Jízda jako z Discopříběhu. Lyžovalo se v Písku i na Proseku, na oleji a v montérkách

Jízda jako z Discopříběhu. Lyžovalo se v Písku i na Proseku, na oleji a v montérkách
O smysluplnosti této cesty svědčí i fakt, že místní klub už vyslal do širší lyžařské reprezentace hned několik odchovanců, například nedávného juniorského mistra republiky Štěpána Kroupu nebo někdejšího seniorského reprezentanta Petra Brandtnera (na snímku). Alespoň podle Hrabákových slov využívají v současnosti umělý svah jako jediný klub v republice.
Důvodů, proč sjezdovka nikdy nepřitáhla davy, bylo hned několik. Tím hlavním asi byla specifičnost povrchu, na kterém se jezdilo. Plastové rohože, které se dodnes používají v zimních střediscích na obzvlášť namáhaných místech, se musely třikrát za hodinu kropit, aby byly sjízdné. Lyžaři si také museli mazat prkýnka speciálním olejem, který vyráběl bratislavský Slovnaft, aby na svahu získali dostatečný skluz a o rohože příliš nedrhli (foto). A to mělo své nepříjemné důsledky.
Poničené a umazané lyže a kombinézy sice byly nepříjemné, ale mnohem více odrazovaly potenciální lyžaře zdravotní důsledky tvrdých pádů na umělou hmotu. Na svah se tak vydávali zejména zkušenější sjezdaři, zatímco školou povinná mládež si někdy doslova drsnou zábavu nechávala ujít. "Zkraje to bylo poměrně hodně využívané, ale pak lidé zjistili, že je to svým způsobem nebezpečné, takže pak zájem upadal a jak přišla po revoluci možnost jezdit ven, tak upadl definitivně," vysvětluje Gustav Šmíd, který vedl stavbu sjezdovky.
"Bobovka" zde funguje dodnes. Na 780 metrů dlouhé dráze podle Kantora zaznamenají ročně na 600 tisíc jízd, což je oproti předchozímu provozu sjezdovky nesrovnatelné číslo.
Foto: Profimedia.cz
Postavit sjezdovku na okraji Prahy zní ambiciózně, ale už v 80. letech se lyžovalo na umělém povrchu na Proseku a dodnes je v provozu podobný areál v Písku. Podívejte se, jak se lyžovalo na umělé hmotě v Československu.
 

Právě se děje

Další zprávy