


„Typ hráče, jako je Tomáš Chorý, se těžko hledá. Na jedné straně nesmírná fotbalová kvalita, schopnost střílet góly, k tomu obrovské zanícení udělat pro tým všechno, co je v jeho silách. Kolikrát jde i za určitou hranici povoleného,“ říká bývalý český reprezentant Milan Fukal v pravidelném komentáři pro Aktuálně.cz k dění ve fotbalové lize.

Slavia rozbila ambiciózní Zbrojovku Brno, dvěma góly se na tom podílel král střelců uplynulého ročníku Tomáš Chorý.
Objevily se zprávy, že o jeho návrat usilovala Viktoria Plzeň. Předložila několik nabídek, poslední šla údajně až do výše 120 milionů korun. Všechny Slavia odmítla.
Kdyby ho pustila, docela bych obhájce titulu chápal. Fotbalisté jsou jen zboží, finanční odstupné bylo slušné, nabízená suma je na české poměry stále obrovská.
Pro fanoušky by to bylo jistě zajímavé. A žádný hráč není nenahraditelný. Žádný. Až na výjimky – Messi, Ronaldo, Mbappé.
V české soutěži však ne, zvláště v možnostech Slavie. Může sáhnout, kam se jí zachce, a posilu získá.
Ovšem typ hráče, jako je Chorý, se těžko hledá. Na jedné straně nesmírná fotbalová kvalita, schopnost střílet góly, k tomu obrovské zanícení udělat pro tým všechno, co je v jeho silách. Kolikrát jde i za určitou hranici povoleného (v utkání s Brnem zasáhl nohou brankáře soupeře, aniž by ho rozhodčí potrestali – pozn. Aktuálně.cz).
Proti Zbrojovce proměnil 19. pokutový kop v ligové kariéře, ani jednou se nemýlil. Naprosto úctyhodný neskutečný rekord. Obdivuhodný.
Proměnit penaltu není jednoduché ani v přáteláku. Lehce se řekne – jdi a kopni to, proti prudké a umístěné střele nemá brankář šanci, je to jen pár metrů.
Ale umění to rozhodně je. Jednou ji Chorý nepromění, každá série končí. Kdy se tak stane, to nikdo neodhadne…
Penaltě předcházel zákrok Jakuba Klímy, který Chorého povalil. Trenér hostů Martin Svědík ji označil za zářez, ovlivnění utkání. Každá situace se dá nějak posoudit, hodnotit z různého pohledu.
Tak to bývá – trenér mužstva, které dostane tuto výhodu, ji považuje za správně nařízenou, druhá strana tvrdí, že nebyla. To je logické. Já se přikláním k tomu ponechat, jak byla posouzena a nerozporována VAR, tedy více očima.
Na obhájce titulu se po sedmi kolech nejvíc tlačí Liberec a Mladá Boleslav, která může Slavii vzhledem k odloženému utkání i dohonit. To je pro fanoušky jen dobře, že se do absolutní špičky derou i další týmy, liga je mnohem zajímavější.
Oběma se nyní daří, dokážou dosud odskočené týmy dostávat pod tlak i je porážet. Uvidíme, jestli jim to vydrží. Stačí připomenout, že Mladá Boleslav se loni na začátku soutěže ocitla výsledkově v těžké situaci, ani jsem nevěřil, že to trenér Aleš Majer ustojí. Hodně jsem pochyboval. Ale stalo se, vedení ho podrželo. Ponechalo mu jeho vizi.
Právě proto, že si tímto procesem Boleslav prošla a trenér zůstal, věřím jí v nahánění favoritů o trochu víc než Liberci. V Boleslavi už odvedli nějakou práci, je na co navazovat, něco už funguje déle. Co chtěl trenér hráčům předat, to už vstřebali. Kdežto v Liberci je nový kouč a to se může projevit.
S pěti góly vede tabulku střelců mladoboleslavský Martin Šubert. Moc mě to nepřekvapuje, jde o velice kvalitního fotbalistu s výbornou kopací technikou a výběrem místa. Góly jsou k jeho výkonům silnou nadstavbou, uvidíme, zda se bude prosazovat i nadále.
Jde o slávistického odchovance, někdo se může podivit, proč si takový klenot pražský klub neponechal. Ono je to ale hodně složité. Slavia má luxus, že si dovede přivést výborné hráče i ze zahraničí, což je pro konkurenci v kádru nesmírně důležité.
Stane se tak, že i když má odchovance dobře načtené, propadnou při postupu mezi dospělé jakýmsi sítem. Proto se stane, že odejde na hostování, nebo ho dokonce prodají. A pak vyletí tak, že si ho mateřský klub zpětně odkoupí. Cesty za vrcholem jsou různé. Není to nic neobvyklého, není to jen jeho případ.
Šubert je jistě zajímavý i z pohledu reprezentačního týmu. Podle mého do širšího kádru patří. Nyní je potřeba ho pozorně sledovat, udělat všechno pro to, aby se dostal na mezinárodní úroveň. Od toho jsou tu lidé, kteří za to mají odpovědnost. Čeští hráči tu jsou a musíme se jim věnovat.
Hradec Králové ulovil útočníka Tomáše Čvančaru. Znám ho dobře z Jablonce, pak prošel Spartou, zamířil do německé Bundesligy, teď je v Hradci. Vlastně téměř kopíruje moji hráčskou kariéru.
Čistě osobně – je to hráč s obrovským potencionálem. Bavil jsem se o něm s funkcionáři Mönchengladbachu, proč ho dělali a tak. Vysvětlili mi, že se v něm skrývá hodně.
To, že se to neprojevilo, je něčí obrovská chyba a je třeba to řešit. Je pro něj nejvyšší čas, aby se uchytil, nemůže měnit dresy donekonečna. To nejde.
Hradec měl odvahu, že takového hráče vzal. Je to pro Čvančaru trošku sestup, ale troufám si tvrdit, že je to jeho poslední šance, jak se vrátit do velkého fotbalu.
Bude tady na očích, nejen v Hradci uvidí, jak pracuje. Pokud se bude mužstvu dařit a on k tomu přispěje, bude to pro všechny jen dobře. Pokud ne, jsem zvědav, co se bude v kabině dít.
Věřím však tomu, že i z českého klubu se může vrátit do Německa. Má tam sice pošramocenou pověst, ale každým zápasem, každým tréninkem se může dostat na někdejší úroveň. Záleží jen na něm.
Sparta po porážce v Hradci klesla na desáté místo, to je pro ni zcela nedůstojné. Měla za sebou nezdar v derby se Slavií, v horším rozpoložení se však nacházeli domácí.
Sice ani na vlastní půdě neměli proti velkému favoritovi co ztratit, ovšem měli za sebou náročný program a smolné vyřazení z evropské soutěže řeckým týmem. Utkání však zvládli.
Držení míče bylo jasně na straně Sparty, jenže přes velkou dominaci si nedokázala vytvořit tolik šancí – a především je proměnit.
Po derby se utěšovala, že šancí měla víc než Slavia, proti Hradci už tomu však nebylo. Opticky sice vypadala dobře, že hru kontroluje, ale nakonec přijde porážka. Na Letné pohoda nepanuje, Slavia už odskočila o osm bodů. A před Spartou jsou i další týmy.
Plzeňský tým po odvolání trenéra Martina Hyského a jeho nahrazení Radoslavem Kováčem prochází citelnou výměnou. Za pochodu, není zatím čas si něco vyzkoušet a nacvičit. Mužstvo přebírá kouč, který sice nějakou práci v Liberci odvedl, ale vysloveně úspěšný nebyl.
Mě zaskočil odchod slovenského stopera Dávida Krčíka. Z Plzně jsem slyšel hlasy, že je to nejen kvalitní zadák, který dovede dávat góly, v uplynulém ročníku byl se dvanácti zásahy nejproduktivnější obránce soutěže, což je velký přínos pro mužstvo, ale že je i silný lidsky. Takového hráče každý trenér potřebuje, ovšem každý má také svůj názor.
Vůbec však nechápu, proč zamířil Krčík do Pardubic. Tedy do klubu, který patrně bude mít existenční starosti. Odejít z jednoho z nejlepších českých klubů a z pozice, kterou si v něm vybudoval, do vzhledem k postavení v tabulce podprůměrného mi nedává smysl.
Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
V české nejvyšší soutěži odehrál 197 utkání a vstřelil 20 gólů, v německé bundeslize nasbíral 109 střetnutí a devět branek.
Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.






Hlasování v letošním finále senátních voleb v sobotu ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 22 nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo. Většinu si v Senátu udrží opozice, šanci na změnu promarnili kandidáti ANO a SPD už v úvodním kole.



Ostře sledovaný souboj o senátorské křeslo na Kladensku skončil porážkou dosavadní senátorky. Adéla Sucharda Šípová (za Piráty), která obhajovala mandát z roku 2020, podlehla ve druhém kole kandidátovi ODS Petru Patákovi. V rozhovoru pro Aktuálně.cz zhodnotila příčiny volebního neúspěchu a naznačila své další kroky do budoucna.



Tomáš Chorý čelí po utkání s Hradcem Králové v rámci 11. kola nejvyšší fotbalové soutěže obrovskému problému. Po květnovém vyhazovu zůstal v týmu úřadujícího mistra jen díky bezprecedentnímu zásahu majitele Pavla Tykače, přesto se nedokáže vyhýbat dalším nepochopitelným zkratům. Ten poslední předvedl v sobotním duelu, když na rozhodčího Jana Všetečku ukázal vztyčený prostředníček.



Fotbalisté vedoucího týmu tabulky Slavie v utkání 11. kola doma jen remizovali s Hradcem Králové bez branek a potřetí v ligové sezoně ztratili body. Pražané dohrávali bez vyloučeného Tomáše Chorého, který dostal v 58. minutě červenou kartu za vztyčený prostředníček směrem k rozhodčímu.