


České medailové naděje na nadcházející zimní olympiádě v Miláně a Cortině d’Ampezzo se upínají i k lednímu hokeji. Lepší vyhlídky než David Pastrňák a spol. ale mají ženy.

Mužská reprezentace, poskládaná ze šesti různých lig, se bude muset k medaili probít skrz Kanadu, Spojené státy, Švédsko a Finsko, čtyřku největších favoritů, v jejichž sestavách najdete s jedinou výjimkou jen hvězdy slavné NHL.
České ženy jsou medailovému úspěchu blíž. V dávnější minulosti sice olympiádu vůbec nehrály a při premiéře v Pekingu 2022 vypadly ve čtvrtfinále, ale teď už patří k favoritkám.
Online deník The Athletic nedávno zveřejnil anketu, v níž hráčky severoamerické PWHL, ženské obdoby NHL, anonymně tipovaly, kdo si v Miláně rozdělí cenné kovy. A Češkám věští bronz hned 34 z 46 respondentek.
Finky, které v minulosti vyhrály čtyři olympijské bronzy včetně toho posledního, obdržely jen sedm hlasů. Následovaly Švédky se třemi hlasy a Švýcarky se dvěma.
„Z potenciálně těsného hlasování se vyklubalo jednoznačné vítězství Češek, které získaly drtivou většinu hlasů,“ napsala k tomu novinářka Hailey Salvianová.
O prvních dvou místech bylo jasno předem. Respondentky, a to včetně čtyř z Evropy, tipovaly buď Kanadu a USA, nebo to samé s prohozeným pořadím. Zámořské státy jsou naprostými hegemony ženského hokeje, nikdo jiný olympiádu ani mistrovství světa ještě nevyhrál.
K jednomu překvapivému tipu ale přeci jen došlo. Nejmenovaná kanadská hráčka pasovala na stříbro Češky místo Američanek.
Ženský hokej jde v tuzemsku rychle nahoru. Ještě v první polovině desátých let hrály Češky převážně nižší skupiny světového šampionátu, pak ale hned při premiéře mezi elitou postoupily do čtvrtfinále. A v roce 2022 získaly první seniorskou medaili, bronz. Od té doby končí nejhůř na čtvrtém místě.
Jejich rostoucí věhlas je opřený i o to, že osm z nich působí v PWHL, nejzářnější ženské soutěži současnosti. Žádná evropská země nemá tolik zástupkyň.
Všech osm proniklo do olympijské nominace. Mezi nimi je jednička posledního ligového draftu Kristýna Kaltounková nebo dlouholeté reprezentační opory jako Tereza Vanišová či Kateřina Mrázová.
„Dá se úspěšně argumentovat, že tohle je nejsilnější tým, který kdy Češky na mezinárodním turnaji měly,“ napsal Ben Steiner z webu Daily Faceoff.
Výběr kanadské trenérky Carly MacLeodové odstartuje v Miláně už 5. února proti USA, den před zahajovacím ceremoniálem.
Systém turnaje je úplně jiný než u mužů. Aby se předešlo nedůstojným debaklům, je deset reprezentací rozděleno do dvou výkonnostních skupin po pěti.
Češky jsou v první skupině, v níž mají čtvrtfinále jisté. Čím výše se ale umístí, tím papírově lehčího soupeře dostanou. Pokud například skončí třetí za Kanadou s USA, půjdou na vítěze slabší skupiny, z níž postupují jen tři týmy.
„Realistickým cílem pro Češky je bronz,“ uvedl Steiner.
„Není ale důvod, proč by se Kaltounkové nemohl splnit sen o stříbrné nebo zlaté medaili,“ dodal s odkazem na prohlášení české hvězdy, kterou „už unavuje číst“ o tom, že boj o zlato je jen záležitostí zámořských velmocí…



„Pane prezidente, nemám otázku, ale spíš apel – abyste znovu kandidoval,“ řekl jeden z návštěvníků diskuze na pražských Hájích. Podobná slova slyšel Petr Pavel už ráno, když navštívil základní školu v Letňanech. Pár lidí zmínilo obdobné přání i na dalších místech v Praze, kam hlava státu zamířila během nabitého úterního programu. Na Hájích pak Pavel zopakoval podmínky k obhajobě svého mandátu.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že americký prezident Donald Trump na něj vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení rusko-ukrajinské války. V rozhovoru pro web Axios Zelenskyj zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neobsazeného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.



Byl u toho, když šla ze Slováků na olympiádě hrůza. Hned dvakrát. V obou případech to sice končilo hořce, z posledního většího turnaje nejlepších proti nejlepším si ale Marián Gáborík přeci jen odnesl medaili. Teď bývalý fantastický útočník věří, že se slovenský hokej zase zvedá. A připomíná, že Čechy není radno odepisovat.



Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.



Koncertovat v Americe bylo dlouho pro řadu hudebníků symbolem vrcholu kariéry. Dnes ale kombinace rostoucí byrokracie, vysokých nákladů a bezpečnostních obav snižuje atraktivitu Spojených států jako umělecky zaslíbené země. Vědomí jistého rizika už ovlivňuje plánování turné i velkých hudebních hvězd.