Soupeřka Plíškové: Byla bez peněz, tak změnila občanství

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
31. 8. 2015 15:03
Americká tenistka Anna Tatishviliová se zřekla svého gruzínského občanství, aby mohla hrát tenis.
Anna Tatishviliová
Anna Tatishviliová | Foto: Reuters

New York - Karolínu Plíškovou nečeká v pondělním 1. kole letošního US Open rozhodně nic jednoduchého. Její soupeřkou je americká tenistka gruzínského původu Anna Tatishviliová, která si před rokem a půl změnila občanství a od té doby už hraje pod vlajkou USA.

New York miluje, tenisově tu vyrostla a na čtvrtém grandslamu sezony má vždy zvýšenou motivaci. Však tu před třemi lety také dosáhla nejlepšího výsledku, když došla až do osmifinále. Letos se pětadvacetiletá hráčka zase rozjela v kvalifikaci, a tak se musí mít česká favoritka na pozoru.

Ale láska k Velkému jablku není tím hlavním důvodem, proč se Tatishviliová rozhodla změnit občanství. Tím jsou totiž finance. V Gruzii podle všeho tenis nepatří mezi štědře podporované sporty.

"Tenis je náročný a také drahý sport. Vyžaduje dobré podmínky pro trénink, dobré kouče, sparingpartnery. Je to nezbytné k tomu, aby se člověk zlepšoval a předešel zranění. To všechno stojí peníze a já dosud fungovala bez podpory domácího tenisového svazu. Drobný příspěvek jsem dostala pouze před hrami v Londýně, ale to nestačí," vysvětlila v otevřeném dopise gruzínským fanouškům tenistka.

"Vím, že Gruzie je chudá, ale..."

"Mám dojem, že jsem byla snad jediná hráčka první stovky, která neměla svůj trenérský tým, všechny funkce zastával můj otec. Mluvila jsem s odpovědnými osobami v Gruzii a vysvětlila jim, co pro svůj rozvoj potřebuji, bohužel ani tak jsem z jejich strany neviděla žádnou snahu mou situaci řešit. Chápu, že je Gruzie chudou zemí, ale to není důvod k úplné lhostejnosti z jejich strany," napsala tenistka.

Zároveň ale dodala, že v srdci zůstává hrdou Gruzínkou. "Vždy jsem byla hrdá na to, že je na turnajích u mého jména gruzínská vlajka. I proto je pro mě tahle změna bolestná, ale věřím, že mě pochopíte a budete mě dál podporovat," vzkázala fanouškům.

Není divu. Narodila se v Tbilisi a tam také poprvé ve čtyřech letech vzala do ruky raketu, kterou podědila po starší sestře. Zapomenout na svou rodnou hroudu tedy určitě nemůže.

Přes Atlantik se podívala poprvé o tři roky později, když s otcem jeli navštívit tetu, která žila dlouhá léta v New Yorku. Ta se rozhodla vzít ji na tenisové kurty do Juniper Valley Park v Queensu, zhruba asi čtyři kilometry vzdušnou čarou od Flushing Meadows, tenisového stánku pro US Open.

Za den se naučila nový herní styl

Jenže nebyl, kdo by si s malou holčičkou zahrál. "Až se našel někdo, kdo čekal, až dorazí jeho partner, a pinkl si se mnou," vzpomínala v rozhovoru pro New York Times Tatishviliová. A tam někde vzniklo spojení mezi New Yorkem a gruzínskou tenistkou.

Byl u toho i Fred Kroll, jeden z tehdejších pravidelných návštěvníků tenisového centra, a když viděl malou Annu hrát, přivolal profesionálního trenéra Alexe Rodrigueze. Ten byl ovšem skeptický.

"Říkal jsem mu, že takových dětí jsou desítky. Že to není nic zvláštního. Pak jsem s ní ale začal trénovat. Změnil jsem její držení rakety i postoj při hře a ona to do večera uměla, to jsem ještě nikdy neviděl," prohlásil Rodriguez.

Ještě svérázněji popisovala první vzpomínky na gruzínský talent žena Freda Krolla. "Přišla jsem domů z práce a Fred mi řekl, že na kurtu potkal šampiona. Říkala jsem si, že tam asi byl André Agassi nebo John McEnroe, ale když řekl, že to byla sedmiletá holčička, začala jsem se smát. Od té doby se ta dívka stala součástí rodiny," řekla.

Dostala stipendium na akademii Evertové

Zatímco Kroll byl jejím rádcem a mentorem, Rodriguez se na další čtyři roky dobrovolně stal jejím trenérem. Pendlovala tak mezi Gruzií a New Yorkem a tenisově rostla. Společně jí pak pomohli ke stipendiu na tenisové akademii Chris Evertové.

"Byla jsem nadšená. Vždyť jsem trénovala s osmnáctinásobnou grandslamovou šampionkou," popsala svou radost ze studia Tatishviliová.

Tady se z ní vyklubala hráčka profesionálních rozměrů. Jejího talentu si všimli i v Miami v roce 2005, když coby patnáctiletá poprvé hrála díky divoké kartě hlavní soutěž WTA. Španělce Parraové tehdy dokonce nadělila kanára, ale pak po třísetové bitvě stejně vypadla v prvním kole.

Od té doby už na okruhu posbírala spoustu zkušeností, po již zmiňovaném úspěchu na US Open v roce 2012 byla dokonce 50. v žebříčku. Pak ji ale řada zranění, počínaje kotníkem a konče ramenem, které ji trápilo naposledy, srazila do druhé světové stovky, kde je doteď (121.). Snad ji opět v New Yorku nenakopne právě duel s Karolínou Plíškovou.

 

Právě se děje

Další zprávy