Ostrava - 18. října to bude už 45 let, kdy Bob Beamon vlétl v Mexiku při olympijských hrách v roce 1968 do příštího tisíciletí. Hned prvním pokusem ve finálovém závodě o délce 890 centimetrů vyrazil všem soupeřům i divákům dech.
Famózní dálkař byl po tři dny čestným hostem atletického mítinku Zlatá tretra Ostrava a potkal se s dalším symbolem mexické olympiády gymnastkou Věrou Čáslavskou.
Měřilo se snad půl hodiny
Hned prvním pokusem v Mexiku v nadmořské výšce nad 2200 metrů uletěl všem soupeřům a rozhodčím závodu trvalo několik desítek minut, než jeho veleskok změřili.
„Trvalo to snad půl hodiny. Nejdřív jsem se podíval a oddechl si, že vidím bílý praporek. Ale pak museli odněkud přinést další metr a spočítat vzdálenost od odrazového prkna,“ vzpomínal v Ostravě šestašedesátiletý Bob Beamon.
Kamarád Boston mu 890 centimetrů přepočítal na palce
Jenže ani verdikt po dlouhé době čekání Beamonovi nic neřekl. „Byl jsem z Ameriky zvyklý na angloamerickou měrnou soustavu ve stopách a palcích. 890 centimetrů mi ve dvaadvaceti letech moc neříkalo."
Až když přišel můj parťák a mentor Ralph Boston (vyhrál dálku na OH v Římě 1960, byl stříbrný v roce 1964 na OH v Tokiu a v Mexiku v roce 1968 skončil na olympiádě třetí výkonem 816 cm) a řekl mi, že to je 29 stop a 2,5 palce, tak jsem věděl, kolik jsem vlastně skočil,“ pokračuje ve vzpomínkách.
Právě parťák Ralph Boston mu v kariéře hodně pomáhal. „Jsme kamarádi. Vždyť on byl prvním, který v roce 1960 po pětadvaceti letech překonal rekord Jesseho Owense z roku 1935 a pak ho ještě šestkrát posunul (dvakrát rekord vylepšil i sovětský závodník Igor Ter-Ovanesjan). Ralph mi hodně pomohl i v Mexiku,“ upozornil Bob Beamon.
Suverén se málem nedostal z kvalifikace, pak pomohla tequila
„V kvalifikaci jsem dvakrát přešlápl a hrozilo, že se nedostanu do finále,“ pokračoval ve vzpomínkách na životní závod. „Pak jsem si ale po konzultaci s ním posunul rozběh a zajišťovacím pokusem si finále zajistil. Vždyť jsem tehdy vyhrál v roce 1968 před olympiádou 22 z 23 závodů.“
Dvakrát v roce 1968 dokonce Beamon přeskočil tehdejší světový rekord Ter-Ovanesjana 831 centimetrů, ale oba jeho pokusy 833 a 839 cm nemohly být uznány, protože je provázela nedovolená podpora větru. „Byla by škoda to v nejdůležitějším závodě neprodat,“ usmívá se. S odstupem času přiznává, že po kvalifikaci a před finále mu stres pomohla vyhnat i tequila.
Ostatní v Mexiku skákali o 70 centimetrů méně
O Beamonově formě věděli i soupeři. Lynn Davies, britský obhájce prvenství z Tokia, už před olympijskou soutěží tvrdil, že když Beamonovi sedne odraz, tak jsou tam ostatní zbyteční.
Po prvním pokusu Američana pak uvedl, že zničil olympijskou soutěž. Beamon totiž druhým pokusem skočil 804, další čtyři už mu rozhodčí neměřili a ostatní soupeři se „pachtili“ na vzdálenostech kolem 815 centimetrů. „Ale o rekord mi tolik nešlo. Hlavní bylo olympijské zlato,“ zdůrazňuje.
Draft do NBA, Schwarzenegger a olympijské muzeum
Ke svému bájnému skoku se už nikdy nepřiblížil. Nejvíce skočil 822 centimetrů. Krátce po olympiádě jej draftoval basketbalový klub Phoenix Suns. Představoval si angažovat skvělého skokana pod koš. Ale na kariéru v NBA nedošlo.
U sportu ale zůstal. Nejprve spolupracoval s bývalým kalifornským guvernérem Arnoldem Schwarzeneggerem a v současnosti je výkonným ředitelem olympijského muzea na Floridě.
Rekord mu po 23 letech sebral Powell
Jestliže rekord Jesseho Owense 813 centimetrů z roku 1935 vydržel 25 let, ten Beamonův se zdál dlouho nadpozemský. Až na MS v roce 1991 v Tokiu jej o pět centimetrů přelétl Mike Powell. Takže Beamon vydržel v rekordních tabulkách necelých 23 let, Powell „drží“ už 22 let.
„A asi dlouho ještě vydrží. Dá se říct, že mě to vyšlo v jednom závodě a pak byl v tom Tokiu v roce 1991 zase takový závod, kdy se tabulky měnily, ale jinak skokani za těch dejme tomu 45 let se takovým výkonům neblíží,“ myslí si Beamon.
Série Carla Lewise nestačila
Možná nejlepší sérii dalekých pokusů předvedl právě v Tokiu Carl Lewis. Ve finále byl jeho zápis následující: 868 cm, přešlap, 883 cm, 891 cm, 887 cm a 884 cm. Třetí a čtvrtý pokus byl s nedovolenou podporou větru, jinak by čtvrtým pokusem Beamona o centimetr překonal.
Nakonec pátým pokusem Powell ulétl na 895 cm, jinak měl skoky o dost horší (785, 854, 829, přešlap, 895 a přešlap). „Carl měl tehdy smůlu, ale na rozdíl od Powella byl v dálce olympijským vítězem. Myslím, že i Mike Powell by chtěl být olympijským vítězem,“ usmívá se Beamon.
Po letech setkání s Čáslavskou
Bob Beamon se v Ostravě potkal také s další hvězdou mexické olympiády Věrou Čáslavskou, která v gymnastice získala čtyři zlaté medaile a navíc prožívala srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
„Věru si pochopitelně dobře pamatuji. Vím, že to tehdy bylo ve vaší zemi napjaté a nebylo pro ni jednoduché ovládat v Mexiku emoce. Přesto vyhrála čtyři zlaté medaile a navíc se pak v Mexiku i vdala. To byla hlavní olympijská událost,“ zubí se při vzpomínce na velký obřad Beamon.
Potkali se i při práci pro mexické sportovce
S Čáslavskou se potkali při práci pro mexickou vládu. „Trénovala tam gymnastiku a já v rámci toho programu taky v Mexiku pracoval. Potkali jsme se a měli na co vzpomínat.“
Tentokrát v Ostravě to bylo stejné. „Ten skok Boba Beamona byl fantastický. Naši atleti se nebavili o ničem jiném. To bylo posunutí rekordu o více než půl metru,“ pochválila Američanův skok i Věra Čáslavská. „A jak dlouho ten rekord odolával,“ zdůraznila bývalá česká gymnastka.
