Praha - Nejen Daně Zátopkové, olympijské vítězce v hodu oštěpem z Helsinek 1952, ale i mnohým dalším bývalým reprezentantům svitla naděje, že by si k důchodu mohli výrazně přilepšit.

"Navrhujeme, aby držitelé olympijských medailí, kteří jsou nyní už v důchodovém věku, dostávali měsíčně rentu 20 000 korun," říká Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru.

"Máme spočítáno, že by se jednalo tak o 20-25 milionů korun ročně. Z hlediska státního rozpočtu to není nic. Jedná se o slušnost a serióznost vůči lidem, kteří pro tuhle zemi něco udělali," dodává.

"V tomhle nenajdete pro sport srovnání, snad jedině v případě baletu. Děláte sport na vrcholové úrovni a nemáte přitom čas a možnost se vzdělávat a připravovat se na další životní dráhu," vysvětluje Kejval. "Skončíte se sportem v polovině svého produktivního věku - a nevíte, co dál. A s tím chceme něco dělat, připravit program takzvané druhé kariéry. To je teď pro nás primární věc. Ale pak jsou tu i sportovci, kteří už jsou v důchodovém věku. A těm můžeme pomoci takovou rentou."

Praxe s vyplácením podobné renty už je zavedená například v Rumunsku nebo Polsku. Slovenský ministr školství a tělovýchovy vyjednává o této problematice se svým českým protějškem. Řeč je totiž o sportovcích, kteří logicky reprezentovali společný stát, tedy Československo.

Sněmovna už takové návrhy zná

"Podobné iniciativy už se v Poslanecké sněmovně objevily několikrát. Přišli s nimi postupně poslanci Pavel Ploc a Karel Šplíchal. Zatím poslední takový návrh zákona jsem podával já, ale nestačilo se to pak projednat, protože došlo ke zkrácení funkčního období Sněmovny," říká Petr Hulinský, nyní náměstek ministra školství právě pro oblast sportu.

"Řada těch bývalých reprezentantů je nyní na úrovni životního minima, sportovní kariéře museli obětovat vzdělání, častokrát i rodiny, jako stát jim ledacos dlužíme," říká Hulinský.

Právě on ve Sněmovně před časem navrhoval, aby se renta týkala sportovců, kteří z olympijských her vozili medaile před rokem 1989. "A to nebylo dohromady ani 120 lidí," říká Hulinský.

Aktuální Kejvalovy návrhy jdou trochu dál. Rentu by přiřkly všem olympijským medailistům, kteří už v důchodovém věku jsou, ale i těm, kteří do něj teprve dospějí. ČOV ovšem zároveň navrhuje vyplácet podobnou rentu i držitelům medailí z paralympijských a deaflympijských her, tedy soutěží pro tělesně a sluchově postižené.

Podle Hulinského je několik způsobů, jak takovou rentu prosadit. "Jedná se o dohodě se Slovenskem. Pak je možnost vtělit tu záležitost do připravovaného zákona o podpoře sportu. Anebo připravit vlastní zákon. Existuje také možnost vyplácet ty peníze přes sociální fond olympijského výboru," dodává.

Poslanec Holeček: A co fotbalisté z Chile?

Jiří Holeček, poslanec za ANO a předseda současného sněmovního podvýboru pro sport, se ale na věc dívá trochu jinak než Kejval s Hulinským.

"Stát by se samozřejmě měl nějak odvděčit lidem, co pro něj něco udělali. Ale proč jen sportovcům? Proč ne vojákům, vědcům, kulturním pracovníkům, kteří pro vlast něco vykonali a v důchodovém věku se třeba ocitli ve hmotné nouzi," přemýšlí Holeček.

"Takže já jsem určitě pro, aby se takovým lidem pomohlo, ale asi v jiném rámci. Také nechápu ten model, že by finanční pomoc měla směřovat jen ke sportovcům, kteří získali medaile na olympiádách. A jak k tomu přijdou třeba Kvašňákovi spoluhráči z fotbalového mistrovství světa v Chile? Ti si snad takovou pomoc nezaslouží? Pokud by mělo jít jen o olympioniky, ať se to neplatí ze státních peněz, ale z nějakého fondu Českého olympijského výboru," navrhuje.

Neumannová plánuje druhé kariéry

Oživení myšlenky na rentu pro bývalé úspěšné reprezentanty se objevilo v rámci veřejné rozpravy k návrhu nového zákona o podpoře sportu.

Ten byl zatím v malostranském Tyršově domě představen jen v základních tezích. A ani na nich se uvnitř sportu jeho přední představitelé dosud neshodli.

Zejména Kejvalova představa, že Český olympijský výbor bude zákonem prohlášen za Národní sportovní autoritu, nenachází konsenzus.

V rámci veřejné rozpravy vystoupila i olympijská vítězka v běhu na lyžích Kateřina Neumannová, které ČOV svěřil už zmiňovaný program druhé kariéry.

Ten by se měl týkat současných nebo budoucích reprezentantů a měl by jim umožnit snazší přechod do života po uzavření sportovní kariéry.

"Hodně daleko jsou v podobných programech například ve Velké Británii nebo ve Finsku," říká Neumannová. Podle ní stačí upravit i zdánlivé detaily. "Například umožnit reprezentantům, aby snáz mohli skloubit svůj sportovní program se studiem. Aby se k nim ve školách přistupovalo s větší flexibilitou a bylo jim například umožněno načasovat většinu jejich studijních aktivit mimo závodní období, kdy kulminuje jejich sportovní sezona."