V Třinci býval Král. Teď se jeho jméno nevyslovuje

Adam Sušovský Adam Sušovský
15. 4. 2014 12:00
Richard Král v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí svou kariéru. Šikovný centr Třince byl dlouho ústřední hvězdou extraligy, ale v reprezentaci ani v zahraničí se nikdy neprosadil.
Richard Král.
Richard Král. | Foto: ČTK

Třinec - Deset let byl nejlepší hráč svého týmu, tvář klubu a fanoušci ve městě ho milovali tak, že si ho zvolili dokonce do obecního zastupitelstva. Richard Král, to jméno svého času v Třinci znamenalo hodně. Jenže teď je ho lepší na tamním zimáku neskloňovat.

I když na klubovou legendu a jednoho z nejlepších extraligových útočníků na přelomu století stále řada příznivců Třince nedá dopustit, s vedením klubu se Král nerozešel v dobrém. Je v tom prý "něco, přes co nejede vlak." A tak ukončil ve 44letech kariéru v tichosti a bez velkých fanfár v polské lize.

Šikovný centr odehrál v extralize 852 utkání, většinu z nich za Třinec, a připsal si v nich úctyhodných 829 kanadských bodů. V obsáhlém rozhovoru pro Aktuálně.cz teď Král bilancuje svou kariéru.

A.cz: Že skončí, říkalo před vámi více hráčů vaší generace a nakonec se stejně k hokeji ještě vracejí. Je vaše rozhodnutí definitivní?
Richard Král: Teď mně hokej nechybí, ale třeba to bude za půl roku něco jiného. Kluci jako Jirka Šlégr, kteří kariéru ukončili a pak se na led vrátili, jsou ale ještě o něco mladší. Mně už je 44 let, čas se prostě naplnil.

Na co nejraději vzpomínáte?
Určitě na stříbrnou medaili s Pardubicemi, kdy jsme začali sezonu špatně a pak se to celé zvedlo. Celých těch sedm let v Pardubicích bylo hezkých stejně jako deset v Třinci. I v Boleslavi jsem zažil pěkné věci jako postup do extraligy. Dá se toho najít dost, ale nejlepší hokejové roky jsem měl v Třinci.

Právě s Třincem vás má většina hokejových fanoušků spojených. I když jste se s klubem nerozešel v dobrém, pořád tady bydlíte. Vždycky jste chtěl v Beskydech zůstat?
Hrál jsem tady deset let a byl výhled do budoucna, že bych mohl pracovat v klubu. Měl jsem takový příslib od vedení, ale pak se to bohužel celé pokazilo. Původně jsem se chtěl tady usadit, ale teď už přemýšlím spíše tak, že se vrátím do Pardubic. Asi to tak udělám. I když je mi jasné, že takhle krásné bydlení v horách, jako mám tady kousek za Třincem, tam nikdy neseženu. Je tady v Třinci hezky, ale je to všude daleko a když tady nemám práci, tak co bych tu dělal?

Do televize? To by mě bavilo

Co teď vůbec Richard Král bude chtít dělat?
Má trenérskou licenci B a je v jednání s některými kluby. Hokej dělám celý život a asi bych u toho chtěl zůstat.

Jaké máte představy?
Člověk do toho hned skočit nemůže. Rok dva budu klidně dělat asistenta někde u dorostu a pak se uvidí. Buď mi to půjde, nebo ne. V tomhle jsem sebekritický. Skočit do toho, dělat prvního trenéra a udělat už letní přípravu, to bych asi nezvládl.

Někteří bývalí hokejisté, se kterýma jste se na ledě potkával, teď u Roberta Záruby v České televizi dělají hokejové experty. Taková práce by vás nebavila?
A víte, že jsme se o tom asi před deseti lety s Robertem bavili? Už jsme se ale strašně dlouho neviděli. Asi by mě to bavilo. Zase ale nevím, jestli bych to zvládl. Nemám tušení, jak bych to dělal. Asi bych si to musel vyzkoušet.

Byl byste přísný? Jestli byste byl přísný kritik, budete určitě i přísný trenér.
Je to potřeba! Já bych chtěl mít ale nějaký přirozený respekt. Trenér musí být přísný, ale zároveň svým způsobem normální. Současná mládež je jiná, než jsme bývali my. Za nás byl respekt automatický, teď mají kluci úplně jiné zájmy.

Mládež tomu nedává co kdysi my

A proto na tom teď český hokej v mládeži není tak dobrý?
Nedávají tomu tolik, co jsme dávali my. To je ale dáno asi tím, že jsou jiné možnosti. Za mých mladých let nebylo nic. Nebyl internet, počítače, hry. My jsme o víkendu sportovali. Asi je pochopitelné, že tomu teď nedávají tolik jako my.

Vy sám jste přitom v patnácti letech chtěl s hokejem skončit, proč?
Bylo to v době, kdy mě vyhodili z Pardubic i z Havlíčkova Brodu. Do šesté třídy jsem hrál první lajnu, jenže jsem nerostl a začali mě všichni přerůstat. V mladším dorostu jsem kvůli tomu nehrál, byl jsem malý a prý špatný. Až pak jsem začal růst a začalo mi to zase jít.

Nehrál jste proto, že jste nevyrostl?
Někteří trenéři takový trend "velký hraje - malý ne" mají. To je pro mě poučení do trenérské kariéry, že nemůžu říct o klukovi ve třinácti, že je špatný, když vidím, že je šikovný a může ještě vyrůst. Nakonec je ten hráč stokrát lepší a šikovnější, než když má borec už v osmé třídě metr osmdesát. To je přece jasné, že tam v tu dobu všechny válcuje.

Váš táta, který vás přesvědčil, abyste u hokeje zůstal, měl tedy hodně dobrý čich na talent, že?
Hlavně měl pravdu. Já jsem se tomu od pěti let věnoval, byla by to hloupost.

Repre? Nechtěl jsem hrát čtvrtou lajnu

Vidíte. Nakonec z vás vyrostla v podstatě legenda hokejové extraligy. Ještě před loňskou jízdou Martina Růžičky jste držel rekord v bodování soutěže, na čele tabulek jste byl v podstatě každou sezonu. Proč vás fanoušci nikdy pořádně neviděli v reprezentačním dresu?
(Přemýšlí) Ono to bude tím, že jsem byl zvyklý celý život hrát první druhou lajnu, že na mně tým stál. Asi jsem se nikdy neuměl smířit hrát čtvrtou lajnu a chodit na led třeba sedm minut za zápas. Prostě to tak bylo a nevím, třeba to tak i být mělo.

Takových hráčů je víc, že? Mě teď napadá třeba Petr Leška ze Zlína, který se také v reprezentaci nikdy pořádně nechytil.
Jo. Já si myslím, že takových hráčů je hodně. Někdo to umí přijmout, někdo ne. Já jsem pak hrál například i hokejbal a i to mě naplňovalo víc. Když jsem věděl, že to na mně stojí. (V roce 1998 Richard Král vyhrál s Českou republikou zlato na MS, pozn. autora).

Zvláštní mně přijde také to, že jste nikdy neodešel do zahraničí. I když jste v extralize válel, nikdy jste neodešel za penězi ven. Proč?
Měl jsem nabídku z Magnitogorsku a rozhodoval jsem se o ní, ale dohodli jsme se nakonec na tříleté smlouvě tady v Třinci. Rok na to začaly mé problémy s klubem (2004/05) a dnes toho, že jsem Magnitogorsk odmítl, asi lituju. Tedy se ale Třinci dařilo, chtěl jsem tady prostě být a tam se mně jít nechtělo. Tehdy tam ani nebyly tak velké peníze jako teď, ten ruský boom začal asi až čtyři roky na to. I když nabídka Magnitogorsku už tehdy byla o něco lepší než ta třinecká.

Žádná jiná nabídka nikdy nepřišla?
Ota Janecký mě ještě lákal jeden rok do Jokeritu. To bylo v tom roce, když jsem odcházel ze Zlína do Plzně. Jenže já byl prostě vždycky radši doma. Než se učit jazyk a učit se tam domlouvat, byl jsem raději tady.

Jako zastupitel Král nestíhal

Teď jste kariéru ukončil a přemýšlíte, kam se vydat dál. Co třeba zkusit znovu politiku? Kdysi jste byl v Třinci dokonce i zastupitelem.
Ale to není politika, tady to město není jako třeba být v parlamentu. A to by mě nebavilo, tam není jediný člověk oblíbený (směje se).

Ale jako zastupitel Třince jste byl tehdy ve městě hodně oblíbený.
Jo to jo, my jsme dostali hodně hlasů. Ale upřímně skloubit to s hokejem moc nešlo. V podstatě jsem chodil jen na ta jednání a nemohl jsem se tomu věnovat naplno. Proto jsem asi po třech letech skončil. Člověk sice přišel do něčeho jiného, ale neměl jsem čas ani na to, aby mě to bavilo a nějak naplňovalo. Nebyl jsem ani v žádné komisi, spíš jsem se jen účastnil těch schůzí.

Ukázalo se ale tím, jak jste uspěl ve volbách, co jméno Richard Král tehdy pro Třinec znamenalo, souhlasíte?
Něco tady bylo no (směje se).

Dres v nové hale? Přes to nejede vlak

Co se stalo, že se vaše jméno najednou v Třinci na hokeji neskloňuje v dobrém?
(přemýšlí) Bylo toho víc, asi byste se musel zeptat pana Modera (prezident klubu).

Mrzí vás to hodně?
To by mrzelo každého. Nějakou práci jsem tady za těch deset let odvedl a najednou se dělá, že jsem tady vůbec nebyl. Ale když tohle někdo dokáže, tak má k tomu asi nějaký důvod.

Teď se bude v Třinci otevírat nová aréna a možná i věšet dresy klubových legend pod strop haly, opravdu se vám nikdo neozval?
Neozval. A myslím, že ani neozve. To je výběr majitele, tady přes to asi bohužel nejede vlak.

Kdy jste se byl vůbec v Třinci naposledy podívat na hokeji?
Asi před třemi lety, když mě Robert Záruba pozval na rozhovor k poslednímu finálovému zápasu do studia. Jinak tam nechodím.

Facebooková stránka autora - Adam Sušovský - Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

Další zprávy