Bývalý reprezentační střelec Janečka žije na ulici, obydlí z žigulíku mu rozkradli

Stanislav Hrabě Stanislav Hrabě
20. 11. 2020 6:28
Jeho obstarožní žigulík, v němž léta žil, patrně už rozkousalo vrakoviště. Přespává po ubytovnách, noclehárnách, někdy i na ulici. Bývalí spoluhráči ho občas u sebe nechají, může se osprchovat, umýt, dostane několik stovek na cigarety, jídlo, oblečení na zimu. Nikde však domov nemá. Tak žije Petr Janečka, mistr Československa 1977/1978 se Zbrojovkou Brno a účastník MS 1982 ve Španělsku.
Petr Janečka (vlevo) s Karlem Jarůškem
Petr Janečka (vlevo) s Karlem Jarůškem | Foto: ČTK

Fastav Zlín (za jeho aktivní kariéry TJ Gottwaldov), Zbrojovka Brno, Bohemians Praha - to jsou tři kluby, k nimž má Petr Janečka osobní vztah. Provázely ho v jeho úspěšné kariéře. Když některý z nich slaví výročí nebo se jen hraje ligový zápas, občas se objeví. "Je rád, když ho nechají na stadionu osprchovat, aby trochu vypadal," říká bývalý zlínský fotbalista Petr Klhůfek.

"Někdy si řekne o nějakou korunu, ale ne moc, stovku, dvě, aby měl na cigarety," připojuje se Zdeněk Hruška, jenž s Janečkou zažil mnoho úspěchů v Bohemians Praha.

Sám Janečka o svém údělu mluvit odmítá. "Všichni vědí, že jsem v ři..," nepopírá. "Nic říkat nebudu," reaguje na žádost o rozhovor.

"Nedivím se mu," chápe ho další z bývalých "Klokanů" Stanislav Levý. "Petr se nějak se životem neumí porvat," dodává.

Jeho kariéra byla snová, na mistrovství světa 1982 ve Španělsku nastoupil vždy v základní sestavě (proti Kuvajtu, Anglii i Francii), celkem za Československo odehrál 39 zápasů a vstřelil devět branek. Je spolupodepsaný pod jediný mistrovský titul Zbrojovky Brno (1977/1978), další úspěchy nasbíral s Bohemians Praha. Dával kopy gólů, ve federální soutěži jich nastřílel 105 (Brno 63, Bohemians 42), další čtyři se mu v Klubu ligových kanonýrů započítávají z belgického angažmá v ročníku 1987/1988 v Racingu Jet Brusel.

Po návratu z vytouženého zahraničí se zdálo, že spokojeným životem někoho, kdo něco v nějakém sledovaném oboru lidské činnosti dokázal, bude žít nadále. "Ve Zlíně dostal možnost zůstat u fotbalu, pracoval jako kustod, vedl dorost," přibližuje Klhůfek jeho zapojení do civilního života.

Zlom nastal po rozvodu. "Přišel o rodinné zázemí, o děti, jeho bývalá manželka mu moc nenechala," popisuje brankář Hruška příčiny spoluhráčova úpadku.

Přespával v autě, v chátrajícím žigulíku, který stále víc podléhal zubu času, do toho ještě přišel soud. Dle protokolu na přechodu pro chodce srazil ženu s kočárkem a i nadýchal. … Mezitím údajně přišel o poslední majetek, který mu ještě zůstával, noví parťáci z ulice si ho rozebrali.

Přesto to nevypadalo, že by klesl na úplné dno. Bývalí spoluhráči na něj nezapomněli. "Bydlel v penzionu, který vlastní Pepik Mazura, pomáhali mu Karel Jarůšek i Karel Kroupa," ukazuje Klhůfek na brněnské kolegy z mistrovského týmu 1978.

"Ve Zlíně jsem mu občas něco přidal já, Bob Páník ho vždycky nechal na stadionu vysprchovat," přidává zlínského trenéra. "Před zimou jsme mu dávali i nějaké oblečení, teplé ponožky, boty, svetr, co kdo měl."

Zastání se mu ovšem dostávalo i v Praze. "Sehnali jsme mu ubytování, na Libuši trénoval místní klub," říká Hruška. Ve stavební firmě ho určitou dobu zaměstnával František Jakubec mladší, jehož otec stejného jména patřil k oporám reprezentace a Bohemians Praha ve slavných osmdesátých letech minulého století.

Bydlel na ubytovně v Bohnicích a chodil na oběd do Kozlovny k Ladislavu Vízkovi. "Řekl jsem mu nesmlouvavě: Janebo, žádný pivo, žádný tvrdý. Dostaneš najíst, kafe, víc nic," stanovil kolega z reprezentačního útoku na MS 1982 ve Španělsku jasná pravidla. Dodržoval je, po obědě káva, k tomu však snad krabička cigaret.

Alkohol ho však nedeptal. "S tím skutečně takový problém nemá," potvrzuje Hruška. Avšak životospráva mu také nepřidala. Zanedbával ji už během kariéry, operace žaludečních vředů mu sebrala výkonnostně slibný rok 1980 včetně možných úspěchů zlata na OH v Moskvě a bronzu na evropském šampionátu v Itálii.

Stávalo se, že se nadechl a pokusil se o lepší existenci. "Když Josef Masopust, který jako trenér dovedl Zbrojovku Brno k jedinému titulu, slavil v hotelu Ambasador v Praze před devíti lety osmdesátiny, najednou se objevil Janeba v saku, hezky upravený, usměvavý," vybavuje si Levý. "Byl sice hubený, bylo na něm patrné, že se mu dvakrát nedaří, ale vypadal slušně," vzpomíná.

"Problém je podle mého v něm, že nevydrží," upozorňuje Hruška. "Zajde na zápas, na nějakou akci, není úplně mimo, ale pak se zase vytratí," odhaluje Janečkovo počínání. "Je to tvrdá hlava, paličák, musí chtít především on," nešetří parťáka z hráčské šatny. "Připadá mi, že není se svým stavem úplně nespokojený, že mu to snad i vyhovuje," tvrdí Hruška.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Benátky zažívají nápor turistů. Příští rok už bude vstup do centra za peníze

Do Benátek se před pondělním církevním svátkem Ferragosto vydalo téměř sto tisíc turistů. S fenoménem masového turismu se tak město na laguně potýká stejně jako před koronavirovou pandemií, poznamenala agentura APA.

Před svátkem, který je zároveň vrcholem období dovolených, v sobotu v Benátkách úřady napočítaly na 93 000 turistů. Bylo mezi nimi 75 000 cizinců, vyplývá z dat benátské koordinační a monitorovací centrály, která má k dispozici veškeré městské kamery.

Letošní léto je přitom poslední, kdy se mohou jednodenní turisté do historického centra dostat bez vstupného, které bude zavedeno v příštím roce. Turisté, kteří žijí mimo region Benátsko a nehodlají ve městě přespat, si pak budou vstup do historického města rezervovat na internetu. Lidé, kteří se objednají dlouho dopředu, mají dostat slevu.

Podle toho, který den se do Benátek vydají, budou platit za vstup do města tři až deset eur (73 až 244 korun). Rezervační systém má být otestován už v příštích týdnech.

Benátská radnice zatím nechystá stanovit denní limit počtu turistů, ale chce příliv návštěvníků regulovat. V některé dny bývá ve městě na laguně přes 100 000 turistů.

Svátek Ferragosto, který je v Itálii dnem pracovního volna, zavedl v roce 18 před naším letopočtem císař Augustus, a připomínal ukončení sklizně první srpnový den. V křesťanské éře byly oslavy posunuty na polovinu měsíce a spojeny se svátkem Nanebevzetí Panny Marie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy