Unikátní čísla o české lize dal dohromady nadšenec. Strávil stovky hodin v knihovně

Marek Janoš Marek Janoš
29. 11. 2018 7:36
Web a twitterový účet CSfotbal přináší unikátní data o českém ligovém fotbale. Za databází, která rozsahem a podrobností v českých končinách nemá obdoby, stojí jediný muž, Aleš Jandač.
Zdaleka ne jen fotbalové derby sleduje CSfotbal
Zdaleka ne jen fotbalové derby sleduje CSfotbal | Foto: Milan Kammermayer

Kdy naposledy dostal hostující tým na Dukle tolik žlutých karet, jako Teplice po kauze TK27 v posledním kole? Kolik hráčů Sparty debutovalo v lize před dovršením 18 let? Měla Plzeň v poslední mistrovské sezoně nejstarší vítězný tým za 40 let?

Projekt CSfotbal přináší nevídané a velmi podrobné statistiky. Často s dlouhým historickým kontextem.

"Jde vidět, jak se fotbal vyvíjí. Samozřejmě třeba v počtu gólů. Nejvíc jich padalo ve 30. letech, protože se hrálo na pět útočníků. Pak se to měnilo. Letošní ročník je zase zvláštní tím, že velmi často vyhrávají hostující týmy, asi v 36 % případů," vyjmenovává zajímavé statistiky autor projektu Aleš Jandač. "Ve druhé polovině minulého století byl asi 20 nebo 30 let trend, že venkovní týmy skoro nevyhrávaly. Pohybovalo se to kolem 10 procent," dodává.

Nápad na projekt CSfotbal vznikl už před deseti lety. Aleši Jandačovi chyběla základní fotbalová data z českého ligy. A tak se rozhodl je dát dohromady na vlastní pěst. "Nebylo možné dohledat sestavy z 90., a už vůbec ne z 80. let. Když jsem chtěl něco najít, tak mi nezbylo než zajít do knihovny a podívat se do starých novin nebo časopisů. Tak mě napadlo udělat nějaký web," popisuje začátky.

Trvalo přibližně pět let, než Aleš Jandač zpracoval všechna data ze samostatné české soutěže. Jenže právě v tu chvíli spustila liga vlastní web s úplně stejnými statistikami. "Navíc to měli z oficiálních zápisů. Ne z novin a časopisů jako já. Takže nemělo smysl to vydávat," říká muž, který pracuje ve finančnictví. V tu chvíli projekt uložil k ledu.

Nakonec mu to ale nedalo a web spustil. "Měl jsem zajištěné materiály až někam do poloviny 70. let, přišlo mi škoda se na to vykašlat. Weby ligy totiž dál do historie než za rok 1993 nejde. Pak jsem projekt konečně zveřejnil," popisuje začátek webu CSfotbal.

Cílem je v současné době doplnit všechna historická data. "Tak, abych jednoho dne došel k úplnému začátku," říká Aleš Jandač.

Jenže získávat data je s přibližováním se k pomyslnému roku nula stále těžší. I když ještě složitější jsou možná poválečná léta minulého století. 

"To je úplná katastrofa. Na začátku padesátých let nikoho nezajímaly sestavy. Tisk psal o tom, který komunistický papaláš byl zrovna na tribuně," směje se autor projektu CSfotbal. "Je tak jednodušší najít sestavy ze 30., než z 50. let. Před válkou byl fotbal fenomén a zdrojů je spousta."

Sehnat potřebné údaje není vůbec snadné. Člověk musí zajít do Národní knihovny, která shromažďuje od všech tiskovin alespoň jednu kopii, vlastní i noviny a časopisy ze 20. a 30. let. "Je třeba si vyžádat všechny noviny z toho ročníku, všechny je nafotit a doma je potom manuálně přeházet do databáze," říká Jandač.

Celý proces je velmi časově náročný. "Především tehdy, když jsou potíže se zdroji. Devadesát procent získám rychle, ale zbylých deset zabere spoustu času a hledání. Musíte jít třeba do regionálních novin, to je šílené," přibližuje.

Aleš Jandač zmapoval českou fotbalovou historii v číslech velmi podrobně, sám má nejraději přelom 80. a 90. let. "Tehdy jsem začal fotbal vnímat. Zajímavá je taky předválečná doba, i když člověk z toho nic nemůže vidět v televizi, takže je to trochu dál," uzavírá povídání.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 49 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy