Přelomový verdikt: Soud dal za pravdu Lafatovi, sportovci smí danit své příjmy jako živnostníci

Luděk Mádl Luděk Mádl
13. 7. 2017 14:08
Nejvyšší správní soud dal za pravdu fotbalistovi Davidu Lafatovi, který v daňovém přiznání odepisoval jako živnostník paušál 60 procent a finanční úřad to označil za chybu
David Lafata má důvod k radosti. Nejvyšší správní soud mu dal za pravdu, na jeho účet by se měl vrátit přibližně milion korun
David Lafata má důvod k radosti. Nejvyšší správní soud mu dal za pravdu, na jeho účet by se měl vrátit přibližně milion korun | Foto: Milan Kammermayer

Praha -  Nejvyšší správní soud vynesl dnes v Brně rozsudek, který potěší nejen Davida Lafatu, fotbalistu Sparty a hlavního hrdinu příběhu, ale v konečném důsledku může vyslat pozitivní signál i všem českým sportovcům, kteří ohledně příjmů právě ze své sportovní činnosti posílají na finanční úřad daňová přiznání.

Ve sporu, zda jsou sportovci spíše živnostníky, vykonavateli svobodného povolání, případně zaměstnanci, když popis jejich živobytí dokonale nezapadá do definice ani jedné z těchto kategorií, se tak soudní instance, proti jejímuž výroku již není odvolání, přimkla k výkladu, že sportovec, zde konkrétně David Lafata, může své příjmy danit jako živnostník. V praxi to znamená, že může na daních zaplatit méně.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že  David Lafata nepochybil, když využil možnosti odepsat si ze základu daně živnostenský, tedy šedesátiprocentní výdajový paušál. Na jeho účet by se tedy měl vrátit milion korun, který mu finanční úřad vyměřil jako pokutu a penále, protože sparťanův postup původně vyhodnotil jako chybný.

Oč vlastně jde? David Lafata, respektive jeho daňový poradce, sestavili přiznání k dani z příjmu tak, že se fotbalista k věci postavil z pozice živnostníka a odepsal si ze základu daně šedesátiprocentní výdajový paušál. Což bylo v uplynulých letech v zemi mezi sportovci běžným zvykem.

Finanční úřad to však tentokrát označil za chybu. Vycházel přitom z výkladu, že profesionální sportovec nenaplňuje některé znaky předepsané v definici živnostníka - a smí proto odepisovat nejvýše čtyřicetiprocentní paušál. Podobně před rokem vyhodnotily i jiné finanční úřady v zemi daňová přiznání desítek dalších sportovců, zejména z oblasti kolektivních sportů.

Jeden milion státu nestačil. Vyměřil Lafatovi druhý

Ale zpět ke konkrétnímu případu Davida Lafaty: Příslušný finanční úřad loni rozhodl, že za kontrolované období 2011-2013 musí Lafata k již zaplacené dani 1,185 milionu korun doplatit ještě pokutu a penále. A fotbalista Sparty proto bezodkladně musel zaplatit státu částku, která podle dosud publikovaných informací lehce přesáhla hranici milionu korun.

David Lafata se vůči tomu ohradil, ale se svým výkladem neuspěl ani u Odvolacího finančního ředitelství, ani posléze u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Podal proto kasační stížnost až k Nejvyššímu správnímu soudu. A na jeho úřední desce se nyní objevil rozsudek opatřený dnešním datem, který všechna předchozí rozhodnutí a rozsudky v této kauze ruší. Vítězem sporu se tedy stal David Lafata.

"Jestliže v České republice je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu," uvádí k rozsudku tisková zpráva Nejvyššího správního soudu.

"Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů," dodala mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Postavení sportovce z hlediska daňových předpisů v České republice měl upravit a zpřesnit nový zákon o sportu, který se připravoval na ministerstvu školství v éře Kateřiny Valachové. Loni v prosinci však příprava zákona nabrala už takový skluz, že se jevilo jako nemožné projednat ho ještě v průběhu funkčního období této vlády - a připravovaný zákon se proto z agendy potichu vytratil.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Lipovská podala kvůli pohledávce ČT u společnosti Médea trestní oznámení na Dvořáka a Soukupa

Členka Rady České televize Hana Lipovská podala trestní oznámení na generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, spolumajitele společnosti Médea Jaromíra Soukupa a dva členy dozorčí komise rady, předsedu Michala Petrmana a místopředsedkyni Zuzanu Prokopcovou. Důvodem je řešení pohledávky ČT v řádu desítek milionů korun vůči společnosti Médea, která spadla do insolvenčního řízení. Lipovská to uvedla na tiskové konferenci. Podle ČT je trestní oznámení nesrozumitelné.

Podle Lipovské se pohledávka po vyhlášení insolvence Médey řešila nestandardně, proto podala oznámení kvůli podezření ze zvýhodnění věřitele, porušení povinnosti a pletichy v insolvenčním řízení, podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dozorčí komise podle radní neupozornila na zjevný nesoulad mezi vyhlášením insolvenčního řízení na Médeu a nastavením splátkového kalendáře Českou televizí. Více Lipovská nechtěla podání, které má 150 stran, komentovat. Insolvenční řízení již bylo zastaveno.

"Trestní oznámení ohlášené paní radní Lipovskou je pro nás nesrozumitelné, není vůbec jasné, z čeho Českou televizi vlastně obviňuje. Proto se i těžko komentuje," řekla mluvčí ČT Karolína Blinková.

Lipovská prohlásilla, že nechtěla problém řešit v radě, kde by se z něj mohlo stát politikum. "Navzdory celému trestnímu oznámení a navzdory práci insolvenčních právníků já nejsem jako ekonom odborník na trestní právo," uvedla. Dodala, že podezření musí posoudit orgány činné v trestním řízení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy