Narodil se v malém městečku Bilisht ve východní části Albánie poblíž hranice s Řeckem. Když mu bylo šest, rodina se odstěhovala do sousední země za lepším životem. Ovšem i Řecko se zmítá v ekonomických starostech, prosperita je slovo mnoho let nepoužívané.
Otec Andreas a straší bratr Xhentil se nechávají zaměstnávat na stavbách - načerno. Matka Margarita těžko shání práci jako uklízečka. "V Řecku se už šest let téměř nestaví, krize je hluboká, o práci je nouze," odhaluje těžké poměry v balkánské zemi Ryan Kapagiannidis ze společnosti Sports Genius Agency, která albánského fotbalistu zastupuje.
Sociální poměry rodiny jsou nuzné, její členové obývají ve vesničce vzdálené asi dvacet kilometrů od Soluně dřevěnou boudu, kde nemají ani topení, a čekají na každou korunu od fotbalově úspěšného syna.
Qose byl talent, který se nedal přehlédnout. Prošel akademií slavného místního klubu PAOK Soluň, v dubnu 2014 poprvé nahlédl v prvním mužstvu do řecké nejvyšší soutěže - v necelých devatenácti letech.
O jeho růstu dobře věděli experti v původní vlasti, dostával pozvánky do albánského výběru do 19 let, do A-týmu ho nominoval italský kouč Gianni Di Biasi a debutoval v říjnu 2014 proti San Marinu, čímž si uzavřel cestu do řecké reprezentace. Přitom zájem by byl.
O dva roky později se vydal na slovenskou štaci, nejprve vyzkoušel hostování v Zemplínu Michalovce, pak přestoupil do MFK Ružomberok. Spojení se vydařilo, Qose mohl nastupovat na místě defenzivního záložníka i stopera, přitom se rád tlačil dopředu a prosazoval se při standardkách. Za mužstvo nastřílel v minulém ročníku jedenáct gólů, v červenci 2017 si zahrál v předkole Evropské ligy proti anglickému Evertonu.
Táhlo ho to však do lepší ligy. "Chci se posunout dál, jít výš," prohlásil, když na podzim odmítl prodloužit smlouvu. Cena půl milionů eur (okolo třinácti milionů korun) se zdála průchodná, když se o hráče údajně zajímaly bundesligový Union Berlín, Darmstadt a nejmenovaný nizozemský klub ze druhé ligy, ale ke konkrétní nabídce nedošlo. Stejně dopadlo vábení z polského Górniku Zabrze a chorvatského Osijeku.
Na Slovensku byl, jak už to v těchto případech chodí, přeřazen do rezervy. Z té ho vytáhla pozvánka do reprezentačního týmu Albánie proti Francii v kvalifikaci ME 2020, kterou mu zaslal nový italský kouč Edoardo Reja. V listopadu v Tiraně nastoupil proti mistrům světa dokonce v základní sestavě. V Ružomberku však už zůstat nechtěl.
Ozvala se Karviná. "Je to velmi zajímavý fotbalista. Jakmile jsme zjistili, že se v Ružomberku nedohodl na smlouvě, začali jsme jednat. Je to záložník, vyhovuje mu pozice šestky nebo osmičky, ale zaskočit může i na stoperu," představil albánského univerzála trenér Juraj Jarábek, jenž ho dobře zná ze slovenského angažmá.
Qose, jemuž by smlouva v Ružomberku skončila 31. května, odešel po dohodě za procenta z dalšího přestupu. "Zní na dvacet procent," prozrazuje Kapagiannidis.
Ve slezském prostředí se albánský legionář s řeckým pasem rychle rozkoukal, proti Příbrami zaznamenal premiérový gól. "Jsem rád, že jsem mohl mužstvu pomoci k výhře," pravil skromně.
V Karviné se mu líbí, dostal ve městě byt, kde mu teplo domova vytváří slovenská přítelkyně Zuzka, s níž čeká radostnou událost.
Neskrývá, že má vyšší ambice a ví, že další posun v kariéře vede přes vynikající výkony na hřišti. Zodpovědnost v sobě má, vždyť musí život celou rodinu. V Česku i v Řecku…
