Bö ovládl i závěrečný sprint v Oslu a má rekordní 17. triumf, Krčmář byl desátý

Bývalý šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn dostal zákaz objevit se na kandidátce strany v příštích parlamentních volbách. Pro návrh jeho nástupce Keira Starmera hlasovalo 22 členů výkonného výboru strany, proti jich bylo 12, informoval server BBC.

Corbyn byl lídrem labouristů v letech 2015 až 2020, kdy ho nahradil Starmer. Na podzim 2020 ho strana ze svých řad dočasně vyloučila kvůli zprávě, která konstatovala, že se straníci pod jeho vedením nedokázali vypořádat s antisemitismem. I když členství mu bylo obnoveno, v parlamentu už Corbyn labouristy dál reprezentovat nesměl a oficiálně je nyní nezávislým poslancem.

"K Labouristické straně jsem se přidal v 16 letech, protože jsem jako miliony dalších věřil v přerozdělení bohatství a moci," uvedl v pondělí Corbyn a zdůraznil, že se z politiky stáhnout nehodlá. Podle serveru BBC je pravděpodobné, že ve svém volebním obvodu Islington North, který zastupuje v Dolní sněmovně už od roku 1983, bude kandidovat jako nezávislý. Kvůli vysoké popularitě by tam měl i bez stranické podpory velkou šanci uspět, napsal server Sky News.

Starmer argumentoval, že Corbynova kandidatura by labouristy v příštích parlamentních volbách plánovaných na rok 2024 poškodila. Opoziční strana má podle všech průzkumů velkou šanci výrazně porazit nyní vládní konzervativce. Rozdíl mezi oběma politickými rivaly je v současnosti kolem 15 procentních bodů.

Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal informovaly Rusko, že s ním nebudou nadále sdílet data o svých strategických jaderných zbraních. Důvodem je ruské únorové pozastavení účasti na dohodě Nový START, která omezuje počet aktivních jaderných zbraní a jejich nosičů.

"Toto je první krok, který jsme v rámci dohody v reakci na ruské pozastavení členství udělali. Naším cílem je přimět Rusko, aby se k dohodě vrátilo," řekl WSJ vysoce postavený představitel Bílého domu. Americké rozhodnutí sdělila náměstku ruského ministerstva zahraničí Sergeji Rjabkovovi náměstkyně amerického ministerstva zahraničí Bonnie Jenkinsová.

"Je to velice nešťastné, ale naprosto předvídatelné a vhodné. Proč by Rusko mělo nadále těžit z transparentnosti, když zamítá přístup Spojeným státům?" uvedl Lynn Rusten z neziskové organizace Nuclear Threat Initiative zabývající se bezpečnostními otázkami.

Americká prokuratura dnes vznesla nové obvinění vůči zakladateli zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX. Sam Bankman-Fried podle ní uplácením čínských úředníků porušil americký zákon proti korupčním praktikám v zahraničí (FCPA). Informovala o tom agentura Reuters.

Prokurátoři tvrdí, že Bankman-Fried nařídil poskytnutí kryptoměn v hodnotě nejméně 40 milionů dolarů (zhruba 874 milionů Kč) ve prospěch úředníků čínské vlády. Pomocí tohoto úplatku chtěl podle prokurátorů dosáhnout uvolnění účtů patřících jeho investičnímu fondu Alameda Research, které čínské úřady zmrazily. Na těchto účtech byly kryptoměny v hodnotě přes miliardu dolarů.

Převod první části úplatku se podle prokurátorů uskutečnil kolem listopadu 2021 z hlavního obchodního účtu fondu Alameda do soukromé kryptoměnové peněženky a zmrazené účty byly následně uvolněny. Poté podle prokuratury Bankman-Fried schválil převod zbývající části úplatku v hodnotě desítek milionů dolarů.

Jedenatřicetiletý Bankman-Fried již čelí řadě obvinění v souvislosti s kolapsem kryptoměnové burzy FTX. Podle prokurátorů ukradl miliardy dolarů z účtů klientů FTX, aby jimi pokryl ztráty fondu Alameda. Prokurátoři rovněž tvrdí, že Bankman-Fried organizoval poskytování nezákonných politických darů, aby si zajistil vliv ve Washingtonu.

Státní zástupce zrušil trestní stíhání bývalého šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče, kterého Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila z nelegálního nákupu přístroje proti odposlechům. Uvedla to v úterý Česká televize. Kvůli případu skončil ve funkci Voráčův tehdejší nadřízený, náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle ministerstva obrany Vrchní státní zastupitelství kauzu vrátilo k novému rozhodnutí.

Úterním rozhodnutím Vrchního státního zastupitelství se podle mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánkové v kauze Voráče nic zásadního nezměnilo. Foltýn podle ní loni v prosinci ponechal Voráče v pozici šéfa inspekce Vojenské policie, přestože věděl, že je Voráč obviněn. Poznamenala, že měl nejpozději do osmi pracovních dnů učinit příslušné kroky. "To je v zásadním rozporu s povinnostmi náčelníka Vojenské policie, přičemž plukovník Foltýn o obvinění podplukovníka Voráče neinformoval ani ministryni obrany," uvedla.

Foltýn v únoru požádal o uvolnění poté, co mu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vytkla, že ji o obvinění neinformoval a záležitost se dozvěděla z médií. Navíc podle ní Fotýn měl Voráče na základě dřívějšího rozkazu ministra obrany postavit mimo službu. Foltýn řekl, že podle jeho právního názoru bylo "50 na 50", zda Voráče služby zprostit. Podotkl, že ve chvíli, kdy se jeho nadřízený domnívá, že nesplnil rozkaz, nezbývá mu nic jiného než rezignovat.