Davidová nechce slyšet nic o české jedničce. A má pocit, že už závodí sto let

Aleš Vávra Aleš Vávra
19. 11. 2019 18:47
V rozhovorech před začátkem nové sezony největší naděje českého biatlonu opět sveřepě odmítá hvězdný status. Markéta Davidová si nepřipouští jakýkoli tlak a trvá na tom, že za tři roky v pouhých pětadvaceti letech ukončí sportovní kariéru.
Markéta Davidová na tiskové konferenci před začátkem sezony.
Markéta Davidová na tiskové konferenci před začátkem sezony. | Foto: Milan Kammermayer

Během minulé sezony, ve které ziskem čtyř medailí z individuálních závodů Světového poháru důrazně vstoupila do dospělé kategorie, musela mnohokrát zdůrazňovat, že "není nová Gabriela Koukalová". 

Nyní, deset dní před startem biatlonového seriálu v Östersundu, znovu nesouhlasně reaguje na typické sportovní škatulkování: "Necítím se jako česká ženská jednička. Rozhodně ne. A byla bych opravdu ráda, kdyby se to přestalo říkat."

Přiznává sice, že po loňských výkonech zřejmě bude tlak o něco větší, jedním dechem ale dodává: "Není to nic, s čím by se nedalo pracovat."

Davidová si zkrátka se svou rolí biatlonové hvězdy velkou hlavu nedělá. Cíle do sezony?

"Ráda bych dobře střílela. Od toho se odvíjí dobrý závod," podotýká stručně a ujišťuje o tom, že se její střelecká jistota, v minulosti častokrát vratká, nasbíranými zkušenostmi stupňuje.

Přípravu pod trenérem Egilem Gjellandem označuje za "ještě více norskou, než minulý rok". Výraznou roli v ní hrály silové tréninky, biatlonistky posilovaly krátce, intervalově, ale intenzivně, s co největší váhou.

Samotný kouč zase mluví o tom, jak v Davidové vidí typickou norskou mentalitu.

"Tuším jak to myslí, ale možná bych to nerozebírala, nevím, jak bych to přesně popsala. Má to asi spojitost s přístupem k tréninku," vysvětluje biatlonistka, která se stala symbolem nutné generační obměny, která je v české reprezentaci stále ještě na začátku.

Davidová tenhle proces popisuje vtipně.

"Nemám dojem, že tým díky mě mládne, spíš mám pocit, že já tam stárnu," směje se, aby se vzápětí omlouvala.

"Nemyslím to nějak špatně. Ale prostě se necítím tak, že bych byla v kategorii dospělých vlastně prvním rokem. Spíš mi přijde, že už tady závodím sto let," říká s nadsázkou.

Světová špička v poslední době prořídla o několik končících superstars. Závodit už nebude Laura Dahlmeierová, Anastasia Kuzminová, už dříve se rozloučily Darja Domračevová, Gabriela Koukalová nebo Marie Dorinová-Habertová. 

Davidová si ale nemyslí, že by to automaticky znamenalo větší naději na cenné kovy. "Ona zase přibude spousta silných mladých holek, takže je to úplně jedno," tvrdí.

Mladá závodnice už dříve deklarovala, že její biatlonová kariéra nemusí mít dlouhého trvání. Zvažovanému konci po olympijských hrách v roce 2022 v čínském Pekingu nahrávají i poslední "studijní" události. 

Davidová po úspěšných státnicích pokračuje v magisterském studiu na České zemědělské univerzitě, zároveň ji ale přijali na Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně.

Přihlásila se a vzápětí kvůli sportovní kariéře studium přerušila. Podle pravidel ho však musí zahájit do tří let. "Vychází to krásně. Tímhle stylem budu mít život naplánovaný až do čtyřiceti," směje se biatlonistka.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy