Soukalová sice vyhrála, ale z Presque Isle je nešťastná, v noci se bojí usnout

Podívejte se na galerii ze závodu
... a ti spolu s ní mohli slavit triumf ve sprintu Světového poháru.
Z vítězství se česká hvězda radovala potřetí v sezoně...
... a své vedení v průběžném hodnocení seriálu zvýšila už na více než sto bodů.
Přesně střílející Soukalová vyhrála o 17,8 vteřiny před domácí Susan Dunkleeovou, třetí byla Polka Krystyna Guziková.
Foto: (C) Český biatlon, Petr Slavík
Sport Sport
12. 2. 2016 6:01
Česká biatlonistka Gabriela Soukalová sice vyhrála svůj 11. závod Světového poháru, ale v Presque Isle jí to moc náladu nezvedlo. Dostala špinavý pokoj, v noci se bojí i usnout. Podmínky vůbec neodpovídají tomu, co by měl Světový pohár obnášet.

Presque Isle - Měla by křepčit a být veselá. Vždyť ve čtvrtečním sprintu vyhrála už 11. závod Světového poháru. Jenže je spíš rozladěná. V americkém Presque Isle nemá Gabriela Soukalová ani ostatní biatlonisté takové zázemí, které by měly zastávky prestižního seriálu splňovat. Hotelový pokoj se na ni sype, tratě jsou úzké sotva pro IBU Cup a atmosféra mizerná.

"Nemohu si pomoct, Světový pohár sem do Presque Isle vůbec nepatří. Celou soutěž to podle mého názoru degraduje. Vůbec nerozumím tomu, proč sem IBU organizaci svěřila. A to nemám nic proti místním lidem. Ti se snaží, usmívají, jsou ochotní, ale podmínky na Světový pohár tady prostě nemají. Super Bowl v americkém fotbalu taky nehrajeme v Jablonci," rýpla si první žena Světového poháru v rozhovoru pro web biatlon.cz.

Náladu českým biatlonistům nezlepšil už komplikovaný přesun z kanadského Canmore, kdy na cestě strávili asi 13,5 hodiny, což omarodil Ondřej Moravec. "Pokračuje to nevhodným ubytováním, nedostačujícím zázemím na stadionu, úzkými tratěmi. Normálně nejsem typ, který by si na něco stěžoval, ráda spím pod stanem nebo i pod širákem, ale tady se třeba spát bojím," přiznala Soukalová.

"Pokoj je zakouřený, čerpadlo hučí"

Česká reprezentantka totiž musí obývat v dost "nehostinných" podmínkách. "Dostala jsem špinavý, zakouřený pokoj. Skoro dvě hodiny jsem utírala prach, myla nábytek, uklízela koupelnu, než jsem si vůbec dokázala vybalit věci z tašky. Z každé noci mám tak trochu hrůzu. Na mé straně pokoje je tepelné čerpadlo. Hučí, rámusí, ani špunty do uší mi nepomáhají. Usínám pak všude, kde se dá."

Takže místo aby se radovala z vítězného sprintu, je spíše smutná. "Unavená, ale především zklamaná a možná i trochu rozladěná. Všichni se snažíme odvádět profesionální práci, zodpovědně regenerujeme, hlídáme si každý detail na tréninku, na vybavení, a teď nás najednou IBU pošle do Presque Isle. Smiřuju se prostě s tím, že Amerika je ještě víc různorodá, než jsem si myslela," postěžovala si.

"Na start jsem se necítila"

Dokonce přemýšlela, jestli vůbec do závodu nastoupí, protože se necítila dobře. O to větší překvapení pro ni bylo, když si nakonec pověsila na krk zlatou medaili.

"Vůbec jsem to nečekala. Dokonce jsem se necítila ani na to, že bych mohla odstartovat. Shodou okolností ale právě ve startovní bráně ze mě všechno spadlo. Nohy se mi najednou rozvázaly. Pocitově se mi běželo hodně dobře, přestože v závěru už to byl velký boj. Ale od Kaisy jsem dostala jen nějakých šest sedm vteřin a to je v porovnání s tak skvělou běžkyní super výsledek," řekla.

V pořadí Světového poháru už má náskok 115 bodů, ale zatím to stále nepřeceňuje. "V průběžné klasifikaci mám dobrý náskok, ale do konce sezony je ještě stále daleko. Třeba na světovém šampionátu může hodně lidí výkonnostně vyskočit. To se pravidelně stává. Pro mě bude důležité, abych hlavně vydržela zdravá,“ přeje si.

Přiblížit se křišťálovému glóbu se může o další kousek zase v pátek, kdy je na programu stíhačka žen. A vy ji můžete od 19:10 sledovat v online reportáži

 

Právě se děje

Další zprávy