Do bydliště místní ikony Kaisy Mäkäräinenové se elitní biatlonový seriál vrací po loňské odmlce. Na břehu jezera Höytiäinen už se všechno chystá, dokonce i s diváky.
Podle posledních zpráv ale závodům nepřeje počasí. Po sérii dešťů je trať rozbředlá a objevují se na ní dokonce velké kaluže. Má se ale ochladit, a tak nejen čeští biatlonisté doufají, že komplikace nenastanou.
V týmu je pět mužů a čtyři ženy: Markéta Davidová, Eva Kristejn Puskarčíková, Lucie Charvátová, Jessica Jislová, Michal Krčmář, Ondřej Moravec, Jakub Štvrtecký, Adam Václavík a již zmiňovaný navrátilec Krupčík.
Ve Finsku je čeká hned několik místních specifik. Například obávaná stoupání. Tomu nejkrutějšímu se přezdívá příznačně: Zeď.
"Asi neexistuje místo, kde bych měl tak dobré výsledky. Je to zvláštní, protože to tady nemám úplně v lásce. Na střelnici fouká, ale jde mi to. Straší tu kopce, ale trať mi docela sedí," popisuje svůj zvláštní vztah ke Kontiolahti zkušený Ondřej Moravec.
Ve Finsku byl čtyřikrát na stupních vítězů v individuálních závodech, na světovém šampionátu před pěti lety byl součástí českého mixu, který zde vybojoval zlaté medaile.
Moravec teď doufá, že se umoudří počasí, a těší se na další místní jinakost. Terče značky Kurvinen.
"Vyrostl jsem na nich v Letohradě," vysvětluje v rozhovoru pro svazový web. "Sklápí se normálně, vidíte padat terče, je to pro mě balzám na duši," tvrdí.
Zatímco obvyklejší terče značky HoRa se zaklapávají z boku a jsou kompletně elektronické, u "Kurvinenů" terč padá.
"Je to taky elektronika, ale zásah probíhá na mechanickém principu. Je třeba určitá síla, aby ten terč spadl. U HoRy není rozdíl, jestli je to kalibr nahoře nebo dole. U Kurvinenu je, při kalibru dole kulka terč většinou nepřetlačí. Myslím si, že terče Kurvinen jsou spravedlivější," míní Moravec.
Těší se i Jessica Jislová, navzdory tomu, že má Kontiolahti spojené s ošklivým počasím, větrem a zimou. "Přesto to tady mám docela ráda, ani nevím proč," usmívá se.
Imponuje jí, že je areál nezatížen civilizací. "Je to tu na konci světa, máte tu klid, nic vás neruší," říká pětadvacetiletá závodnice.
Potvrzuje náročnost místních kopců i zrádnost střelnice.
"Je tady strašně dlouhý stadion a než se jím člověk prokouše, tak to trvá. Pak když potkáte kopec, tak je extrémně prudký a dlouhý. Je to tu taková houpačka. Tím, jak je tu těžká střelnice, tak je tu při dobré střelbě o to větší šance na dobrý výsledek," připomíná Jislová.
V Kontiolahti jsou letos na programu sprinty, stíhací závody a smíšené štafety. Hned čtvrteční mužský sprint můžete sledovat v podrobné online reportáži na Aktuálně.cz.
