Fukal: Čvančara je floutek, zasloužil by pár facek. Slavia musí litovat, že končí rok

Milan Fukal Stanislav Hrabě Milan Fukal, Stanislav Hrabě
13. 12. 2021 16:31
"Nevím, jestli Jablonec plní vůči hráčům finanční závazky, ale s Čvančarou bych si to ještě jako hráč vyřídil," říká v ligovém komentáři pro Aktuálně.cz bývalý český reprezentant Milan Fukal.
Tomáš Čvančara
Tomáš Čvančara | Foto: ČTK

Jablonec prohrál doma s Teplicemi. Proslýchá se ledacos, co stojí za touto nepříjemnou situací. Prý chybějí peníze… Nevím, nemám žádné důkazy. Ekonomika se však řeší neustále, není to jenom otázka této sezony. Rozpočet má klub obrovský, je těžké ho naplňovat. Mnozí hráči berou nadprůměrné platy na to, co umějí a kde se v lize pohybují. Uvedu jediného, kterým je mladý útočník Tomáš Čvančara.

Nejde o faul a vyloučení, bylo to v souboji a stát se to může. Ale o celkový přístup, jak se předvádí, jak se prezentuje. Potuluje se po hřišti, myslí si snad o sobě, že je druhý Schick, a všem naznačuje "zblázněte se ze mě". Chová se jako floutek.

Já být ještě hráčem, tak bych si to s ním řádně vyřídil. Ale jsou tam další, třeba Tomáš Hübschman. Nebo vedení. Já bych mu nasekal na zadek, seřval ho, co si o sobě myslí, zatím nic neodkopal, ať se konečně probudí. Budeš jezdit po zadku, žrát trávu, a ne si hrát na primadonu. Dobrá, Doležal nemá formu, ty možná trochu jo, ale hřešit na to nebudeš. Když si tohle hráči mezi sebou vyřeší, hned se to odrazí na celém mančaftu.

Pokud klub neplní vůči němu povinnosti vyplývající ze smlouvy - jak jsem říkal, proslýchá se ledacos -, tak to neznamená, že se nebudu snažit, že zápasy odfláknu. Dostal jsem od klubu ve svém věku šanci, a celkem dost velkou, tak něco odvedu. Nastřílím dvacet gólů, vezme si mě nějaký lepší klub, kde finanční potíže nejsou, a posunu se dál. Třeba i do zahraničí. Právě v takové kritické situaci se ukáže charakter.

Dánský obránce Alexander Bah se dostává do pozice, že je pro Slavii obrovskou přidanou hodnotou. Není to jen klasický bek, který ubrání svoje, ale dokáže i naběhnout, zatáhnout akci, nacentrovat i dát gól. Moc se mi líbil s Feyenoordem Rotterdam, kde ovšem nedohrál a Slavia přišla o vítězství, vynikajícími výkony pokračuje v lize. Vyrůstá v obrovskou osobnost, bohužel ne pro český fotbal, neboť reprezentuje Dánsko.

Vůbec pro celou Slavii je škoda, že sezona končí. Věřil jsem jí, že postoupí dál v konferenční lize, přestože jela na hřiště Unionu Berlín, mužstva z německé Bundesligy. Znovu najela na vítěznou kolej. Bah je jednou z opor, plně nahradil Vladimíra Coufala, nadprůměrného obránce, který hodně pomáhal i ofenzivě. A navíc dává víc gólů než Coufal.

Bohemka dostala na Letné od Sparty pět gólů, jen za první poločas čtyři. Ten samý počet schytala v září doma od Slavie, všechny ve druhé půli. Nedávno v Plzni dokonce šest gólů, v Ostravě a Mladé Boleslavi čtyři. To nejsou porážky, to jsou výprasky. A není to náhoda. Překvapuje mě to, protože si myslím, že nikdo nechce dostat takový klepec. Můžu prohrát, ale nechci být pro smích. V obraně to nefunguje.

Přitom na lavičce sedí dva bývalí stopeři, kteří něco na hřišti i po aktivní kariéře dokázali. O Luďku Klusáčkovi není třeba pochybovat, byl i u reprezentace jako asistent Ivana Haška, společně s ním pak na několika zahraničních štacích. Erich sice začíná, komentuje však v televizi zápasy Ligy mistrů. Kdo ho poslouchá, pozná, že má velice fundované postřehy. Předpokládal bych, že postaví tým, kterému se velice těžko dává gól. A pak takové výsledky.

Na Spartě nešlo o to, že by je domácí při gólech přečíslili, hráčů bylo za balonem a v obranném postavení dost. O to je to nepochopitelnější. Obrana není zformovaná, kompaktní, nerozumí si. Jeden spoléhá na druhého, nakonec nezasáhne nikdo.

Milan Fukal
Autor fotografie: ČTK

Milan Fukal

Věk: 47 let

Někdejší důrazný stoper. Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil celkem šest sezon - nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Za národní tým nastoupil k 19 reprezentačním zápasům.   

To není PlayStation, počítačová hra, v níž každý drží pozici, ale nikdo nenabere chlapa. Držet blok, to je hezké, to je fotbal 21. století, ale nevšímat si protihráčů je nesmysl. Jedině ten vám dá gól, ne uvolněný prostor. Toho musím mít obsazeného. Ať hraju systém 4-4-2, 3-5-2 nebo jakýkoli jiný, musím z něj vyskočit a obsadit soupeře. Ubránit ho, a ne držet postavení bez jakékoli variability. Nevidím ani vzájemnou výpomoc, nevidím nic.

Slovácku se v posledních kolech moc nedaří, už na špičku ztrácí dost bodů. Prožívá hlušší období, což je ovšem v dlouhodobé soutěži u těchto klubů normální. Má výhodu v tom, že na rozdíl od Sparty, Slavie či Plzně za každou cenu nemusí. Když skončí na čtvrtém místě, pořád to bude úspěch.

Možná jsou už někteří hráči vyčichlí, malinko unavení. Já si myslím, že se dostali na pohodovou vlnu a snaží se na ní udržet líbivým projevem. A poněkud upozadili defenzivu. V útoku jsou zajímaví, překvapiví, prosazuje se střelec Jurečka, góly dokážou dát i jiní. Chtějí v tom pokračovat, ale možná na úkor defenzivy. Nestačí se vrátit, nezajistí se, když se navíc štěstí otočí zády, soupeř toho využije.

Atraktivita převyšuje účelnost. Gólů dostává mužstvo na můj vkus poměrně dost. Stačilo by málo - uvědomit si, že obrana je základ, včas na hřišti přepnout. Podívat se na výsledky s nadhledem, rozebrat si, že se stačilo vrátit, neinkasovat a bodů mohlo být víc. Když jste do zápasu zataženi, tak to kolikrát nevidíte.

 

Právě se děje

Další zprávy