O nepřijaté rezignaci
Už dřív jsem mluvil o tříletém plánu, který měl mít vrchol v minulé sezoně a skončit titulem. Nyní jsem udělal, co jsem avizoval - šel jsem za majitelem, že je třeba si promluvit, jestli vytýčená cesta povede k úspěchu. Vyhodnotili jsme si, co bylo dobře a co špatně, a mohu říct, že vedení klubu je přesvědčeno o tom, že ten směr bude po úpravách určitých procesů a strategických bodů úspěšný.
O nedostatcích
Nepovedlo se mi najít trenéra, který by tým dlouhodobě rozvíjel. Nezdařil se ani záměr propojení starších hráčů s mladšími. Ale bylo by nefér svádět neúspěchy na ty zkušenější - co se týká tréninkového procesu, těžko můžeme někomu něco vytýkat. Nicméně idea, že starší fotbalisté budou ti stěžejní, v jejichž společnosti se budou mladí zlepšovat a oni je budou táhnout, se z určitých důvodů nenaplnila. Možná jsme dávali i moc velký důraz na aspekt sparťanství. Pořád pro nás bude klíčový bod, aby byli sparťanští kluci dál napojení na akademii, ale trochu mě z toho vyvedla situace s Matějem Pulkrabem.
O Pulkrabovi
Měli jsme představu, že do klubu vrátíme sparťanskou identitu, která se v posledních letech vytrácela. Proto přicházeli starší hráči, aby vedle nich mohli růst noví sparťané. Situace s Matějem s mojí vizí ale trochu otřásla. Nechci to používat proti němu, je to fajn kluk a máme dobrý vztah - všechno, co jsme si řekli, vždycky platilo. Když jsme na něj v zimě odmítali nabídku, jasně jsme dali najevo, že nemáme nic ani proti variantě, že po sezoně odejde zadarmo. Ale chtěli jsme, aby na jaře pomohl týmu. Proto mě překvapilo, když v polovině sezony začal jednat se Slavií, s naším přímým konkurentem.
Když jsme v listopadu letěli na zápas Evropské ligy, sedli jsme si a já jsem mu oznámil, že mu novou smlouvu nenabídneme i z toho důvodu, že přijde nový útočník. Ale chtěli jsme, aby zůstal. První polovinu sezony jsme na hrotu využívali Martina Minčeva a Adama Hložka, ale v zimní přípravě jsme si vyhodnotili, že chceme dostat Hložana víc pod balon, aby chodil s míčem čelem k brance. Ve fotbale se vše vyvíjí, situace se změnila a Pulkymu jsme nabízeli novou smlouvu. Dokážu pochopit spoustu věcí, ale pořád si myslím, že se situace dala vyřešit elegantněji, třeba tak, že Matěj mohl se Slavií začít jednat po konci sezony a ne uprostřed ročníku.
O týmu
Je třeba se poučit z chyb, pak naše cesta úspěšná být může. V tým já věřím, máme spoustu kvalitních fotbalistů, mužstvo má potenciál. Mladí kluci budou starší a svou kvalitu ukážou v příštím ročníku.
Když nás porovnáte například s Plzní, problém se střílením gólů jsme neměli. Obrovský rozdíl je v defenzivě, Plzeň i Slavia inkasují mnohem méně. Jsme tým, který chce mít balon, ale musíme být rychlejší a v některých pasážích přidat na intenzitě, co nejvíc presovat. A je to i na mně, abych na těch věcech co nejvíc trval.
O sezoně
Nemyslím, že by v ní byl nějaký zásadní zlom. Během celého ročníku jsme byli titulu zároveň blízko, ale stejně tak daleko. Co se týká poháru, Slovácko ve finále zaslouženě vyhrálo ve všech aspektech. Soupeř nás přetlačil, přeběhal. Nesouhlasím s názory, že se na to kluci vykašlali, charakter týmu je ve většině případů v pořádku. Hráči strašně chtějí a měli byste je vidět, jak zápasy prožívají. Jak se s tím rvou, ale někdy šlapou vodu.
O trenérech ve Spartě
Pánové Kotal i Vrba odvedli dobrou práci, ale výkonnost skončila v podobném momentě a tým začal stagnovat. Jakmile jsme udělali změnu na lavičce - tým se nastartoval, což je mimochodem signálem, že kádr vůbec není špatný. Václav Kotal vyhrál národní pohár, Pavel Vrba postoupil s týmem do základní skupiny Evropské ligy. Ale pak přišla stagnace.
Nesouhlasím s tím, že by Sparta potřebovala tvrďáka, který to tady srovná, ostatně ani Kotal, ani Vrba nejsou úplní kliďasové. Naše kritéria jsou pořád stejná, záleží na principech a na stylu práce. Když jsou trenéři zkušení, věříte jim a chcete, aby fungovali v co největším komfortu.
O výběru nového kouče
Dobře vím, kdy začíná příprava na novou sezonu, a na proces výběru trenéra jsme byli připraveni. Ale i z respektu k trenérům, kteří tady jsou, se nikdy s nikým nedomlouvám dopředu. Mám na mysli konkrétní osobu, kontakty s jejich agenty jsou samozřejmě něco odlišného. Vždycky máte průběžně připravený okruh kandidátů, ať se to týká trenérů, hráčů nebo personálu.
Německá cesta, o které se mluví, je zajímavá (úsměv), ale Herrlich, o kterém se spekulovalo, byl nesmysl. Sice se známe, Heiko však nikdy nebyl téma. Spíš bych to zobecnil na zahraniční směr, ten může být jednou z variant. Můžu potvrdit, že jeden z kandidátů je Adrián Guľa.
Někdo na Spartu potřebuje delší čas, někdo připravený už je. Když poznáte, jak fungují kvalitní kouči ve světě, to všechno jsou neuvěřitelně pracovití lidé, pořád hledají, v čem se zlepšit, jak se posunout. Snaha neustále se vzdělávat v Česku leckdy chybí, v některých ohledech jsme tu až moc spokojení a to prostředí nemá takový drajv jako v zahraničí. Přesto jsou pořád v Česku trenéři, kteří jsou zajímaví.
O kompetencích
Pořád se démonizuje něco, co patří do historie. Že trenérovi do jeho práce mluví majitel, generální ředitel, kdokoli v klubu. Za dobu, co jsem na Letné já, je tady trenér od toho, aby postavil sestavu. Ano, jsem s ním každý den, říkám mu svoje názory, ale je pouze jeho odpovědnost, jak tým poskládá. Pro mě je zásadní, aby byl trenér spokojený s kádrem, který má. Nikdy trenérovi nepřivedu hráče, kterého nechce, to je kontraproduktivní. Co já nechci, až tady jednou nebudu, že se po mně bude v uvozovkách uklízet.
Vnímám názory, proč Sparta dělá přestupy, když nemá trenéra, ale kdybych nebyl aktivní, hráče si rozebere někdo jiný. Nový kouč nyní přijde do principu a stylu hry, který chceme, zapojí se do jasného nastavení a já neočekávám, že nastanou větší třenice.
O Pavlu Vrbovi
Rozhodně jsem z něj neměl v závěru sezony pocit, že by tu nechtěl být. Jde o trenéra, který má historii plnou vítězství, pořád chce vyhrávat. Registroval jsem hlasy, že ne vždy působil energicky, a rozumím tomu, že to tak někdy mohlo působit, je to složité na posouzení. Ale když jsme u té energie, ta ve druhé fázi nešla z celého týmu. Naše komunikace s Pavlem Vrbou fungovala úplně v pohodě, měli jsme jasné plány, co se týkalo letního přestupového období, ve kterém jsme dosáhli všeho, co jsme si společně naplánovali. V zimě jsme udělali Čvančaru, plus jsme řešili křídlo (Yira Sor, který nakonec přestoupil do Slavie), ale stejně jsme počítali s tím, že tu pozici obsadí Hložan.
Co se týká plánování hráčského kádru, na komunikaci s Pavlem Vrbou si nemůžu stěžovat, alespoň co se týká těch řekněme nutných doplnění. A to, že si našel po odchodu ze Sparty tak rychle angažmá, neřeším. Dívám se dopředu.
O Hložkovi
Jeho přestup do Leverkusenu ještě hotový není, ale dá se očekávat, že se tak brzy stane. Ztrácíme nejlepšího hráče, nejen ve Spartě, ale i v celé lize. Adam je jeden z mladíků, se kterým jsem ve Spartě od jeho prvního tréninku, viděl jsem ho fotbalově vyrůstat. Na jednu stranu mám velkou radost, jak ten kluk na sobě pracuje a chce být nejlepší, na druhou stranu je to pro mě osobně smutný moment, protože je jeden z prvních, koho jsem v uvozovkách vychoval. Musím říct, že se necítím úplně dobře. Hložana nenahradíte, takovou kvalitu nemáte šanci sehnat. Po něm a po Bořkovi (Dočkalovi) zůstává prázdné místo a je na ostatních, aby ho zaplnili.
O Dočkalovi
Bořek byl vždycky lídrovský typ. Nedá se na něj svalovat, že jsme nedosáhli na titul. Má za sebou velmi zajímavou kariéru, je to výborný fotbalista a já mu můžu jen popřát všechno nejlepší do dalšího života. Nikdy není jednoduché, když opouštíte, co milujete, a uvidíme, kam povedou jeho kroky.
O fanoušcích
Názory zvenčí korespondují s dnešní dobou. Velkou roli v tom hrají sociální sítě a každý si myslí, že k tomu má co říct, a je to dobře, také proto je sport tak populární. Připomínky beru s nadhledem a nijak mi neubližují. Spoustu věcí dokážu odfiltrovat, šestnáct let jsem odehrál v zahraničí, prošel jsem si těžkými chvílemi a už jako hráč jsem byl silnou osobností. Ale musím přiznat, že s kritikou našich fanoušků se vypořádávám hůř. Pro sparťanského kluka, který na Letné vyrostl, je hodně nepříjemná.
O cílech
Tahle otázka je na místě, zda důraz na okamžitá vítězství nebyl moc velký. Klub jako Sparta musí být v módu, kdy se chcete rozvíjet, posouvat dál mladší hráče, ale zároveň chcete vyhrávat. A vyžadují to i fanoušci - rádi by viděli triumfy, ať už jich dosáhneme s mladými, nebo se staršími hráči. Chtějí vědět, že kluci jezdí po zadku. Dost dobře to chápu, a je to tak správně. Taková očekávání zvládnou jenom ti silní.
O brankářích
V sezoně jsme prorotovali tři brankáře. Neměli jsme jasnou jedničku, což nebylo dobře a týmu to uškodilo. Změn v bráně bylo moc, ale tohle je v kompetenci trenéra, ten staví sestavu. Moc nechápu konfrontace vůči mně, že je to moje chyba. S Florinem (Nitou) a trenérem jsme si v zimě sedli, vše jsme si vyříkali, vyčistil se vzduch, podali jsme si ruce. Florin byl na začátku jara zraněný, pak už ho konkurenti do branky nepustili. Ano, možná bych v těchto situacích měl být důraznější, ale trenér nesmí být v pozici, kdy mu někdo nařídí, co má dělat.
O přestupech
Přestup nikdy neuděláte za jeden týden. Na všech příchodech se pracuje plánovaně, dlouhodobě. Chováme se strategicky, snažíme se doplnit tým tam, kde potřebuje. Změny je třeba udělat, ale jádro je dobré, zdravé, má před sebou velký potenciál, kádr je kvalitní. Nevidím důvod všechno překopávat, jak po tom někteří volají.
O ekonomice
Sparta je zajištěný, zdravý klub a v oblasti transferů se moc měnit nebude. Jeden z bodů, o kterém jsme se s vedením bavili, je to, že musíme být v přestupové politice agresivnější, ale ve strategii žádná větší změna nenastane. Sparta je pro obchodní partnery velmi zajímavá a platit to bude i do budoucna. V kádru máme spoustu peněz, o hráče je velký zájem, v tomhle kontextu telefony pořád zvoní. V kádru má Sparta uložený značný kapitál.
