Příští kouč Sparty? Z cesty nesejde, jinakost vítá. A Denia z něj musí mít radost

Je jiný. I on kolem sebe slyší poznámky typu - čeští hráči nemůžou hrát kombinační fotbal, protože nemají techniku jako Španělé, Francouzi či Angličané. Ale myslí si o tom své.

„Vidím, že v žácích i v dorostech je hodně hráčů, kteří technické dovednosti mají,“ tvrdí Majer.

„Jen se mi zdá, že tyhle dovednosti hráči hůř spojují s rozhodováním. Že třeba hráč má dobrý izolovaný první dotek s míčem, má i dobrou dovednost obcházet soupeře, ale někdy u něj dochází k horšímu vyhodnocování situací. Tohle spojení bychom potřebovali systematicky posunout vzhůru,“ apeluje.

Sám v tom jde ostatním příkladem. Byť mnohdy kráčí proti proudu.

Ale od začátku.

Majer se jako hráč k pozici prvoligové hvězdy neprokousal. Nejčastěji oblékal dres pražského Xaverova, se kterým si zahrál druhou nejvyšší soutěž.

Následně kopal třeba za Admiru Praha, Spartu Krč, Čelákovice a Kolín. Tam ukončil svou hráčskou kariéru v pouhých devětadvaceti letech.

Co dál? Nebylo pochyb o tom, že další džob bude spojený s fotbalem. Bez trávníku, míče a kopaček by nebyl jeho život plnohodnotný. A tak plynule přešel na trenérskou lavičku.

Počáteční ostruhy sbíral u dorostů v Hradci Králové a v Pardubicích. Poté se přemístil na fotbalovou asociaci, aby si vyzkoušel práci v trenérsko-metodickém úseku. Ze Strahova se přestěhoval do pražské Dukly ke kategorii U19, respektive třetiligové rezervě.

A pak skočil naplno do seniorského profi fotbalu. Nejdříve po boku Martina Hyského v druholigovém týmu FC Sellier&Bellot Vlašim.

Související

Tykač nemůže brečet. Žádná náhoda, žádná nepřízeň. Půst Slavie v LM si zvolil sám

A když pod horou Blaník převzal úspěšně otěže od kouče, jehož nedávno ukončila Viktoria Plzeň, ozvala se s nabídkou prvoligová Mladá Boleslav.

Všude se držel svého rukopisu, jehož základ pochází ze španělského fotbalu. Což jistě vítá nový kouč české reprezentace Santi Denia.

„Vždycky jsem se orientoval na Španělsko, které podle mě ovlivnilo i fotbal v Anglii, v Německu a v dalších zemích. Teď to platí také, protože jsme zaznamenali refresh španělského fotbalu,“ líčí Majer.

„Líbí se mi Barcelona pod Hansim Flickem. V její hře je pořád obrovská konstruktivita, obrovský důraz na dovednosti hráčů, ale její hra je přímočařejší než v éře Guardioly a jeho následovníků. Barca si díky tomu vytváří víc brankových příležitostí než v minulosti,“ popisuje.

A ještě jednu věc by podtrhl, klidně i dvakrát. „Když se podíváte na barcelonskou sestavu, je tam minimum cizinců, zbytek jsou Španělé. A mužstvo je konkurenceschopné na všech úrovních. To mi přijde v dnešním světě a v takovém klubu naprosto neuvěřitelné,“ vypichuje.

„Je to majstrštyk Barcelony. I když to asi trošku i vyplynulo z omezenějšího rozpočtu. Ale pro mě je neuvěřitelné, co zase dokázali v její akademii vyprodukovat,“ vypráví obdivně.

Hvězdičky z vyhlášené barcelonské akademie mají oproti českým vrstevníkům výhodu, že se učí odmalička stejný fotbal, jaký je čeká v dospělém áčku. V šestnácti tak jsou připravení na skok do jámy lvové. Jen se musí přizpůsobit na vyšší rychlost.

Dlouho zaběhnutá tradice v tuzemsku? Mladíci se v mládežnických týmech drtí rozehrávku odzadu, ale pak se vrhnou do dospělých lig a spousta trenérů jim řekne: „Chlapče, když nebudeš silný v osobních soubojích, můžeš na místo na hřišti zapomenout!“

„Pokud hráč získá technické dovednosti v mládežnickém fotbale, ale nemá pak tolik možností je uplatňovat po přechodu do dospělého fotbalu, je hrozně těžké, aby ty dovednosti rozvinul na maximum,“ upozorňuje Majer.

„On se v mládeži může neustále zlepšovat a přizpůsobovat se vyšší úrovni, ale když se to potom zastaví nebo omezí, nemůže to nikdy dotáhnout tak daleko, jak by mohl,“ připojuje.

Pod jeho taktovkou to nehrozí. V dorostu i v lize jede podle jedné partitury.

„Moje filozofie je založená na maximální fotbalovosti. Na řešení herních situací tak, abychom se co nejmíň vyhnuli náhodě a bezpředmětnému odehrání míče. I když samozřejmě jsou taky situace, kde to asi nijak jinak nejde,“ uznává mladoboleslavský stratég.

Související

Denia už narazil na českou realitu. Ten nejožehavější problém za něj vyřešili jiní

„Ale chci, aby hra byla co nejvíc cílená. Aby hráč, kterého mám v mužstvu, si v každé situaci věřil a měl sebevědomí využít to, co opravdu umí,“ chrlí ze sebe principy, ze kterých nesleví.

A okamžitě připojí dodatek: „Velice důležitá je dnes na hřišti součinnost. Na ní v trénincích hodně pracujeme. Pro mě je daleko těžší vytvořit součinnost než individuální dovednost hráče. Nejtěžší je vždycky naučit součinnost a porozumění hře.“

Na první ligové štaci v Mladé Boleslavi zprvu porozumění ve hře vázlo. Zejména v defenzivě. Proto se mužstvo ocitlo ve spodním pásmu tabulky. A proto se před rokem veřejně spekulovalo, jestli to nováček mezi elitními trenéry neodnese odvoláním.

„V první polovině minulé sezony jsem byl oprávněně kritizován za horší defenzivu, protože hra se skládá z obou fází,“ přiznává Majer.

„Ale začali jsme i v Boleslavi ofenzivou. Hodně jsme se v úvodu věnovali založení útoku od brankáře,“ připomíná.

Vedení klubu kouče v kritických chvílích podrželo. A v téhle sezoně se to všem vrací. Boleslav nejen baví moderním ofenzivním fotbalem, ale už je mnohem pevnější i v obranné činnosti.

Dokazuje to devět obdržených gólů, čímž se dělí po Slavii a Liberci o třetí místo v téhle disciplíně s Hradcem Králové a Jabloncem. Třeba Sparta inkasovala dvanáctkrát.

Směrem dopředu si Boleslavští udržují skvělý standard. Trefili se již sedmnáctkrát. Kromě Slavie a Sparty si nikdo na téhle frontě nevede v současném ligovém ročníku lépe.

Tvořivost má prostě ve městě automobilů otevřené dveře. Co brání, aby se tohle poselství rozšířilo po české fotbalové mapě?

„Když si stěžujeme, že máme míň kreativních hráčů, vždycky říkám: Podívejme se na Oliseho, Dembélého, Yamala a další. V ligách, které hrají, je skoro nikdo nefauluje. Vidíte minimum nedovolených zákroků na tyhle hráče,“ upozorňuje Majer.

„Nevím, jestli je to jejich obrovskou dovedností, že už se faulům dokážou vyhnout. Ovšem je v tom i daleko větší respekt od protihráčů. Ne že by na ně obránci nehráli intenzivně, ale prostě nevidíte, že by někdo tvořivého hráče, lidově řečeno, přepálil,“ podotýká.

On sám hráče s originálním herním myšlením v šatně vítá. „Řeknu to na příkladu. Měli jsme v Boleslavi Míšu Ševčíka. Říká se o něm, že je na některé věci trošku složitější povaha. Jsou u něj některé věci, které je potřeba, aby pro rozvoj svojí kariéry dělal líp, ale nikdy to nesklouzlo k tomu, že by něco flákal a zanedbával nebo že by se špatně choval mimo hřiště. To vůbec!“ charakterizuje současnou oporu Legie Varšava.

„Takže bych chtěl trošku trenéry povzbudit v tom, aby se uměli vyrovnat i s trošku odlišnější povahou, většinou kreativnějších hráčů, a pracovat s nimi. Zkrátka nebát se pracovat s jinakostí a originalitou. Pozor, neznamená to, že bych těmhle hráčům v něčem slevil, to v žádném případě! Naopak. Ale současně vnímejme jinakost,“ uzavírá Majer.

Buďte si jistí, že on z téhle cesty nesejde.

Související

Hyský doplatil na vlky v týmu. Kováč má výhodu, klíčový problém s ním ale zůstává