Zima miluje Janov, zpět do Čech nechce. Nepodceňujte naši generaci, říká

Aleš Vávra Aleš Vávra
11. 11. 2015 9:33
Už pátým rokem je Lukáš Zima hráčem italského Janova. Jednadvacetiletý fotbalový brankář se vstříc zahraničnímu angažmá vrhl už jako teenager, zatím ale v Itálii neprorazil tak, jak by si sám přál.
Brankáři české jednadvacítky, Vojtěch Vorel a Lukáš Zima.
Brankáři české jednadvacítky, Vojtěch Vorel a Lukáš Zima. | Foto: Jaroslav Kolář

Jablonec nad Nisou - Už pátým rokem je Lukáš Zima hráčem italského Janova. Jednadvacetiletý fotbalový brankář se vstříc zahraničnímu angažmá vrhl už jako teenager, zatím ale v Itálii neprorazil tak, jak by si sám přál.

V Janově, kde mu byl v těžkých začátcích mentorem hvězdný slovenský záložník Juraj Kucka, je konkurence příliš velká. A tak mladý český gólman střídá kluby, ve kterých hostuje, jako na běžícím pásu. Momentálně působí v Perugii, jež hraje Serii B. Ani tam si ale na podzim v základu ještě nezachytal.

"Přesto chci zůstat, prioritou je pro mě prosadit se nakonec v Janově a chytat tam Serii A. To je můj sen, na tom nechci přestat pracovat," řekl Zima deníku Aktuálně.cz během rozhovoru ve známém areálu Břízky v Jablonci nad Nisou.

Právě tam totiž ve čtvrtek sehraje česká reprezentace do 21 let, které je Zima členem, důležitý kvalifikační zápas proti favorizované Belgii.

Chtěl ho Juventus i Manchester

Od léta jste na hostování v Perugii, která hraje druhou nejvyšší italskou soutěž. Jak to angažmá zatím vypadá, dostáváte příležitosti? Jak jste spokojen?

Abych řekl pravdu, zatím moc příležitostí nedostávám, v přípravných zápasech jsme se pravidelně střídali s Antoniem Rosatim o poločase, teď ale v sezoně jsem zatím bez jediného zápasu.

Před Perugií vás Janov poslal postupně na hostování do Reggiany, Venezie a Mantovy. Na minulých hostováních to bylo lepší, odchytal jste něco?

Bylo to o něco lepší, ale minulý rok jsem se zranil, což znamenalo, že jsem o nějaké zápasy přišel. I tak jsem měl minulý rok nějakých třicet zápasů, což bylo dobré.

Vy jste odešel do Itálie už v sedmnácti letech, když vás Janov koupil z pražské Slavie. Bylo to tehdy rychlé rozhodování? A jak se vůbec celý přestup zrodil?

Bylo to po mistrovství Evropy v Srbsku, kde se mi poměrně dařilo. Těch nabídek tam v tu dobu bylo víc, ale rozhodl jsem se pro Janov. Zájem měl i Juventus, a co vím, tak i  Manchester United byl jednu chvíli ve hře. Janov u mě ale vyhrál, protože řekli, že mě rovnou vezmou na soustředění s áčkem. Řekli, že budu s prvním týmem standardně trénovat a že chytat budu za juniorský tým. Mládež tam tehdy měli výbornou, vyhráli juniorskou primaveru dokonce, byli tam třeba El Shaarawy, Sturaro nebo brankář Perin, který teď chytá za áčko, a další známí hráči. Líbilo se mi to.

Mentorem byl Juraj Kucka

Jak se cítí sedmnáctiletý člověk, když opouští všechno, co doposud znal, a vrhá se do neznámého?

Bylo to zvláštní. Hlavně ty začátky. Vyzvedl si mě tehdejší hráč Janova Juraj Kucka a jeli jsme na první trénink. Tam jsem uviděl všechny ty hvězdy, Palacia, Freie, Borriella. Nebylo to jednoduché, já už jsem byl dva roky předtím na intru ve Slavii, ale přece jen do zahraničí je to zase něco jiného. Jiná řeč, jiné zvyky. Takový půlrok jsem potřeboval čistě jen na adaptaci.

Takže slovenský záložník Kucka, někdejší hráč Sparty a momentálně hvězda AC Milán, byl v počáteční fázi vaším janovským patronem?

Ano, můžu mu jen poděkovat, on mě tam opravdu takříkajíc začleňoval. Jsme kamarádi dodnes, nedávno jsem se byl za ním podívat v Miláně. Musím říct, že mi tam hodně pomohl.

Vy jste jel do Itálie úplně sám? Bez někoho z rodiny nebo třeba přítelkyně?

Úplně sám. Navíc jsem neuměl ani slovo italsky. Přidělili mi učitele, ale na to pak ani nebyl čas. Juraj Kucka mi doporučil jednu slovenskou paní, která také učila. Tam jsem byl jen dvakrát třikrát kvůli základům, pak už nebyl čas ani na to, tak jsem se tak nějak učil sám. A od kluků ze šatny.

V první fázi jste si asi osvojil takové ty základní fotbalové pokyny a sprostější výrazy, jak to tak bývá?

Přesně tak, to je všude stejné (smích). Strašně rychle vás naučí ta základní sprostá slova. To je stejné asi i tady v Česku, když sem přijde cizinec.

Do Čech se Zima vracet nechce

Už jste na čtvrtém hostování během pěti let v Janově. Tam je na postup brankáře asi velká konkurence, že?

V létě jsem byl s Janovem na soustředění, a buď jsem mohl zůstat, nebo jít do Perugie na hostování. Kdybych zůstal, měl bych maximálně pozici trojky. Naopak v Perugii mi slibovali, že tam tu šanci určitě dostanu. Chtěli mě. I když je tam skvělý brankář Rosati, co byl ve Fiorentině a v Neapoli. Teď je odehráno jedenáct zápasů a všechny chytal on, takže musím čekat na svou šanci. V Janově má zase jisté místo Mattia Perin, ten tam také začínal už v juniorském věku, také byl předtím na dvou hostováních. A teď podává skvělé výkony, má neohroženou pozici.

Prioritou je pro vás zůstat v Janově, pokusit se tam prosadit, nebo už se pomalu koukáte po jiných nabídkách, třeba jiných ligách?

Já už jsem to někde říkal, že tu prioritu mám takovou, že se prostě chci dostat do áčka Janova. A chytat tam Serii A. Pořád doufám, že se mnou počítají, protože jsem teď prodlužoval smlouvu až do roku 2019. Takže mě rozhodně neodepsali.

V nějakém starším rozhovoru jste poměrně důrazně tvrdil, že do Čech se vrátit nechcete. Jak to vypadá s touhle možností teď?

Zatím pořád platí, že vracet se nechci.

Co za tím je? Je to opravdu jen ta touha se prosadit v zahraničí, nebo tam hraje roli třeba určitým způsobem negativní obraz fotbalu v Čechách?

Já můžu říct, že českou ligu sleduju, to ano. Ale ten český fotbal a ti lidi okolo, to je úplně něco jiného než v zahraničí. Konkrétní ale být nechci.

A co Slavia, váš bývalý klub? Má nového majitele, určitě bude v zimě shánět posily, bezpochyby i mladé a perspektivní, jako jste vy. To by vás nelákalo?

Kdyby přišla nabídka od Slavie, těžko říct, jak bych třeba reagoval. Asi by to všechno bylo o dohodě. Nevím ale, jak by na to přistoupil Janov. V létě jsem mohl jít do Anglie, do druhé ligy, a oni mi to přímo zakázali. Chtějí, abych byl v Itálii, na očích. I proto cítím, že v Janově mám pořád šanci se prosadit.

"S Belgií si to rozdáme na férovku"

Už jste v Itálii nějakým způsobem zapustil kořeny? Cítíte se tam doma?

Janov mi opravdu přirostl k srdci, mám ho opravdu rád. Je to krásné místo. Nerad odtamtud odjíždím. Ale přítelkyni mám z Česka. Ani bych Italku nechtěl. Já přijdu domů a rád si samozřejmě popovídám česky.

Pojďme se bavit o kvalifikaci na Euro jednadvacítek. Zatím je bilance českého týmu jedna výhra, dvě remízy. Jaká je spokojenost?

Asi by to mohlo být lepší. Hlavně po tom posledním zápase s Černou Horou (3:3 na domácí půdě, pozn. aut.). V první půli to byl asi nejlepší výkon, jaký jsme dosud předvedli. Ale ve druhém poločase jsme se začali bát o výsledek, přestali jsme hrát svůj fotbal a nedokázali jsme duel dotáhnout do vítězného konce. Tahle ztráta nás samozřejmě mrzela. Ale musíme se s tím poprat a ukázat proti Belgii, že kvalitu máme.

Belgie má zatím plný počet devíti bodů. Je největším favoritem skupiny. Takže jak na ni?

Favorit skupiny to asi je, nevím, jestli to berete podle těch jmen, co tam mají. Ale s každým se dá hrát, jsou to jen jména. Půjdeme si to s nimi na férovku rozdat a uvidíme.

Jak se vám líbí tahle vaše generace, tenhle nový tým fungující pod novým trenérem Lavičkou. Jaký má podle vás potenciál?

Myslím si, že vy novináři jste o nás napsali, že naše generace není moc silná. Jsme dost podceňovaní. Oproti minulé generaci, co hrála v červnu na Euru, prý nejsme tak dobří. Ale já bych to tak neviděl, máme hráče, kteří hrají standardně českou ligu. Máme kvalitní hráče. Předchozí jednadvacítka měla více času na sehrání, my jsme se sešli rovnou na kvalifikaci, přičemž jsme spolu předtím nehráli. Ale ten třetí zápas proti Černé Hoře, tedy první poločas, ukázal, že můžeme být hodně silní. S každým zápasem bychom měli být lepší a lepší.

 

Právě se děje

Další zprávy