Je ze všech jižních španělských měst to „nejandaluštější“ a jak praví jedno z místních přísloví, „kdo do Sevilly odešel, o svou židli přišel“.

Sevilla leží 80 kilometrů od Atlantického oceánu, téměř na samém jihu Španělska, těsně před výběžkem Gibraltaru, který jej odděluje od Středozemního moře. Nachází se na řece Guadalquivir, na jejímž pravém břehu leží převážná část města. Sevilla je ve Španělsku takovým zvláštním úkazem a budete-li jejími ulicemi procházet celý den, nutně se vám na mysl bude vkrádat otázka, co má toto město společného s ekonomickou krizí. Vše zde na první pohled funguje a město naopak jen kvete, což je patrné nejen na prosperujících obchůdcích a restauracích, ale také na moderních vymoženostech, jako je například hybridní tramvaj nebo řemeslné dílny 21. století.

V Seville stojí za to ochutnat hlavně pivo a zmrzlinu. S těmito dvěma artikly se na ulicích potkáte i po půlnoci. A po půlnoci to ve městě skutečně teprve začíná ožívat. Většina restaurací pečlivě dodržuje odpolední siestu, abyste si v nich po překlenutí letních žárů mohli dát například paellu, tapas nebo čerstvý salát. Ujít byste si neměli nechat velkolepou podívanou zvanou Semana Santa, svatý týden před velikonočními svátky, kdy katolická bratrstva nesou do katedrály obrazy svatých. Tím církev oslavuje již od středověku vítězství křesťanství nad islámem v roce 1248.

Pro silnější odvahy jsou zde stále dostupné býčí zápasy, jejichž tradice se píše již od roku 1750. Kdo nevydrží pohled na krev, může obdivovat arénu Plaza der Toros de la Maestranza s 12 500 místy. V Seville mají sídlo dva fotbalové kluby, Betis Sevilla a FC Sevilla, která v letech 2006 a 2007 vyhrála pohár UEFA. V roce 1992 zde byla pořádána výstava Expo 92.

Historie

První zmínky o Seville pocházejí z 9. století př. n. l., kdy bylo město postupně dobyto Féničany a následně Kartáginci, kteří se zasloužili o rozvoj obchodu. V roce 206 př. n. l. oblast osídlili Římané, kteří jej obehnali hradbami. Od 5. století n. l. byla oblast postupně dobyta Vizigóty a Araby.

V roce 712 podnikl invazi na Pyrenejský poloostrov muslimský náčelník Musa Ibn Nusair, jenž dobyl kromě Sevilly i další španělská města a v roce 750 připojil Andalusii ke Cordobskému emirátu (později chálifátu). Ten se rozpadl až v roce 1031 a na konci 11. století obsadila město dynastie Almorávidé. Ta vládla až do roku 1248, kdy bylo město dobyto Ferdinandem III. Kastilským a v Seville naplno vypukla reconquista. Ta končí až v roce 1492, kdy Ferdinand II. a Isabela Kastilská dobyli Granadu.

V tomto období byli pronásledováni Židé a Maurové, kteří museli konvertovat na křesťanskou víru, nebo opustit města. Bořeny byly muslimské stavby, které byly nahrazeny křesťanskými svatostánky. Po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem ve stejném roce se Sevilla stává jediným přístavem ve Španělsku, odkud vyplouvají lodě do Nového světa. Na začátku 16. století zde byla postavena univerzita a slavná katedrála, kde nyní naleznete ostatky Kryštofa Kolumba včetně dokumentů o objevení Ameriky.

V roce 1649 postihla Sevillu epidemie moru, který zabila polovinu obyvatel, a město začalo ztrácet na své dobré pověsti. V 18. století město opět povznesl Karel III. Španělský, který započal stavbu tabákové továrny. Psal se rok 1728 a tehdy šlo o druhou největší budovu ve Španělsku. V 50. letech 20. století se do ní přestěhovala místní univerzita. V roce 1929 se ve městě konala Ibero-americká výstava, díky které byly dokončeny projekty jako Plaza de España a Maria Luisa Park. Pod vedením Francisca Franca byla Sevilla během druhé světové války neutrální. V roce 1992 zde byla pořádána výstava Expo 92, která byla zčásti pořádána k 500. výročí první Kolumbovy plavby přes Atlantik. Výstavy se zúčastnilo 110 zemí a vybudováno bylo více než 60 pavilonů.

Turistické zajímavosti

Sevilla, katedrála | Foto: Thinkstock

Za pravý klenot Sevilly může být právem nazývána Sevillská katedrála, která je největší katedrálou Španělska a třetí největší v Evropě. Stavět se začala v roce 1401 a prošla fází gotickou, renesanční i barokní. Právě zde naleznete ostatky Kryštofa Kolumba. Katedrála byla původně mešitou, jejíž podobu nemilosrdně změnila reconquista. Nejvíce patrné je to na věži s názvem Giralda, která je tak trochu slepencem minaretu a kostelní zvonice. Do výšky 70 metrů zde můžete vystoupat po rampě, po které se prý kdysi jezdilo na koních. Na jejím vrcholu byla v roce 1568 umístěna socha sv. Jana jako symbol vítězství křesťanské víry.

Dalším pozoruhodným místem, které stojí za návštěvu, je královský hrad Alcazar, dnes představující pouze pozůstatky původního rozsáhlého paláce vystavěného v kombinace mudéjarského a maurského slohu. Původně zde stála pevnost z 9. století. Nachází se zde několik patií, dochovaných sloupořadí, štukových výzdob a místností, z nichž nejkrásnější je Salón de Embajadores s portréty všech španělských králů po Filipa III. Za vidění stojí také Torre del Oro, Zlatá věž, která byla postavena v 13. století Araby a jméno dostala po obkladech, které se na slunci leskly jako zlato. V současné době je sídlem námořnického muzea. Zakončit svou prohlídku byste měli na náměstí Plaza de España, které leží u obrovského parku Marie Luisy. Náměstí je vyzdobeno krásnými kachlemi zobrazujícími historii Španělska a vůbec působí s různými kanály a kašnami spíše jako palác než veřejně přístupné náměstí.

Počasí

Sevilla je typickým jižanským městem, kde teploty v průběhu května až srpna stoupají k 50 stupňům. V pravé léto, tedy v červenci a srpnu, se tak na ulicích objevují pouze zvědaví turisté, vyhledávající odpočinek v každém stínu. S návštěvou byste proto měli vydržet alespoň do září, kdy teploty padají k třicítkám. O Seville se říká, že má po městě Cordoba nejteplejší léta z kontinentální Evropy. Zimy jsou zde naproti tomu mírné, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnými teplotami okolo 15 stupňů. Prší zde často, a to zejména v období od října do dubna.