Český biatlon byl jako na houpačce, přesto velmi silný. A angažovaný, výhrůžkám navzdory

Aleš Vávra Aleš Vávra
21. 3. 2017 6:07
Ne všechno se povedlo, celkově ale český biatlon opět důrazně přesvědčil o tom, že patří do absolutní světové špičky.
Koukalová nepodala ruku Besserbergovi. Češi byli angažovaní a přidali i skvělé výsledky.
Koukalová nepodala ruku Besserbergovi. Češi byli angažovaní a přidali i skvělé výsledky. | Foto: (C) Český biatlon, Petr Slavík

Praha - Byla to další neuvěřitelná biatlonová sezona. Pokud někdo čekal, že boom dříve opomíjeného zimního sportu bude v tuzemsku po pár bohatých letech přece jen slábnout, šeredně se přepočítal. Biatlon táhl ještě o něco víc než v sezonách minulých. A to už je co říct.

Viděli jsme třicetitisícový kotel ve Vysočina aréně, slzy dojetí vítězné Gabriely Koukalové, padajícího a zbraň lámajícího Ondřeje Moravce, jemuž v boji o umístění v šesté desítce pořadí sportovně fandil celý napěchovaný stadion.

Viděli jsme na vlastní oči, že biatlonová atmosféra v Novém Městě na Moravě nesnese srovnání s žádnou jinou destinací. Němci mohou závidět, Rakušané a Italové také, o Norech a Finech nemluvě.

Vyloženě absurdně pak působilo srovnání se závody v jihokorejském Pchojngčchangu. Dějiště příští olympiády skutečně nevypadalo jako město zimním sportům zaslíbené. Ale nesuďme předčasně, za rok to bude určitě lepší.

Viděli jsme české biatlonisty angažující se v záležitostech přesahujících hranice sportu. Michal Šlesingr a Gabriela Koukalová hlasitě vystoupili proti dopingu. První jmenovaný už prakticky organizoval sabotáž některého ze závodů kvůli liknavému přístupu světové asociace (IBU) ke kauze státem organizovaného dopování.

Nátlak - dost možná i ten jeho konkrétní - přinesl výsledky a březnové závody se z Ťumeně stěhovaly do finského Kontiolahti.

Druhá jmenovaná pak v závěru sezony v Oslu odmítla podat ruku šéfovi IBU Noru Andersi Besserbergovi, jehož zpátečnický a netransparentní přístup ve vedení světového biatlonu vyvolává řadu spekulací a podezření.

Už to, že v září unie přiklepla organizaci MS 2021 ruské Ťumeni, a to navzdory silnému doporučení Mezinárodního olympijského výboru, působilo přinejmenším podivně.

V zákulisí se okamžitě bez skrupulí začalo mluvit o tom, že si Rusové mohli volbu nekalým, třeba i finančním způsobem pojistit. Mimochodem, Besserberg tehdy ruskou kandidaturu otevřeně podpořil a poštval tak proti sobě značnou část veřejného mínění.

Český biatlon v tu chvíli tak nějak neplánovaně stanul v čele jakési koalice za čistotu sportu. Jestli to bylo dobře, nebo ne, ať každý posoudí sám. Není však tajemstvím, že se ti, kteří nemlčeli, museli v průběhu sezony vyrovnat s různými nepříjemnostmi. Dokonce výhrůžkami a zastrašováním.

Češi byli pochopitelně pořádně vidět i na tratích. Sezona to pro mnohé reprezentanty nebyla jednoduchá, ne každému se dařilo podle představ. Trenéři zkoušeli nové věci, důraz se kladl na co nejrychlejší střelbu. Výkony byly často jako na houpačce.

Jen Gabriela Koukalová vydržela jezdit bez výkyvů, odměnou jí byly tři světové medaile, dva malé křišťálové glóby a druhé místo v celkovém pořadí Světového poháru. Klobouk dolů před jejími výkony; obzvlášť když glóby mají letos jen tři majitele. Všechny mužské posbíral fenomenální Francouz Martin Fourcade, většinu ženských rovněž suverénní Němka Laura Dahlmeierová.

Ostatní - také vrcholně ambiciózní Češi - se čas od času trápili, nicméně v určitých fázích ročníku všichni ukázali sílu. Ať už to byli Michal Krčmář a Eva Puskarčíková v první polovině sezony, nebo Ondřej Moravec v té druhé.

Na stupně vítězů se kromě jmenovaných dokázal protlačit i zkušený Michal Šlesingr. Nedařilo se obvyklé opoře Veronice Vítkové, i ona ale na závěrečné zastávce v Oslu ukázala, že stále umí bojovat v nejužší světové špičce.

Šéftrenér Ondřej Rybář dobře věděl, že je poslední možnost zkusit něco zlepšit. V olympijské sezoně už pro experimenty prostor nebude. A letošní snaha o rychlou střelbu si může ještě více sednout příští rok.

Fanoušci by jistě nebyli proti. Příští rok budou, jak známo, někteří členové týmu zvažovat ukončení kariéry.

Je tedy pravděpodobné, že v Jižní Koreji pod pěti kruhy půjde o poslední velkou akci téhle nezapomenutelné biatlonové party.

 

Právě se děje

Další zprávy