Křetínský nejvlivnějším mužem fotbalu, zatím toho však neumí využít. Žebříček Top 50 plný překvapení

Luděk Mádl Sport Luděk Mádl, Sport
10. 1. 2017 6:00
V novém vydání žebříčku Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu, který tradičně sestavuje Luděk Mádl, sportovní reportér Aktuálně.cz, se na první pozici objevuje Daniel Křetínský, majitel pražské Sparty. Po ztrátě vlivu na komisi rozhodčích se pořadím propadl Roman Berbr.
Daniel Křetínský, majitel Sparty, podle čerstvého vydání žebříčku Top 50 aktuálně nejvlivnější osoba českého fotbalu.
Daniel Křetínský, majitel Sparty, podle čerstvého vydání žebříčku Top 50 aktuálně nejvlivnější osoba českého fotbalu. | Foto: Milan Kammermayer

Praha – Právě prostřednictvím jeho osoby se nejvýrazněji prolínají dva poněkud odlišné vesmíry: nablýskaný svět velkého byznysu a vedle toho korupční tradicí prolezlý rybníček českého fotbalu, zatím marně vzpomínající na časy slavných vítězství.

Majitel fotbalové Sparty, miliardář Daniel Křetínský, v roce 2016 mocně zabodoval v rámci svých byznysových aktivit. A zároveň viditelně pokročil i v pomalu, ale trpělivě budovaném procesu strukturálních změn uvnitř českého fotbalu, směřujících k západním standardům. Jako klíčová se tu jeví dohoda o osamostatnění profesionální ligy, která tak díky ní ještě výrazněji rozvolnila svůj vztah se zpuchřelou Fotbalovou asociací ČR.

To vše jsou důvody, proč Daniel Křetínský patří na první pozici nového vydání žebříčku Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu.

Alespoň tedy v očích Luďka Mádla, sportovního šéfreportéra deníku Aktuálně.cz, který tento žebříček tradičně skládá již od léta 2013. Zbrusu nové pořadí, které vám nyní přinášíme, si můžete prohlédnout v přiloženém odkazu nebo například zde: Nový žebříček Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu. Oproti rankingu z loňského ledna se nyní Daniel Křetínský posunul o tři pozice výš, ze čtvrtého místa na první. Pozici absolutního lídra opustil Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR, který o jednu příčku klesl.

Za uplynulých 12 měsíců zaznamenal žebříček poměrně výraznou personální obměnu, vypadlo z něj 17 jmen, které nahradily zcela nové či staronové tváře, které se po nějakém čase do pořadí navracejí. V novém složení Top 50 se odrazil vzestup pražské Slavie, ale i sportovní úspěchy Zlína. Jejich zásluhou poskočil o plných 26 pozic nahoru manažer klubu, bývalý reprezentant Zdeněk Grygera, v žebříčku se na konci třetí desítky objevil i majitel klubu Zdeněk Červenka.

Zařazením Davida Vaňka a Dušana Šenkypla, generálních ředitelů Fortuny, resp. společnosti Epojištění.cz, se projevila také obměna ve sponzorském zázemí ligové soutěže. V neposlední řadě reflektuje žebříček též střídání trenérů a manažerů u A-týmu reprezentace či postup výběru do 21 let na ME, díky kterému slaví návrat do žebříčku její kouč Vítězslav Lavička.

Roman Berbr
Roman Berbr | Foto: Milan Kammermayer

Některé změny budou možná pro mnohé překvapující. Kupříkladu Roman Berbr se v žebříčku zřítil ze třetí až na osmou pozici, což Luděk Mádl, který pořadí sestavoval, vysvětluje skutečností, že český místopředseda FAČR ztratil v létě možnost vlivu na rozhodčí řídící profesionální soutěže.

I proto se současný šéf rozhodcovské komise Michal Listkiewicz, jako polský státní občan jediný cizinec v žebříčku, objevuje v pořadí těsně právě nad Berbrem.

Prvně se v rankingu vlivných objevuje i Simona Peltová, manželka předsedy FAČR. Mimo jiné proto, že její vliv na rozhodování manžela nebo na denní provoz jabloneckého klubu jsou podle výpovědí řady insiderů mnohem zásadnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Simona Peltová rozšířila počet žen, jež se objevují v Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu, na kvarteto.

Žebříček zohledňuje v první řadě možnosti jednotlivých osob definovat a uskutečňovat strategické kroky ve vedení fotbalu, bere v potaz jejich pravomoci formální i neformální.

Moc a vliv se odvozují nejen od funkce, ale i od respektu, jemuž se daná osoba těší. Tento respekt může generovat majetek dotyčného, délka jeho působení ve fotbale a zejména vztahová platforma, kterou si v něm vybudoval, stejně tak mediální dosah příslušné osoby.

Analýza, ve které Luděk Mádl popisuje aktuální rozložení sil a vlivu v českém fotbale, naznačuje, proč aktuální žebříček sestavil právě tak, jak jej vám dnes představujeme.

Ve světě byznysu exceluje, Sparta mu tolik nešlape

Když v červnu 2004 kupoval Spartu pro finanční skupinu J&T (a jak se později ukázalo především pro sebe), nebylo ještě Danielu Křetínskému ani 29 let. Plánoval, že Sparta bude získávat tituly jak na běžícím pásu a v Lize mistrů bude startovat přinejhorším každou druhou či třetí sezonu.

Kdyby měl nyní po tuctu let bilancovat, musel by si za svůj osobnostní a podnikatelský růst udělit jedničku třikrát podtrženou, fotbalové vysvědčení by oproti tomu muselo být výrazně přísnější.

Z šéfa oddělení akvizic uvnitř J&T se Daniel Křetínský propracoval do čela Energetického a průmyslového holdingu, uskupení elektráren, plynovodů či strojírenských firem s úhrnnou tržní hodnotou 135 miliard korun. A co víc, v loňském roce se mu s dalšími podílníky a investory podařilo nastavit scénář, který povede k výslednému stavu, kdy se právě Daniel Křetínský stane majitelem 94 procent celého EPH, struktury významné pro celý region střední Evropy.

Ačkoli je vyplacení podílů pro dosavadní partnery podmíněno významnými úvěry, které Křetínský paralelně čerpá, vyčíslil magazín Forbes, že by osobní jmění majitele Sparty mělo narůst na 55 miliard korun.

Z toho úhlu pohledu je pro něj fotbalová Sparta s ročním rozpočtem kolem 300 milionů korun kapičkou v moři. Za ty roky, co Křetínský klub vlastní, už však spolu se spolumajitelem J&T dolepovali její účetní ztráty v úhrnu sumou přesahující miliardu korun. Štědře honorovanou Ligu mistrů viděli na Letné naposledy v prosinci 2005, za tucet let posbírala Křetínského Sparta jen čtyři tituly.

Nutno dodat, že poslední dobou se Sparta úspěšně etabluje alespoň v Evropské lize, kde se na jaře 2016 dostala do čtvrtfinále, do vyřazovací části postoupila i letos na podzim. I klubová ekonomika se postupně oživuje z vlastních zdrojů. V probíhajícím ročníku Evropské ligy pak Sparta na bonusech od UEFA vydělala zatím 150 milionů korun, na přestupech Patrika Schicka, Ladislava Krejčího a Jakuba Brabce pak v souhrnu zhruba 280 milionů korun. 

Na druhou stranu v srpnu po vypršení jeho smlouvy v Arsenalu angažovala Tomáše Rosického a za více než 70 milionů korun vykoupila z dánské ligy Václava Kadlece. Oba nadstandardní hráči toho ale na podzim víc promarodili, než odehráli. Více než milion eur stál i Rus Vjačeslav Karavajev či zimní posila z Rumunska, tedy Bogdan Vatajelu.

Navzdory výrazným investicím najdeme Spartu v průběžné ligové tabulce až na třetím místě, za Viktorií Plzeň a nově i za pražskou Slavií, jejíž ambice prudce vzrostly po vstupu čínského kapitálu. Na jaře ty tři čeká hon za Ligou mistrů. Český šampion 2016/17 se do ní může dostat přímo, pokud bude zároveň pro nového vítěze Champions League i Evropské ligy platit, že se do příští Ligy mistrů kvalifikují přímo na základě umístění ve svých národních soutěžích.

Co je podstatné: start v Lize mistrů s sebou přináší četné synergie, které lze i orientačně vyčíslit sumou kolem půl miliardy korun.

Sáhnout si na takové peníze by bylo klíčové především pro Viktorii Plzeň, jejíž vlastník Tomáš Paclík (3. v žebříčku vlivných) při vší úctě nemá v záloze tak silné alternativní finanční zdroje jako sparťan Křetínský či čínská firma CEFC, která stojí za Slavií a reprezentuje ji Jaroslav Tvrdík (4. v Top 50).

Klíčovou změnu přinesl příchod Listkiewicze k rozhodčím

Z průběžné ligové tabulky má ale Plzeň před jarními odvetami k tomuto cíli nejblíž. A to přesto, že éra, kdy se hlasitě spekulovalo a na četných případech poukazovalo na to, že Viktorii cíleně pomáhala rozhodcovská klika, jsou už minulostí.

Na základě skandálního vyvrcholení minulého ročníku ligy vytvořila v létě na vedení Fotbalové asociace ČR výrazný tlak Kateřina Valachová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy (v žebříčku na 6. pozici). Její páka je silná, na dotacích posílá ročně fotbalu více než 350 milionů korun.

Předseda asociace Miroslav Pelta (2.) proto učinil zásadní krok, když smetl dosavadní komisi rozhodčích, která jak pod vedením Dagmar Damkové (15.), tak posléze Miroslava Tulingera spadala do sféry vlivu českého místopředsedy Romana Bebra (8.).

Navzdory jeho zjevnému odporu a nesouhlasu se pak v čele komise rozhodčích ocitl polský expert Michal Listkiewicz (7.) a v lize tento krok nastolil atmosféru mnohem větší důvěry. Kupříkladu zlínský trenér Bohumil Páník několikrát zmínil, že podzimní sportovní úspěch jeho klubu umožnila i nová situace, kdy sudí pískají v lize rovinu, a najednou tak lze na hřišti snáze konkurovat i nejsilnějším klubům.

Kulantně řečeno, nejméně ze všech si na podzim na sudí mohla stěžovat Sparta, jejímž barvám naopak sudí odpustili několik pokutových kopů. Což deník Sport vyřešil hodnoticími titulky "Spartě se nestraní" a "Penalty proti Letenským: souhra náhod". Nezmiňujeme to náhodou. Právě deník Sport patří spolu s nejčtenějším bulvárním titulem Blesk pod křídla vydavatelství CNC, v jehož vlastnické struktuře drží významný podíl právě Daniel Křetínský. V rámci této mediální skupiny působí i web Isport.cz, pro který majitel Sparty zakoupil i práva na internetové streamy a sestřihy z ligy.

O práva na televizní přenosy se nyní dělí veřejnoprávní Česká televize s O2 TV, placeným kanálem z portfolia aktivit významného telefonního operátora, na jehož rozhodnutí sice Křetínský přímý vliv nemá, přinejmenším příbuzenská vazba na jeho švagra Martina Štefunka z vedení O2 ale funguje spolehlivě. Největší šlágry ligy má už nyní smluvně zajištěné právě O2 TV.

Kruh by se měl uzavřít v létě 2018, kdy by se profesionální liga měla na Fotbalové asociaci ČR osamostatnit nejen formálně a exekutivně, ale také ekonomicky.

Křetínského moc nefunguje kvůli zmatečně nastavené Spartě

Soutěž už sice od léta 2016 neřídí FAČR, ale Ligová fotbalová asociace, v jejímž čele stojí Křetínského kolega a někdejší spolužák Dušan Svoboda (10.), obchodní smlouvy ale ještě zajišťuje STES, dceřiná společnost FAČR. To skončí v roce 2018, kdy si samostatná liga bude moci svá televizní a marketingová práva zobchodovat sama. Lze očekávat, že firmy jakkoliv spřízněné s osobou Daniela Křetínského nebudou v tu chvíli daleko.

Struktura, kterou si Daniel Křetínský i v rámci českého fotbalu vysnil, se stává skutečností. Je otázkou, zdali z toho bude umět něco vytěžit i samotná Sparta, jejíž sportovní výsledky na domácí scéně se vzrůstajícím vlivem jejího majitele příliš nekorespondují. Proč vlastně nejsilnější boss nešéfuje nejsilnějšímu klubu?

Spojení "nejsilnější boss" přitom sedí. V žebříčku najdeme i další miliardáře, jako například libereckého Ludvíka Karla (20.), šéfa Dukly Petra Pauknera (37.) nebo z olomouckého klubu odcházejícího Josefa Lébra (42.). Při vší úctě k nim je ale Křetínského ekonomická síla aktuálně výrazně vyšší.

Z hlediska fotbalové politiky patří do sféry Křetínského vlivu jak Miroslav Pelta, předseda FAČR, tak samozřejmě i Dušan Svoboda, jehož prostřednictvím ovládá Křetínský i novou strukturu Ligové fotbalové asociace.

Na druhou stranu ale "nejsilnější boss" Křetínský sám natolik komplikuje vnitřní uspořádání Sparty, že je paradoxně právě na tomto domácím poli nejslabší a nejzranitelnější.

Ačkoli je svými byznysovými aktivitami maximálně vytížen, ponechává si Křetínský směrem ke Spartě všechny zásadní rozhodovací pravomoci. Což provázejí dva negativní efekty: 1) nepružnost a nejednoznačnost v rozhodování Sparty, 2) nízká funkčnost managementu, který se mění v rozhádanou názorovou platformu, kde na sebe průběžně vrčí majitelovi kamarádi Dušan Svoboda (10.) a Adam Kotalík (17.) na straně jedné a šéf sparťanské mládeže Jaroslav Hřebík na straně druhé.

Bláznivý model řízení Sparty a limitovaná míra schopností, zkušeností či pracovitosti některých osob, jimiž se Daniel Křetínský obklopuje, tak lze označit za příčiny fatální disproporce, kdy se potenciální vliv a možnosti majitele Sparty náležitě neodrážejí v postavení a úspěších jeho klubu.

Lord Voldemort znovu ukáže zuby v létě

Mnohem efektivněji v tomto ohledu funguje plzeňský model řízení, zjednodušený na dvojici Tomáš Paclík (3.) – generální ředitel klubu Adolf Šádek (12.). Město Plzeň investovalo do přestavby stadionu více než půl miliardy, klub za pomoci státních dotací dostavěl věže v rozích tribun, kde se mimo jiné rozjel první projekt regionální mládežnické akademie. Zázemí se buduje, přesto platí, že pokud by se klub třeba dvakrát v řadě nedostal do skupiny evropského poháru, bylo by pak ekonomicky velmi obtížné udržet stávající sportovní úroveň kádru trenéra Romana Pivarníka (34.), nyní plného reprezentantů.

Třetím do mistrovské hry je letos nově i pražská Slavia, do níž čínská skupina CEFC napumpovala v první fázi 300 milionů korun. A pokračuje v tom dál, kupuje nákladné posily pro jarní část a připravuje i převzetí stadionu. Sportovně se daří, takže na lince mezi šéfem klubu Jaroslavem Tvrdíkem (4.), generálním ředitelem Martinem Krobem (14.) a trenérem Šilhavým (41.) panuje soulad a shoda. Soudržnost červenobílého vedení však jistě pečlivěji prověří jarní zátěžový test.

V bojích o titul obvykle sehrávají významnou roli výkony rozhodčích. Pokud zůstane jejich centrální vedení zaštítěné Listkiewiczem plus minus neutrální jako na podzim, bude záležet na konkrétním přístupu jednotlivých uchazečů o titul, zda na jaře půjde o boj poctivý.

Zcela nové karty pak ale v tomto směru může rozdat červen, který přinese volební valnou hromadu Fotbalové asociace ČR. Na ní lze očekávat drtivý nápor Romana Berbra. Bývalý příslušník Státní bezpečnosti, přezdívaný v zákulisí lord Voldemort, na ní bude jistě směřovat k opětovnému posílení své moci a především ke znovuovládnutí komise rozhodčích.

Zleva šéf FAČR Miroslav Pelta, prezident UEFA Aleksander Čeferin a lod Voldemort alias Roman Berbr
Zleva šéf FAČR Miroslav Pelta, prezident UEFA Aleksander Čeferin a lod Voldemort alias Roman Berbr | Foto: FAČR

Profesionální liga se sice na základě loňských dohod osamostatnila na FAČR, ovšem s jedinou zásadní výjimkou, kterou je právě komise rozhodčích, spravovaná nadále fotbalovou asociací. Jestliže v létě prosadil Pelta jmenování Listkiewicze ve velmi těsných hlasováních výkonného výboru FAČR, a to Berbrovi navzdory, od léta bude situace o to složitější, že právě v souladu se smlouvou mezi FAČR a LFA sníží profesionální fotbal své zastoupení v klíčovém exekutivním orgánu FAČR.

Ve třináctičlenném výkonném výboru fotbalové asociace podle stanov nyní zasedají čtyři zástupci ligy, od léta 2017 to budou jen dva. Logicky tak vzroste síla zástupců výkonnostního fotbalu, který má Berbr přinejmenším v českých krajích na povel. O to větší roli by pak tedy mohli hrát zástupci Moravy. O svou funkci tedy nejspíš bude muset ostře bojovat i Zdeněk Zlámal (28.), který z pozice moravského místopředsedy po čtyři roky kryl předsednická záda Miroslavu Peltovi.

Až se po valné hromadě usadí zvířený prach, případně až bude jasné, jak dopadla honba za Ligou mistrů, ať už s přímým postupem do ní nebo přes kvalifikace, bude jistě vhodná chvíle žebříček Top 50 nejvlivnějších osob českého fotbalu znovu zaktualizovat.

 

Právě se děje

Další zprávy