Místo pažitu oraniště. Kvalita ligových trávníků je v zimě neudržitelná. A bude hůř

Marek Janoš Marek Janoš
22. 1. 2021 12:16
Fotbalová Fortuna:Liga se teprve před týdnem vrátila po netradičně krátké pauze na stadiony v Česku. Někteří trenéři si už ale stihli postěžovat na stav hřišť. Oni i hráči si ovšem budou muset minimálně do jarního oteplení zvyknout na ztížené podmínky. A to i přesto, že kluby za vyhřívání trávníků utratí miliony.
Techničtí pracovníci zašlapávají drny na Euru 2016.
Techničtí pracovníci zašlapávají drny na Euru 2016. | Foto: Reuters

Není to nic neobvyklého. Čas od času si trenéři stěžují po zápase na to, že trávník nebyl připraven podle jejich představ. Tu bylo málo nakropeno, jinde byla tráva příliš podmáčená, támhle byl zase plac jako beton.

S letošním rekordním restartem české nejvyšší soutěže ovšem stížnosti znějí ještě častěji. Vzhledem k podzimní nucené ligové pauze způsobené protikoronavirovými opatřeními a sezoně zkrácené kvůli blížícímu se Euru, nebyla jiná možnost než po anglicku začít už v lednu, aby se všechna utkání do konce května stihla.

Stav prvoligových trávníků je ovšem úměrný ročnímu období. "Situace je horší než v minulých letech. Už když liga začínala v únoru, tak jsme tvrdili, že situace je špatná. Teď je to o to větší extrém, je to neudržitelný stav," upozorňuje odborník na fotbalové koberce Petr Freiberg. Firma, pro kterou pracuje, pokládala trávník třeba na Slavii, v Mladé Boleslavi, v Jablonci i na dalších stadionech.

Nepříliš dobrý terén byl k vidění v prvním jarním kole v Příbrami, kde mu navíc domácí hráči ještě svými kopačkami pomohli a plzeňský Aleš Čermák také kvůli tomu neproměnil penaltu. Problémy měla i hřiště, která se potýkala s nestabilními teplotami a sněhem, jako bylo například to v Teplicích či v Ostravě.

A do příchodu jarního oteplení a prodloužení dnů se situace jen tak nezlepší. "Poškození trávníku se s každým tréninkem a každým zápasem zvětšuje. Tráva nemá v tuto chvíli žádnou schopnost regenerace. Od osmi stupňů výše tráva roste, ale jakmile jsou takto nízké teploty, tak tráva ‚spí‘ a poškození vzniklé zátěží je nenávratné," upozorňuje expert.

"Správci hřišť vědí, co s tím, ale jsou to jen lidé. I když jsou zodpovědní a mají znalosti, tak nejsou kouzelníci. Dělají jen to, co se dá," zastává se správců a technických pracovníků. "Ale nedá se říct, že v březnu budou všechna hřiště špatná. Je to i o údržbě, kvalitě postavení těch hřišť i geografické poloze. Každopádně stížností na stav trávníku bude více a více," dodává.

Vytápění je drahé

V této situaci se jako velká pomoc jeví vyhřívání trávníku, které je na všech ligových stadionech povinné. "Když máme vyhřívané trávníky, nevidím důvod, proč nehrát," nechal se například po úvodním jarním kole slyšet jablonecký trenér Petr Rada.

Jenže ani vyhřívání není samospásné. Rostliny sice díky němu mají teplo v půdě, ale v zimě chybí trávníku i světlo, na kterém je závislý růst i fotosyntéza. A to přírodní se dostaví až v průběhu jara.

Nová technologie

Technologickou novinkou, která by mohla potíže s kvalitou trávníku v budoucnosti vyřešit, je plocha kombinující přírodní trávu s umělou. Technologie se nazývá playmaster. "Mají to například v Amsterdam Areně na Ajaxu. Je  to umělý koberec na podložce, samozřejmě řidší než běžná umělka. Podložka jsou umělá vlákna a substrát, do kterého se zaseje trávník. Je to v podstatě hybrid, ale zátěž by měl zvládat daleko lépe než klasický trávník," říká Aleš Jakl ze společnosti Agro CS.

Vyhřívání je navíc velice nákladné, což zejména pro chudší kluby může představovat velkou překážku, neboť v letošní dlouhé ligové zimě může přijít i na milionové částky. "Vyhřívání pomůže, ale není to všespásné. Provoz je poměrně nákladný. Rozehřátí topení stojí třeba 50 000 denně, než ten systém roztopí. Další peníze stojí jej udržovat v chodu. První dny provozu jsou opravdu v desetitisícových částkách," upozorňuje Freiberg. 

Kluby, které nejsou v tak dobré ekonomické situaci, pak mohou podlehnout pokušení a na topení šetřit, což v důsledku trávník opět poškodí. "Jejich trávníky budou daleko rychleji ve špatném stavu. V minulosti se stávalo, že klub neměl finance a topení nezapnul, a pak byl průšvih, protože to hřiště bylo totálně zmrzlé," říká expert.

Naopak jako příklad vzorné péče o trávník podle Freiberga může posloužit pražský Eden. Do jeho údržby ale Slavia musí investovat nemalé prostředky. A to nejen do zmíněného vyhřívání, ale také do ramp s lampami, které simulují sluneční svit, což je opět drahá technologie na pořízení i na provoz. "Slavia díky tomu udrží delší dobu trávník v lepší kvalitě, ale pořád se bavíme o živém organismu. A ta tráva opravdu potřebuje čas na regeneraci," není podle Freiberga ani tento postup se zárukou.

Omezit provoz na minimum

Kromě vyhřívání a osvětlování v zimě není moc možností, jak těžce zkoušeným trávníkům pomoct. "Můžete je hnojit, dávat jim kapalnou výživu, dávat další látky. Tráva to ovšem přijímá jen ve velmi malém procentu. Efekt je strašně malý. Hřiště napříč ligou se navíc liší, jsou postavena různě kvalitně," dodává expert.

Jako nejekonomičtější a možná i nejefektivnější řešení se nakonec může jevit omezení provozu na trávnících. "Jediné, co můžete dělat, je korigovat zátěž. Je to věc, která kvalitu hodně ovlivní. Jestliže tým půjde na hlavní hřiště v týdnu, pak v pátek na předzápasový trénink a v sobotu tam budou hrát mistrák, tak to není jednoduché udržet ani v době, kdy tráva roste. Natož teď, když tráva opravdu spí a nemá schopnost regenerace," konstatuje Freiberg.

Zápasové zatížení ale pochopitelně snižovat nelze. Většina ligových stadionů bude během zbytku ligového ročníku pořádat mezi osmi až desíti domácími utkáními. Některé budou navíc hostit další utkání v domácím či evropském poháru či dohrávkách z podzimní části. Specifická je pak situace v Ďolíčku, který kromě Bohemians k domácím utkáním využívají jako azyl také Pardubice. Nápor na trávník bude na tomto stadionu ještě větší. 

Počet tréninků a zápasů je tak téměř přímo úměrný tomu, jak bude s přibývající zátěží v chladných měsících trávník vypadat. "Jinak to bude bláto a písek. Někde je to prachbídné už teď," pokračuje.

Navíc ani na jaře nemusí být vyhráno. Zaprvé, s příchodem astronomického jara nemusí automaticky přijít slunečné a teplé počasí. Zadruhé, je otázkou, v jakém stavu budou s příchodem teplejších dní hřiště, tak těžce během zimy zkoušená. "Bude se to horko těžko dohánět i později, termínová listina je tak našlapaná, že není moc prostoru pro regeneraci a nápravu tohoto stavu," předpovídá Freiberg.

 

Právě se děje

před 39 minutami

V Čestlicích u Prahy hořela v noci na sobotu restaurace Mc Donald’s, škoda je asi 10 milionů korun

V Čestlicích u Prahy hořela dnes v noci restaurace Mc Donald’s, podle předběžného odhadu je škoda deset milionů korun. Příčinu vzniku ohně bude zjišťovat vyšetřovatel požárů, řekl mluvčí středočeských hasičů Jaroslav Gabriel.

Hasiči na místo vyjížděli kolem půlnoci. "Původně to bylo hlášené jako požár elektroinstalace v okolí pojistkové skříně," uvedl Gabriel. Oheň se rozšířil až na střešní konstrukci.

Na místě zasahovalo několik jednotek hasičů z Prahy i Středočeského kraje včetně výškové techniky.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

SpaceX vypustila na oběžnou dráhu dalších 60 satelitů pro síť Starlink

Z floridského mysu Canaveral v neděli odletěla další série 60 satelitů společnosti SpaceX pro síť Starlink, jež má v budoucnu umožnit přístup k internetu odkudkoli na Zemi. První stupeň rakety Falcon 9 se po vynesení družic na oběžnou dráhu vrátil na Zemi, když přistál v Atlantickém oceánu na plující plošině SpaceX. Úspěšně tak završil svůj rekordní desátý let.

S posledními 60 aparáty celkový počet dosud vypuštěných družic Starlink překročil 1600. Tento údaj ale zahrnuje i prototypy, s nimiž se pro provoz sítě nepočítalo, nebo přístroje, jež selhaly. Funkčních satelitů by podle údajů webu Spaceflight Now mělo být už přes 1500.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Archeologové nedaleko Říma objevili ostatky devíti neandertálců

Archeologové objevili nedaleko Říma ostatky devíti neandertálců, oznámilo italské ministerstvo kultury. Nejstarší nález pochází z doby před 100 tisící lety, stáří kostí zbývajících osmi neandertálců se odhaduje na 50 až 68 tisíc let. V jeskyni Guattari, kde byly kosti nalezeny, panovaly podle archeologů výborné podmínky pro jejich konzervaci.

"Všichni byli dospělí, jen snad jeden byl v mladistvém věku," uvedl vedoucí archeologů Francesco Di Mario. Ve stejných jeskyní se už dříve našly ostatky dvou neandertálců. Vysoký počet nálezů podle Di Maria ukazuje na to, že v okolí žila relativně velká populace. Archeologové v současnosti provádějí další průzkum jeskynního komplexu, při kterém narazili hlavně na kosti zvířat a některých vyhynulých druhů.

Italský ministr kultury označil nález za mimořádný. Podle něj "obohatí vědecký výzkum o neandertálských mužích".

Zdroj: ČTK
Další zprávy