faktorem, který výrazně zatěžuje trávníky, je extrémní zatížení. "Trenéři často chodí na hlavní hřiště. Nerespektují, že je například mokro a trávník dostane zabrat. Správcům jde potom hlava kolem," zastává se lidí, kteří o pažity pečují.

"Je potřeba si uvědomit, že v zahraničí se na hlavních stadionech vůbec netrénuje, zdůrazňuji slovo vůbec. Byl jsem v Premier League, Německu, Itálii nebo Španělsku," dodává a poukazuje na to, že tréninky mohou být pro trávník někdy větší zátěží než utkání.

Vytápění neřeší všechno

"Jediné, co mohou správci udělat, je trávníku zatopit. Tím ale docílí pouze toho, že budou mít teplo v půdě, ale v zimě chybí trávníku i světlo. Fotosyntéza a růst jsou závislé na světle," vysvětluje Aleš Jakl.

Řešení? Technologie za miliony

V cizině je sice v zimě zatížení trávníků soutěžními zápasy výrazně větší, jenže tamní kluby mají k dispozici lepší technologie.

"Kluby v Německu na trávník v zimě svítí. Mají lampy, které nastartují fotosyntézu a dokonce fungují tak, že trávník ještě ohřívají," říká Jakl. "Přibližně od října do března mají na polovině hřiště lampy a každý třetí den je posouvají. Trávník ošálí, vyprovokují v něm aktivitu a začne růst. Tím se i obnovuje," pokračuje ve vysvětlení.

Taková technologie je ovšem velmi nákladná. Lampy na polovinu hřiště by tým přišly na osm až devět milionů korun, roční provoz na další milion. "V současné době má jednu lampu Plzeň, ta ale osvítí 20 metrů čtverečních a hřiště má 8000 metrů čtverečních. Posouvat jednu lampu po hřišti nemá prakticky žádný smysl. Liberec a Sparta mají dvě lampy, ale také jim to z dlouhodobého hlediska nepomůže," dodává odborník na travnaté koberce.

Nová technologie

Technologickou novinkou, která by mohla potíže s kvalitou trávníku v budoucnosti vyřešit, je plocha kombinující přírodní trávu s umělou. Technologie se nazývá playmaster. "Mají to například v Amsterdam Areně na Ajaxu. Je  to umělý koberec na podložce, samozřejmě řidší než běžná umělka. Podložka jsou umělá vlákna a substrát, do kterého se zaseje trávník. Je to v podstatě hybrid, ale zátěž by měl zvládat daleko lépe než klasický trávník," říká Aleš Jakl ze společnosti Agro CS.

A za rok mohou být trávníky v ještě horším stavu. Podle nového modelu se bude hrát v prosinci déle a jarní část sezóny začne v únoru ještě dříve. "Z dlouhodobého hlediska je kvalita za současných podmínek neudržitelná. V zimě nejde hrát fotbal a mít zároveň hezkou trávu," vysvětluje odborník.

"Jdeme proti všemu. Kdyby se soutěž hrála od března do listopadu, tak hrajeme na luxusních trávnících," uzavírá Jakl.

 

Právě se děje

před 57 minutami

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy