Priske nesplnil úkol, jeho reakce budí rozpaky. Udivuje i volba kapitána Sparty

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Co by nemělo zapadnout z fotbalového derby pražských „S“? Že Spartě stačí málo ke štěstí. Že Slavia si může podobným herním mustrem v Lize mistrů opět naběhnout na vidle. A že nový kouč reprezentace, Španěl Santi Denia, po nejprestižnějším ligovém zápase v Česku moc nadšený nebyl.

Krátce po nedělním výprasku si sparťanský trenér Brian Priske svolal tým do obvyklého kolečka. Všichni členové se chytli za ramena a dánský kouč k nim vedl krátký proslov.

Na jeho konci hráčům gestem naznačoval, ať zvednou hlavu.

Na pozápasové tiskové konferenci v povzbuzování pokračoval: „Vytvořili jsme si víc šancí než Slavia, ale vidíte výsledek. To bolí. Je na mně a nás všech, abychom se ujistili, že budeme lepší. Mým úkolem je teď zajistit, abychom z těch zbývajících 87 bodů v lize nasbírali co nejvíce. A vím, že to dokážeme.“

Ve stejném duchu mluvil Priske již po vyřazení z kvalifikace Ligy mistrů s Lyonem, ačkoli francouzské mužstvo se nenacházelo v dobrém rozpoložení a hned v dalším kole se také ze soutěže pakovalo.

Sparťanský trenér však rozčarování odrážel přesvědčováním, že před jeho týmem je zářná budoucnost.

Musí tomu věřit.

Ale utkání se Slavií prohloubilo pochybnosti o tom, jestli on a sparťanský management vědí, jak se světlé zítřky ve skutečnosti budují.

Priske přiznal, že ho sestava, kterou vyslal kolega na opačné střídačce Jindřich Trpišovský do boje, překvapila, ovšem způsob hry nikoli.

V předstihu tedy tušil, že se jeho svěřenci ocitnou pod celoplošnou osobní obranou protivníka a že červenobílí z ní budou vyrážet k rychlým protiútokům.

Centry místo návnady

Jeho úkolem bylo najít účinnou protizbraň.

Nedokázal to, i když na tom podle svých slov usilovně pracoval.

„Celý týden jsme se snažili kluky připravit na osobní obranu a myslím, že si vedli dobře. Ale nakonec jsme stejně prohráli 0:3,“ konstatoval Priske.

V derby vsadil na plán, kterého se drží od návratu na Letnou. Ve zkratce se dá vyjádřit takto: míč dostaneme do křídel a tam půjdeme do souboje jeden na jednoho. Když to možné nebude, pošleme balon do vápna.

Jenže na osobní obranu lze vyzrát něčím jiným – nalákáním soupeře do pasti a úderem do jeho brány, když se sok na návnadu chytí.

Nazvěme to záměrnou souhrou.

Osobní strážce si můžete vylákat třeba ze středu hřiště do stran a potom uvolněné okno využít k bleskovému úderu do rozevřené obrany.

Téhle nabídky na smeč dánský stratég vůbec nevyužil.

„Měli jsme toho využívat lépe. Když jsem byl já pořád obsazený, měli možnosti další kluci, aby balon vytáhli,“ prohlásil kapitán Adam Karabec a dodal, že o poločase bylo právě tohle ve sparťanské kabině velkým tématem.

Ovšem to už je pozdě. Jedno z fotbalových mouder totiž jasně říká: „Jak trénuješ, tak hraješ.“ Profesionálové v rudých dresech tedy měli v týdnu nacvičovat lest na osobku. A ne to řešit až v polovině zápasu.

Nejen to však Spartě v nejdůležitějším zápase pro letenskou (i slávistickou) rodinu přistřihlo křídla.

Nevyšel ani experiment s nově složenou stoperskou dvojicí a štítu před ním. Jedná se o klíčový stavební kámen sestavy. Priske do něj vytesal jméno Loic Mbe Soh.

Čerstvý nováček má skvělé CV, včetně výchovy v akademii Paris SG, ovšem v těžkých zápasech je třeba k úspěchu zejména perfektní spolupráce. Aby hráči byli v defenzivě, ale i v ofenzivě sehraní.

Vzájemné zajišťování v obranných šicích Sparty však mělo povážlivé trhliny, což dokladovaly nejen dvě obdržené branky po kontrech po čitelných přihrávkách za obranu.

Co Priskeho reakce na vývoj utkání? Rozpačitá.

Sáhl po střídáních, ovšem ne po zásahu do herního plánu nebo aspoň po korekci toho stávajícího, který nepřinášel ovoce.

Sparta tvrdošíjně posílala do slávistické šestnáctky jeden centr za druhým. Nejspíš podle úvahy, že čím víc jich bude, tím větší pravděpodobnost trefy do černého. Jenže ne každý centr je stejně nebezpečný.

Těmi nejnebezpečnějšími jsou zpětné centry od brankové čáry. Kolik jich domácí před vyprodanou Letnou v nedělním večeru nastřádali?

Odpověď naleznete v čísle nula na kontě vstřelených gólů.

Tohle jsou stěžejní body, které rozhodují o výhře, či prohře. Štěstí k nim nepatří. I když ani bez něj se ve fotbale neobejdete. Kdo však spoléhá jen na něj, k trofejím se nedostane.

Proto jsou důležití správní vojevůdci, kteří tohle znají a chovají se podle toho. Kromě kouče je důležitou pozicí i role kapitána.

Sluníčkářský lídr

Sparťané do ní po Lukáši Haraslínovi obsadili Adama Karabce. Čím si to vysloužil?

„Kara je sparťanský odchovanec, který prošel naší akademií a má v sobě klubovou mentalitu. Za poslední dvě sezony v Hamburku a Lyonu výrazně dospěl a vrátil se jako zralejší hráč i člověk. I přes svůj mladý věk toho má za Spartu odehráno opravdu hodně a patří k jádru, na kterém chceme stavět,“ objasnil sportovní manažer A-týmu Sparty Tomáš Sivok.

Tahle mince má i druhou stranu.

Na začátku léta na Letné nevěděli, kam s Karabcem. Jestli bude pokračovat na zahraniční misi, nebo se vrátí do prostředí, kde vyrostl. Nakonec zůstal.

Proč nechtěly Hamburk a Lyon využít opci na jeho odkup? Proč ho nezlanařily jiné top kluby, když je stále v tuzemsku považován za jeden z největších talentů?

Protože nesplňuje nároky kvalitních evropských klubů.

A že by z něj vyzařovala buldočí touha překonávat překážky, když zrovna nesvítí sluníčko, to se také říct nedá.

Přesto ve Spartě obdržel kapitánskou pásku. Bitvu se Slavií opouštěl v křečích dvacet minut před závěrečným hvizdem.

Evropská výstraha

Slavia si ještě pár dní bude vychutnávat tříbrankovou potupu rivala na jeho stadionu, ovšem nesmí se nechat uspat na sparťanském obláčku.

Už v příštím týdnu jí začíná reparát v základní skupině Ligy mistrů. A tam narazí na chytřejší protivníky, než jakým byla v neděli Priskeho parta.

Arsenal, Bayern a spol. budou umět lépe využít slabin celoplošné osobky. Ostatně červenobílí se o tom přesvědčili vrchovatě v minulém ročníku Champions League, kterým propluli bez vítězství.

Evropa hraje podle jiných not, což zdůraznil po svých prvních exkurzích po českých prvoligových arénách nový trenér reprezentace Santi Denia.

„Překvapilo nás, jak často se týmy spoléhají na osobní bránění a souboje jeden na jednoho,“ prohlásil Španěl navyklý na zónové bránění.

I pro něj by bylo dobré, aby si elitní hráči prohlubovali v klubech návyky, které asi bude vyžadovat v národním mužstvu. Derby tomu moc nenahrálo.