Většina se Berbrovi nepostaví, protože se bojí. To už je diktatura, říká bývalý sudí

Jiří Škuba Jiří Škuba
20. 12. 2019 6:09
Trápí ho situace v českém fotbale. Dokonce natolik, že dlouholetý rozhodčí Ivan Grégr, jenž má na svém kontě přes 300 ligových zápasů a v mezinárodních duelech pískal Maradonu, Van Bastena nebo Gullita, založil s bývalým kolegou Karlem Popperem iniciativu s názvem Výzva 2021. Jejím cílem je konec autoritářského režimu ve vedení fotbalové asociace (FAČR).
Červená pro Berbra. Ivan Grégr vystoupil proti poměrům v českém fotbale
Červená pro Berbra. Ivan Grégr vystoupil proti poměrům v českém fotbale | Foto: Aktuálně.cz

Proč jste se rozhodli vystoupit se svými požadavky veřejně?

Podívejte, já už žádné osobní ambice nemám, už jsem starší pán. Ale někdo začít musí. Všichni na Romana Berbra nadávají, ale pokaždé ho zvolí. Pokud se někdo bojí odvety za svůj názor, je to de facto diktatura, ne demokracie.

Výzva 2021

Iniciativa apeluje na změnu prostředí v českém fotbale. Vedení fotbalové asociace (FAČR) obviňuje z toho, že šanci ve vrcholných funkcích dostávají lidé loajální k druhému místopředsedovi Romanu Berbrovi na úkor zkušených a kvalitních odborníků. Celý text včetně petičního archu je na webu www.vyzva2021.cz.

Co konkrétně vás nejvíce štve?

Příklad? Jmenování Pepíka Chovance předsedou komise rozhodčích. Znám ho velmi dobře, několikrát jsem ho i pískal, vážím si ho jako bezvadného fotbalisty i člověka. Ale prostě nemůže řídit komisi rozhodčích. Přirovnal bych to k tomu, jako kdyby ho v dobách hráčské kariéry trénoval oštěpař Železný. Předsedou komise by měla být osobnost, která něco v této profesi dosáhla. Osobnost, která má respekt. A také pod sebou by měla mít odborníky. No a dneska máte v komisi rozhodčích jediného člena, který má za sebou ligové zkušenosti v oboru (Martin Wilczek). Z pohledu prestiže sudích to není nic dobrého.

Další hodně kritizovanou věcí je údajné ovlivňování komise ze strany druhého místopředsedy federace Romana Berbra…

Tomu, že jsou v područí někoho seshora, napovídá řízení některých zápasů. Kluci se dopouštějí hrubých přešlapů. Možná ne úmyslně, třeba podvědomě, ale dopouštějí. Viz Proske v utkání Plzně s Libercem: Hubníka musel po druhé žluté kartě vyloučit i začínající rozhodčí, na vesnici by stěží odešel do kabiny. A sudí tomu ještě nasadí korunu, když za podobný zákrok pošle ven Balutu. Tohle se opravdu těžko obhajuje.

Ale i za vašich dob docházelo k velkým excesům. Zvlášť v devadesátých letech.

Nemá cenu si hrát na naivky, za nás se taky děly věci. Pamatuju jistého hlavního rozhodčího, kterému jsem se normálně styděl jít na pomezní čáru. Jak by na vás působilo, kdybyste s ním seděli u oběda a on vám najednou začal představovat nějakého funkcionáře: Tohle je sekretář, ten vždycky dodrží, co slíbí! Ano, někteří odřídili zápas tendenčně, ale to byly výjimky. Poté často následoval trest včetně vyloučení z listiny. Většina z nás si žádné nepravosti nedovolila. Třeba pro mě vždycky bylo důležité, když mi po zápase nepoděkovali pouze vítězové, ale i poražení.

Co říkáte na možnost využívání videoasistentů rozhodčích?

VAR je vynikající věc, ale sudí nesmí sklouznout k alibismu. Někteří se jsou podívat na video, i když jsou od zákroku třeba pět metrů. Pomalu aby si kontrolovali každý aut… Další problém vidím v tom, že divák na stadionu není informován o tom, co se zrovna řeší. Vzpomeňme zápas Bohemky se Slavií, kdy šli Klokani do vedení, ale po minutě se místo toho proti nim kopala penalta. A fanoušci vůbec netušili, co se děje. VAR je určitě přínosem, ale rozhodčí se s ním musí naučit pracovat a využívat jej pouze při upozorněních na flagrantní pochybení.

Čeho si jako bývalý sudí dál všímáte?

Rozhodčí musí být nejen perfektně vyškolení, ale také tím musí žít. My jsme s lajnovými byli sehraní - pořád v očním kontaktu, nejen ve sluchátkách. Pokynem ruky jsme si ukázali, že je to dobré, špatné, že má přijít karta. V utkání jsou tři týmy. Modří, zelení a rozhodčí. Já jsem vždycky klukům říkal: My chceme vyhrát, my chceme být nejlepší na hřišti. A teď? Spolupráce mezi kluky mi nepřijde dostačující. Mají techniku, ale na sebe se ani nepodívají. A skončí to tak, že Pavel Královec nařídí v Teplicích penaltu půl metru před pokutovým územím a nakonec to svedou na asistenta.

Takže dát šanci mladým?

No jasně, máme mladé, šikovné rozhodčí. Jenže řada z nich skončí, protože vycítí, že musí být loajální, jinak se nahoru dostanou jen velmi těžce. Jít proti větru, to už musíte být silní, umět to a ještě nad sebou někoho mít. To je také potřeba změnit. A dát šanci mladým. Rád bych se dožil, abychom zase v Evropě něco znamenali. Na mezinárodní úrovni máme nyní Královce. Příhoda byl sice lepší, ale odešel sám, na protest.

Co doufáte, že výzva změní?

Bude záležet na lidech, jestli něco změnit chtějí. To, že někdo nadává, ještě neznamená, že fotbalu pomůže. Řeči u piva nestačí. Pokud chceme, aby se fotbal někam posunul, musíme jít cestou, která bude náročná. Rozumím tomu, že spousta lidí je opatrná. Bojí se o svůj oddíl nebo o svoji kariéru. Potkal jsem jen málo lidí, kteří Berbra chválí, ale všichni ho volí. Čím to je? Snažíme se i prolomit určitou lhostejnost lidí z fotbalového hnutí, kteří se nestarají o to, kdo je předseda jejich okresního, nebo krajského fotbalového svazu. Nejdůležitější je, aby si hráči, trenéři nebo rodiče dětí zvolili do okresu nebo kraje, kdo zastupuje jejich názory. A ne ty, kteří sledují své vlastní, osobní zájmy a v kontextu toho volí současné vedení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vatikán chce prodloužit kritizovanou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem, nezákonného obsahu a dezinformací

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

Další zprávy