Bičík: Sparta? Hrůzné zjištění. A gól jde jasně za Vindahlem, i když ho Priske hájí

Utkání Slavie s Jabloncem bylo oslavou fotbalu, skvostem podzimní sezony. Fantastický zápas.

Sedm hezkých gólů, otevřený útočný fotbal, spousta vynikajících akcí, maximální nasazení obou týmů, hodnotné individuální výkony. Fanoušek si skutečně užil.

Góly padaly po chybách, po ztrátě míče na obranné půli. Trenérům se to asi moc nelíbilo…

Oba týmy hrály otevřeněji, než by nejspíš jejich koučové chtěli, na druhou stranu obě mužstva a především Slavia používá vysoký presink, napadá účinně rozehrávku soupeře, z toho pak vznikají chyby. A kvalita útoku je tak vysoká, že je využije.

Poprvé v soutěži dostala Slavia gól z rohu. Zaznamenal jsem při něm trestuhodná zaváhání: nabíhající hráč Jablonce hlavičkoval sám, skórující Nemanja Tekijaški zůstal zcela osamocený před odkrytou brankou.

Roh byl sice skvěle kopnutý, ale Slavia – účastník Ligy mistrů – si s něčím takovým musí umět poradit. Dva úplně volní hráči! Šlo o naprosté selhání obrany. Ale to se stává. I nejlepším týmům, v nejlepších ligách.

Zápas se nevyvedl reprezentačnímu gólmanovi Jindrovi Staňkovi. Tři střely – tři góly. Absolutní zápas „blbec“. O prvním byla řeč, s ním nemohl nic dělat, avšak druhý Zorvanův z přímého kopu si musel hned vyčítat. Udělal dva kroky za zeď, střela šla doprostřed, jde to jednoznačně na jeho vrub. Při třetím mohl mít štěstí, že ho míč trefí. Ale netrefil…

Naštěstí pro Jindru domácí vyhráli, kdyby remizovali, či dokonce prohráli, vyčítal by si každý gól, trápil se při jejich sestřihu na videu. Ovšem výsledek a tři body přehluší všechno.

Slavia zakončila podzim s náskokem sedmi bodů, rozhodnuto o titulu ale ještě není. Zbývá dost zápasů. Může přijít herní krize, nějaké zdravotní ohrožení. Ostatně virózou si prošla a bylo to výkonech i bodových ziscích znát. Nakročeno k obhajobě má však hodně dobře, náskok je veliký.

Sparťanský kapitán Lukáš Haraslín si postěžoval, že se Liberec dostane na dostřel k jejich brance třikrát a jsou z toho dva góly. Jeho rozladění úplně chápu, souhlasím s ním.

To je ovšem dlouhodobý problém Sparty. Snadno inkasuje a pak to honí.

Především doma ji ženou fanoušci, chce soupeře co nejrychleji pokořit, buší do něj. Ale nevychází to, poslední dobou teda vůbec.

V obraně pak vznikají mezery. Stačí připomenout, že jedenáctkrát inkasovala jako první. Hrůzné zjištění.

První liberecký gól jde podle mě zcela jasně za brankářem Peterem Vindahlem. Naprosto rozumím trenérovi Brianu Priskemu, že si za svým gólmanem stojí, ale střela šla doprostřed branky a on měl špatné postavení.

Kdyby stál dobře, dala by se docela snadno chytat, šlo by mu to do koše. Kdyby mířila k tyči, takzvaně za háčky, neřeknu ani popel. Ale tohle byla jeho chyba.

Nováček Zlín dosáhl svého nejvyššího vítězství v samostatné české lize, když porazil zástupce v evropské soutěži Sigmu Olomouc 5:0. Pro hosty neuvěřitelná ostuda.

Měli za sebou neúspěšný zápas v Konferenční lize s gibraltarským klubem, což už byla rovněž ostuda, a nejspíš v hlavách hráčů zůstala, nebyli dobře nastavení na další ligový duel. Ale je to jednoznačně neomluvitelné.

Nechci tím však znevážit výkon Zlína, který byl vynikající. Jestliže se mu v začátku soutěže, kdy se mu výsledkově docela dařilo, vyčítalo, že jen nakopává a boří, tak dal všem kritikům odpověď. 5:0!

Odchovanec a pro mě dosud neznámá ligová tvář Stanislav Petruta vstřelil tři góly, jeden hezčí než druhý. Přehodil brankáře, střela po zemi, obstřel pod břevno.

Ostudně dopadl doma Baník Ostrava s Pardubicemi. Opravdu velká bída, chybělo mu tempo, herní kvalita. Špatné dopředu i dozadu, nedařilo se vůbec nic. Ale to je záležitost celého podzimu.

Po odchodu klíčových hráčů vznikla velká díra, kterou se nepodařilo ucpat. Navíc někteří odešli až v průběhu sezony, je velice těžké sehrát se za pochodu. Baník může mít velké starosti se záchranou, bude mít co dělat.

Do tria nešťastníků se zařadili i Bohemians. Slavnostní zahájení, kdy si poklepali na základní kámen nového stadionu, oslavili 120 let založení a předvedli nové dresy, jim Karviná úplně znechutila.

Byla jednoznačně lepší, vysoké vítězství si plně zasloužila. Podle mého je to štika ligy, předvádí moc hezký fotbal.

Domácí trápení provázelo klokany celý podzim. Zdeněk Šenkeřík, který klubem prošel, si povšiml, jak jsou doma zaseklí, nevěří si, kdežto venku jsou přece jen poněkud uvolněnější. Není jednoduché hrát před věrnými fanoušky, kteří jsou skvělí, ale máš přirozeně k nim odpovědnost, chceš je potěšit.

A to může svazovat nohy. Dvakrát překopneš z vyložené pozice bránu, vybavuju si, jak velké šance zazdili Václav Drchal či Júsuf Hilál, a už se to veze, už to mají hráči v povědomí. S mužstvem se to táhne.