Bolívijské fotbalové týmy vždy těžily z národních stadionů nacházejících se vysokých nadmořských výškách. I země jako Brazílie odsud odjížděly s pořádnou "nakládačkou".
Protesty ostatních, že se na stadionech, které jsou i ve výškách 3 600 nebo 4 000 metrů nad mořem, nedá hrát, andská země vždy odbývala mávnutím ruky. Až nyní bolivijští fotbaloví funkcionáři přiznali, že to může být problém.
Třítýdenní adaptace
Příčinou jsou dva zápasy prvního kola kvalifikace mistrovství světa. První hraje bolivijský národní tým v sobotu v přímořské Uruguaji, druhý o čtyři dny později proti Kolumbii v bolivijském hlavním městě La Pazu (3 600 metrů nad mořem).
Než by hráče svého národního týmu během několika dnů vystavili takovým výškovým změnám, rozhodli se Bolivijci raději tým rozdělit. Každý ze zápasů tak odehrají jiní hráči. Uruguajská část bude trénovat na stadionu ve městě Santa Cruz ve východních nížinách, zbytek na národním stadionu v La Pazu.
"Chceme se vyhnout náročné výškové adaptaci hráčů, kteří žijí v nížinách. Zanedlouho totiž budou hrát v Montevideu v Uruguaji," prohlásil prezident bolívijské federace Carlos Chávez.
Adaptace hráče na vysokohorské podmínky trvá nejméně tři týdny. To se samozřejmě nelíbí zemím, které svým fotbalistům takovéto prostředí nabídnout nemohou.
Fotbal? Jedině s kyslíkovou maskou
Oficiální protest proti hraní ve velkých výškách podala letos na jaře Brazílie. Hráči týmu Flamengo z Rio de Janeira totiž v únoru málem zkolabovali při zápasu s bolivijským týmem Real Potosí. Hornické město Potosí se nachází ve výšce 4000 metrů nad mořem a brazilští hráči dělali vše možné i nemožné, aby s průměrným týmem alespoň remizovali 2:2. Po stranách hřiště měli dokonce k dispozici kyslíkové masky, kterých museli čas od času využít.
Po brazilském protestu FIFA nejprve oznámila, že zruší veškeré zápasy, které se konají ve větší výšce než 2500 metrů nad mořem, zanedlouho však obrátila.
Podlehla totiž agresivní kampani Bolivijců, do které se zapojil i prezident země Evo Morales. Ten dokonce svolal mimořádné zasedání vlády a poté se nechal v trenýrkách a s fotbalovým míčem vyvézt helikoptérou do šesti tisíc metrů na nejvyšší horu Bolívie, aby ukázal, že fotbal se dá hrát opravdu všude.
Statistiky bolivijských týmů venku? Horor!
Statistiky podle BBC hovoří jasně. Vysokohorské podmínky dávají nespravedlivou výhodu domácím týmům. Tři největší bolivijské týmy Bolívar, Real Potosí a The Strongest hrály za posledních sedm let doma 40 zápasů. 25 z nich vyhrály, devětkrát remizovaly a šestkrát prohrály, daly 78 gólů a 41 inkasovaly.
Naopak venku ze 38 zápasů bolivijské tým vyhrály jediný a pouze dvakrát remizovaly. Inkasovaly 104 gólů a 21 vsítily.
Vysokohorských podmínek využívají i jiné jihoamerické státy. Například Peru hodlá hrát kvalifikaci v Cuzcu (3 400 metrů nad mořem).
"Díval jsem se dvacet let, jak do Limy jezdily cizí týmy a drtily nás tam," řekl deníku El Comercio předseda peruánské federace Juvenal Silva. "Pokud nám výška Cusca pomůže k lepším výsledkům, měly bychom jí využít."
