Ohrozí nákaza v Dole Darkov ligu? Fotbalisté Karviné by mohli dostat výjimku

ČTK ČTK
24. 5. 2020 18:59
Fotbalisté Karviné by se mohli zapojit do restartu první ligy díky výjimce, i když v regionu nebudou v pondělí uvolněna opatření proti šíření koronaviru. Důvodem je zdravotní situace v Dole Darkov, kde plošné testování odhalilo 212 případů onemocnění covid-19.
Fotbalisté Karviné, ilustrační obrázek.
Fotbalisté Karviné, ilustrační obrázek. | Foto: ČTK

Na Karvinsku tak nadále nebude možné pořádat akce pro víc než 100 lidí. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však novinářům řekl, že ligoví fotbalisté pravděpodobně dostanou výjimku. Tým Karviné má ve středu nastoupit v Opavě a v neděli hostit Spartu.

"Pokud by byli pouze hráči a realizační tým, je to akceptovatelné riziko," řekl Vojtěch.

Fotbalová liga se po dvou a půl měsících znovu rozběhla v sobotu v Teplicích, které zvítězily nad Libercem 2:0. Utkání se smělo díky výjimce zúčastnit maximálně 150 osob včetně hráčů i realizačních týmů a provázela ho řada hygienických a bezpečnostních opatření. Jinak byly v tomto týdnu hromadné akce ještě omezeny počtem 100 lidí, od pondělí se limit ve většině republiky zvýší na 300 osob.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Soud otevřel cestu k přeměně tureckého chrámu Hagia Sofia na mešitu

Chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), což je dominanta Istanbulu, kterou každoročně navštíví miliony turistů, se zřejmě bude moci přeměnit zpět na mešitu. Soud v Turecku totiž rozhodl, že v roce 1935 se z ní stalo muzeum protiprávně. Informuje o tom agentura Reuters i opoziční turecký server Ahval. Reuters se odvolává na své zdroje, Ahval cituje novináře provládního deníku Hürriyet.

Podle novináře Abdulkadira Selviho, který má podle serveru Ahval dobré kontakty na vládní úřady, soud už možnost přeměny na mešitu schválil a verdikt oznámí v pátek, až pod ním budou všechny potřebné podpisy. Soud přezkoumával přeměnu chrámu Boží moudrosti z mešity na muzeum, jímž se tato symbolická památka stala v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

Monumentální chrám postavený v šestém století, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka a od roku 1985 je i na seznamu světového dědictví UNESCO.

Zdroj: ČTK
Další zprávy