Zběsilost v srdci. Alpy uzřely divokého Moravce. Byla tohle malorážka, nebo samopal?

Aleš Vávra Aleš Vávra
10. 1. 2018 17:37
Ondřej Moravec dorazil na střelnici, bleskově se srovnal na stavu, v očích výraz divoké šelmy. Ani se nenadechl a během několika magických vteřin proměnil černé terče v bílé. Tohle nebyla malorážka, tohle byl samopal.
Ondřej Moravec na stupních vítězů v Ruhpoldingu
Ondřej Moravec na stupních vítězů v Ruhpoldingu | Foto: Milan Kammermayer

Ruhpolding (od zvláštního zpravodaje) - "Ooondrejjj Morrraveccc," řičel německý komentátor s vtipným přízvukem jméno českého hrdiny a tradičně velmi sportovní publikum v německém Ruhpoldingu mocně aplaudovalo.

Po poslední ráně se spokojený a nabuzený biatlonista mlsně olízl. V tu chvíli už věděl, že ho v cíli čeká sladká odměna. A moc se na ni těšil.

"Tohle mi hrozně pomůže," vyprávěl nadšený závodník po vytrvalostním klání v Ruhpoldingu. Třiatřicetiletý Čech potvrdil nárůst formy a soupeřům nahnal před olympiádou pořádný strach.

Zejména jeho střelecký výkon při položkách ve stoje bral dech. Jednadvacet a třiadvacet vteřin. Rychlopalba na smeknutí klobouků. A třeba i kulichů, jež byly toho odpoledne v legendárním biatlonovém areálu spíše k vidění.

"Kdybych si to hlídal, tak to pravděpodobně dopadne špatně. Tak jsem to tam nasázel. Ne, neměl jsem obavy," hlásil sebevědomě. Víra ve vlastní síly z něj čišela během závodu i po něm. Tohle je starý dobrý Ondra Moravec, jakého fanoušci nějakou dobu postrádali. V očích jiskry, v žilách adrenalin.

Vždyť to skoro vypadalo, že Moravec tráví ve zběsilém tempu celý den a zklidnění si neužije ani po závodě. Po bleskovém kolečku rozhovorů přímo u trati dorazil do patra tiskového centra s náskokem jako první a musel několik minut čekat na své kolegy ze stupňů vítězů, suverénního Martina Fourcada a bronzového Johannese Böa.

Jako první dostal na tradiční tiskové konferenci slovo nepřemožitelný Francouz, pak už se ale anglicky rozpovídal také český šampion.

"Tenhle výsledek je pro mě opravdu velmi důležitý. Hlavně proto, že úvod do Světového poháru pro mě rozhodně nebyl dobrý," zahájil svou promluvu. Hlas se mu třásl, přetrvávající nadšení smíšené s nervozitou udělalo své. Rozhovor v cizí řeči ale zvládl se ctí. Jako obvykle.

"V létě jsem zmeškal hodně tréninků, takže moje forma byla vyloženě špatná. Už v Oberhofu jsem cítil zlepšení a teď jsem hrdý na to, co jsem předvedl tady," svěřoval se Moravec.

Neopomněl jako slušně vychovaný a také vděčný host pochválit místní podmínky. "Je to moje oblíbená střelnice, potřetí jsem tady dal čtyři nuly v jednom závodě. Navíc bylo bezvětří, viditelnost skvělá. Jaký rozdíl oproti Oberhofu," připomněl Moravec fakt, že minulý týden v Duryňském lese takto chválit nešlo.

Ani v nejmenším. Mlha se ale nakonec rozptýlila, byť i ve středu jí Německo cestou od českých hranic až k Ruhpoldingu nabídlo více než dostatek. Když si ale na obzoru vzaly hlavní slovo majestátní Alpy a blížila se malá biatlonu zasvěcená bavorská obec, všechny neduhy počasí byly pryč. 

Podobně zázračně se teď ztrácí metaforické opary mlhy nad výkony českých biatlonistů. Druhé místo Moravce ještě zdůraznili pátý Michal Krčmář a osmý Michal Šlesingr. Všichni tři si na poslední chvíli zajistili start v nedělním závodu s hromadným startem. Všichni tři jsou zpět mezi elitou. Tam, kam prostě patří.

Mohl někdo čekat natolik prudký obrat ve vývoji během pouhých deseti dnů nového roku? Kdo se teď hlásí, pravděpodobně nebude zcela upřímný.

Dostaveníčko v Ruhpoldingu začalo královsky. A další čtyři dny dramatických závodů čekají.

 

Právě se děje

Další zprávy