Berbr nahradil Černěnkem Andropova, odchod Damkové nic neřeší. Nový herní model lize pomůže víc

Luděk Mádl Luděk Mádl
1. 4. 2016 6:00
Odchod Dagmar Damkové z pozice předsedkyně komise rozhodčích FAČR neznamená změnu poměrů. Zato nový herní model ligy by český fotbal k lepšímu posunout mohl.
Ačkoli bývá Roman Berbr k viděníi s jinou partnerkou, s Dagmar Damkovou tvoří silný, lety prověřený tandem. V záloze má však Berbr i další figury, třeba Miroslava Tulingera
Ačkoli bývá Roman Berbr k viděníi s jinou partnerkou, s Dagmar Damkovou tvoří silný, lety prověřený tandem. V záloze má však Berbr i další figury, třeba Miroslava Tulingera | Foto: Milan Kammermayer

Glosář - Události teď kolem nás tečou jak zpěněná řeka. Číňani koupí a přestaví Eden, magistrát spasil Ďolíček, Čech s Rosickým v Arsenalu opustili marodku...

Pro Synot ligu jsou ale podstatné tři věci: 1) Příští ročník už si budou kluby řídit samy. 2) Komisi rozhodčích už neřídí Dagmar Damková. 3) Otevřela se diskuse o novém formátu ligové soutěže.

A všechno se vším tak nějak souvisí a zaslouží si bezpochyby několik poznámek. Tak začněme u těch rozhodčích.

Pokud snad někdo jásá nad tím, že Dagmar Damková opouští funkci předsedkyně komise rozhodčích, protože v tom snad vidí pád železného trůnu jejího impresária Romana Berbra, velmi krutě se mýlí.

Kdo se trochu vyzná v zákulisí českého fotbalu, ví, že jméno jejího nástupce Miroslava Tulingera žádnou sluníčkovou revoluci opravdu nepřivolá.

Český místopředseda FAČR jménem Roman Berbr jen na šachovnici vyměnil své figurky. Jeho partnerka Dáša v čele komise takřka pět let čelila nejprve Nohavicovým pomýleným chvalozpěvům - a pak už jen zlobě a kritice, jak už to tak u šéfů komisí rozhodčích asi na celé planetě bývá.

Jenže tady bylo vše podbarveno až příliš úzkou vazbou na Berbra, chlapíka, který podle mnoha svědectví do kompetencí Damkové bezuzdně zasahoval a rozhodčí de facto řídil sám, aniž by k tomu měl legální kompetenci.

Zmíněná svědectví podali rozhodčí Libor a Tomáš Kovaříkové, Antonín Kordula i další. Berbr s Damkovou je kvůli tomu ženou k soudu (více zde).

Špidlu šoupli do Bruselu, Damkovou čeká FIFA

Na osobu Damkové zejména z právě popsaných důvodů začali ostře tlačit i vlastníci ligových klubů a šéf asociace Miroslav Pelta jim v prosinci v pražském hotelu Marriott slíbil, že to nějak zařídí.

Právě v těchto dnech jsme svědky realizace jeho slibu. Dagmar Damková oficiálně odchází s tím, že má pořád víc a víc práce na UEFA a FIFA  - podrobněji čtěte zde - a rýsují se před ní navíc velké perspektivy v tom, že tam své pozice ještě posílí. Což je pravda. 

Stále má velkou šanci zastupovat UEFA v novém 40členném vedení FIFA, do kterého musí každá kontinentální konfederace vyslat alespoň jednu ženu. Pracovat může údajně také v komisi rozhodčích FIFA a rozšířit si tak svou působnost ze stejné praxe na UEFA.

Pelta tak poměrně elegantně řeší podobný problém jako před lety sociální demokracie, když nevěděla, co s expremiérem Vladimírem Špidlou. A tak se z něj stal v Bruselu eurokomisař. Podobně ani Dagmar Damkovou, jež se z růže mezi trny proměnila mnoha lidem v pěkně ostrý trn v oku, rozhodně tenhle "pád nahoru" mrzet nemusí.

A co víc: z české komise rozhodčích Damková vlastně ani neodchází, zůstává její členkou, jen se vzdala předsednické funkce. No a v ní to minimálně do konce sezony dotluče Miroslav Tulinger, který si co do věrnosti a loajality vůči Romanu Berbrovi s Dagmar Damkovou rozhodně nezadá, možná až naopak.

Však také hned v prvních větách, jež Miroslav Tulinger sdělil světu po svém uvedení do funkce, zdůraznil, že s jeho příchodem se na dosavadních pořádcích nezmění vůbec nic - více zde.

Gorbačov zatím v nedohlednu

Jinými slovy: výměna Damková-Tulinger přinese asi tolik novot, jako když ve vedení Sovětského svazu nahradil svého času Konstantin Černěnko jiného zasloužilého člena politbyra Jurije Andropova. Model řízení zakonzervovaný z brežněvovských časů se tehdy pochopitelně neposunul ani o píď. Ostatně ani to od něj tehdy nikdo neočekával.

Nicméně znalci moderních dějin vědí, že po Černěnkovi už přišel Gorbačov a perestrojka, tedy uvolnění poměrů. Je otázkou, jestli se něco takového může přibližovat i k českému fotbalu.

Miroslav Tulinger má, pravda, mandát jen do konce ligové sezony. Pak se může hledat nový šéf komise rozhodčích pro novou éru, éru samostatné ligy.

Potíž je v tom, že do výběru téhle figury Ligová fotbalová asociace, jež bude právě samostatnou ligu zastřešovat, sice má co mluvit, ale jen do jisté míry.

Rozpracovaná rámcová smlouva mezi FAČR a LFA totiž počítá s tím, že:

"Předseda komise rozhodčích je volen výkonným výborem FAČR po předchozí dohodě s LFA (ledaže se FAČR a LFA nedohodne ani na třech navržených kandidátech, v takovém případě má konečné slovo FAČR)."

Do samotné komise má LFA právo nominovat jednoho člena. Přičemž v současnosti pracuje komise v osmi lidech.

Že by se tedy od léta na současném stavu, kdy české sudí řídí Berbrovi věrní, mělo něco měnit, bych osobně příliš nesázel.

A co to hrát celé trochu jinak?!

Nicméně takhle hluboko se do problematiky zavrtá opravdu málokdo a mnozí fanoušci si na základě letmých zpráv z médií po čtvrtku jistě vytvořili obrázek, že "ta Damková je pryč" a že teď už bude všechno mnohem lepší.

Ostatně právě pro vyvolání tohoto šálivého pocitu ve veřejnosti se celá ta slavná výměna dost možná konala.

A aby se kromě té krásné ligy bez Damkové měli fanoušci nač těšit ještě víc, přispěchal Dušan Svoboda, šéf Ligové fotbalové asociace, s prvním nástřelem možných změn ligového formátu.

Uvažování vedené tímto směrem je po mém soudu správné. Možná se jen letmo  nabízí otázka, proč se něco takového nemohlo zavést už dávno, protože změnu ligového formátu by, myslím, nikdo na Strahově ligovému shromáždění, jež Svoboda řídí už léta, nejspíš nezakazoval.

Nicméně asi dává smysl, že si tohle marketingové kouzlo schovával ligový šéf až pro svůj nový produkt, tedy pro samostatnou ligu. Pokud se soutěž bude hrát jinak než na klasických 30 kol, logicky se tak i méně všímavé části veřejnosti snáz vpálí do mozku: Pozor, tady je něco úplně nového.

A to nové se pochopitelně dá lépe nabídnout a prodat. Byť se případný nový model nerozjede rozhodně dřív než od sezony 2017/18.

Autor tohoto textu už při podobných příležitostech nejméně 20 let konzistentně zmiňuje svůj konzistentní názor, že sportovní i obchodní bilanci ligy by pomohlo snížení počtu jejích účastníků. Přineslo by i řadu variant pro živější herní model. Jenže pokud o něčem takovém budou rozhodovat samy kluby, nikdy k tomu logicky nedojde, protože kapři si sami rybník nevypustí a nikdo se dobrovolně nepřipraví o živobytí. (Neb první liga jest živobytí, druhá skomírání.)

Ideální model neexistuje

Svobodou zdůrazňovanou touhu po větším počtu zápasů by přineslo rozšíření počtu ligistů, jenže tady by asi byla limitující infrastruktura. Vzhledem ke stavu druholigových stadionů bývá někdy problém doplnit nejvyšší soutěž už na současnou šestnáctku.

A právě s 16 účastníky se tedy počítá i nadále. Kýžené zvýšení počtu zápasů každopádně znamená víc peněz vybraných na vstupném a víc televizních přenosů. Tím pádem i potřebu většího počtu termínů. Vypadá to, že nikoli letních, ale kvůli mezinárodní termínovce prosincových a lednových. Ty jsou třeba v bundeslize běžné, ale dovolil bych si zimomřivě podotknout, že tam na fanoušky čekají i vyhřívané tribuny...

Liga chce zvýšit nejen počet zápasů, ale i atraktivitu. Proto přišel Svoboda na stránkách deníku Sport s nápadem pokračovat po 30. kole nadstavbovou částí. Její navrhované podmínky jsou popsány zde.

První až šestý by hráli o titul a poháry.

Sedmý až desátý o to, kdo bude nejlepší z nich, aby pak mohl v barážovém dvojduelu vyzvat toho, kdo o patro výše skončil na poslední "pohárové" příčce. A to o právo startu v Evropské lize.

A jedenáctý až šestnáctý by bojovali o dvě nechtěné vstupenky do sestupového pekla.

Přičemž vždy by se body z nadstaveb přičítaly k ziskům z tabulky po 30. kole.

Na každém systému najdete vady. Třeba že navrhované nadstavby by se hrály jen jednokolově a výhoda domácího prostředí by byla pro toho, kdo by ji dostal, opravdu velká.

Jinému zase přijde hodně nespravedlivé, že by se do Evropské ligy mohl relativně snadno dostat klub z 10. příčky tabulky po "základní části". Uvažovat by se třeba dalo také o nějaké bonifikaci pro tým, co bude po 30. kole první, co třeba plus tři body? V návrhu chybí i prvek prolínací části mezi I. a II. ligou.

Skvělé ligové finále. Ovšem v rukou sudích

Na druhou stranu by sezona vrcholila mimořádně zajímavými boji o titul, poháry i udržení. A zatímco za současného stavu hodně záleží na losu, jestli "ti, co o něco hrají", nastupují proti "těm, kterým je už všechno jedno", nebo nikoli. Tuhle nevýhodu nynějšího nastavení by nový systém do výrazné míry mazal.

Podstatné je, že by se květen stal termínem opětovných vzájemných soubojů těch vůbec nejlepších. A mače Sparty, Slavie či Plzně by mohly vyprodávat stadiony, případně nutit další fanoušky k tomu, aby si koupili placenou televizi, která by pak zase mohla lize vyplácet za vysílací práva víc peněz.

To všechno zní skvěle. Skeptici však podotknou, že navrhovaný model vloží při luštění klíčových otázek ligy v nahuštěné nadstavbové části obrovskou moc do rukou rozhodčích. Ve 30 kolech nějaký ten ústrk či křivdu zalepíte, v modelu, který se částečně blíží play off, už je to ale trochu jiná písnička.

Do značné míry může situaci vylepšit časem video, které chyby rozhodčích napraví. Ještě ho nemáme. Ale chci věřit tomu, že právě video přinese tu změnu, na kterou český fotbal čeká.

Odchod Dagmar Damkové ji v mých očích rozhodně nevyvolal a úvahy o novém herním modelu jsou zatím spíš hravou teorií. Skutečným světlem na konci tunelu by ale mělo být nasazení technologií při rozhodování zápasů. Chci věřit tomu, že to nebude jen bludička.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 40 minutami

Čeští snowboardisté skončili na MS v kvalifikaci obřího slalomu

Boje o medaile v paralelním obřím slalomu budou na mistrovství světa v Rogle bez českých snowboardistů. Po odstoupení největší naděje Ester Ledecké, která start na šampionátu na poslední chvíli vzdala kvůli nespecifikovaným zdravotním problémům, nikdo z dalších reprezentantů neprošel ve Slovinsku kvalifikací.

Juniorky Klára Šonková a Adéla Keclíková skončily hned po první jízdě a obsadily 35. respektive 43. místo. Do druhého kola neprošli mezi muži ani Adam Počinek (43.) a Viktor Brůžek (46.).

Nejrychlejší čas mezi ženami v kvalifikaci zajela vítězka Světového poháru Ramona Hofmeisterová z Německa, mužům kraloval Rus Igor Slujev. Vyřazovací jízdy začnou ve Slovinsku ve 14:00.

Další zprávy