Berlín - Věčně usměvavé Simoně Baumrtové po jejím prvním finálovém vystoupení na mistrovství Evropy v plavání v Berlíně ztuhl úsměv na rtech. Věřila si v závodu na 200 metrů na zlato a také ještě 50 metrů před cílem vedla.
Jenže došly jí síly a Baumrtová sáhla pro peprná slova při hodnocení. Zklamání, mrzutost i vztek a snad také poučení se mísily v její hlavě.
Baumrtová mířila vstříc zápisu do české plavecké historie. V české a potažmo i československé historii neměl na olympijské trati v dlouhém bazénu nikdy žádný český plavec zlatou medaili. Jediným mistrem Evropy je Slovák Miroslav Rolko, jenž vyhrál 100 m znak v roce 1977 v Jönköpingu. "Je to na hov...," ulevila si Baumrtová.
Takové chyby se nemohou stávat
Když se podívala na mezičasy, chytla se za hlavu. Na první obrátce měla totiž výkon 30,01 sekundy, kterým by skončila ve finále mistrovství České republiky na této sprinterské trati čtvrtá. "Já jsem úplně zničená, takovou taktickou chybu..." chytala se za hlavu. "Ty vogo, to se přeci nemůže stávat," láteřila, ale zároveň v jejích očích byl vidět smutek.
Nebyla to hra vabank o třináctou medaili z vrcholné akce v kariéře. Baumrtová se jen cítila skvěle, jenže její rozum boj se subjektivními pocity prohrál. "Jelo to pěkně, tak jsem si říkala pohodička. Možná jsem byla přemotivovaná, ale přišlo mi, že jedu v klidu, nevím, jak je to možné. Prostě mi došlo," krčila rameny.
Baumrtová se nešetřila: Jsem blbá
V cíli se zastavila časomíra u jejího jména na 2:10,99, což je o 1,07 sekundy horší než vlastní český rekord z Říma v červnu. "Protože jsem blbá," nebrala si servítky. Myslela přitom na čas pod 2:08. "Myslím, že jsem tam dvě sekundy nechala, určitě jsem na to měla," upozornila Baumrtová. Zlato přitom bylo dnes za 2:09,37. "To se přeci nemůže stát, takticky jsem to absolutně nezvládla," zopakovala.
Přitom stačilo plavat jako vždycky. "A přidat ve druhé stovce," uvedla česká plavkyně, která v neděli oslaví 23. narozeniny. Stal se ale opak. V polovině závodu měla Baumrtová ještě čas 1:02,81, čímž by stovku znak na MČR vyhrála skoro o půl sekundy. A poslední padesátka? "Ani nemluvit, no comment," nechtěla být zase sprostá.
Jednu vážnou chybu už totiž má za sebou. Loni na mistrovství světa v semifinále ve stejném závodu přehlédla praporek nad svou dráhou a zahájila obrátku, až když bylo už pozdě. Kvůli tomu nepostoupila do finále.
"Dvoustovky už asi plavat nebudu"
"Fakt to nechápu. Loni nabourám do zdi, teď to zase přepálím jak blbeček. To je fakt hrozný. Já už ty dvoustovky asi nebudu plavat," láteřila.
Dnešní závod jí alespoň naznačil, že je rychlá. A to může být příslib pro stovku, na níž je silnější a bude obhajovat ve čtvrtek večer bronzovou medaili z Debrecínu. "Ale dneska jsem měla jet vytrvalost, mrzí mě to. Hodně. Je to fakt školácká chyba," nemohla zapomenout. "Ale ještě mám dva závody před sebou, měla jsem šanci vyhrát, ale nezvládla jsem to. Zítra rozplavby stovka, tam to musí být lepší," řekla rozhodně.
Jen těžko hledala vhodná slova, při rozhovoru s novináři se dívala do země. Nechtělo se jí vůbec mluvit. Ještě si totiž vyslechne od otce a trenéra Tomáše Baumrta. "Nebude naštvanej, bude ho to mrzet, bude zklamaný jako já," tušila. Nechtěla kvůli tomu prý radši ani na večerní týmovou poradu. "Du se vyplavat, nemám na to vůbec náladu," dodala.
