Aršavin na Premier League nemá, naznačil Wenger

roj
1. 7. 2008 15:05
Udrží Aršavin formu celou sezonu?

Londýn - Ruský fotbalista Andrej Aršavin se stal jednou z hvězd Eura 2008. Zdálo se, že si bude moct vybírat z nabídek od velkoklubů. Po náhlé euforii však přišlo vystřízlivění. Mezi skeptiky se zařadil i manažer Arsenalu Arsene Wenger.

Trenér Ruska Guus Hiddink vzal Aršavina na Euro i přes to, že měl dvouzápasový distanc za vyloučení v Andoře. Útočník Petrohradu se za nadstandardní důvěru odvděčil góly proti Švédsku a Nizozemsku a výrazně pomohl k postupu do semifinále.

Fotbalovou Evropu nadchl svoji technikou a rychlostí, jimiž oplýval i po 120 minutách hry ve čtvrtfinále proti unaveným Nizozemcům.

Spekulace o jeho budoucím angažmá se množily, zájem měl údajně i Arsenal. "Chtěl bych si zahrát ve Španělsku nebo Anglii," prozradil sedmadvacetiletý fotbalista s tím, že jeho vysněným klubem je Barcelona.

Čtěte také:
Hvězda Eura chce z Ruska pryč. Aršavina láká Anglie
Další šok: Nizozemce vyřadil ruský rychlík Aršavin

Pak ale přišel zápas se Španělskem, v němž Rusové na své předchozí výkony nenavázali a Aršavin byl neviditelný. A humbuk kolem ruského forvarda pomalu utichal.

Andrej Aršavin, ruský útočník Zenitu Petěrsburg
Andrej Aršavin, ruský útočník Zenitu Petěrsburg | Foto: Zenit Petěrsburg

"Aršavin je bezpochyby velký talent. Jenže v nejlepších ligách na světě musí být hráč fyzicky na výši celou sezonu," řekl o hvězdě Eura ruským novinářům Arsene Wenger.

"Je schopen naplňovat svůj potenciál každé tři dny po celý rok ať už ve Španělsku nebo v Anglii?" ptal se sám sebe manažer "Kanonýrů".

"V semifinále proti Španělům vypadal Aršavin vyčerpaně, proto jsem si začal klást tuto otázku," dodal Wenger.

Ruské hvězdy zklamaly

V západoevropských ligách už jsou při přestupech ruských hráčů, kteří krátkodobě zazářili, zřejmě ostražitější než u jiných.

Britský deník The Times v souvislosti s Aršavinem trefně připomíná fiasko hvězd ze Spartku Moskva v zahraničních angažmá.
Spartak před třinácti roky způsobil senzaci v Lize mistrů.

Tehdy zářili moskevští fotbalisté jako Ilja Cymbalar, Sergej Aleničev, Sergej Juran, Viktor Onopko, Sergej Nikiforov a jiní. Říkalo se, že je to nejlepší tým Evropy.

Základní skupinu Ligy mistrů vyhrál Spartak s plným bodovým ziskem a patnácti nastřílenými góly. Před vyřazovací částí ruský klub své hvězdy rozprodal do ciziny. A zářivé hvězdy začaly rychle pohasínat.

Onopko se s Oviedem potácel na hranici první a druhé španělské ligy. Nikiforov rychle putoval přes Gijon, Eindhoven a Waalwijk až do japonské Urawy.

Juran skončil v Millwallu a jeho sláva pohasla, Aleničev zažíval těžké časy v AS Řím a Perugii než ožil coby střídající hráč pod Jose Mourinhem v FC Portu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Po odstávce znovu začal vyrábět druhý blok Dukovan

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na úterý po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá v úterý ve 04:11. Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. "Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná," uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Turecký novinář dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Istanbulský soud vynesl trest 17 let vězení pro investigativního novináře Mehmeta Baransua, jehož odsoudil za zveřejnění tajných státních informací. Informoval o tom opoziční server Ahval. Baransu je ve vězení od roku 2015 a psal pro deník Taraf, který před čtyřmi lety turecký režim zakázal.

Baransu byl odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Zdroj: ČTK
Další zprávy