Ščasný zdědil čivavu a vlci ji zakousli. Chtělo by to chrty

Luděk Mádl Luděk Mádl
20. 4. 2015 6:00
Liberec výborně pracoval se sparťanskými nedostatky. Pomohl si k záchraně a zjistil, na co má. A co Sparta, už to ví také?
Radoslava Kováče zjevně zaskočilo, že v Liberci musel běhat. Zadýchal se
Radoslava Kováče zjevně zaskočilo, že v Liberci musel běhat. Zadýchal se | Foto: Milan Kammermayer

Glosář - Podívali se do tabulky a viděli tam rozdíl 34 bodů. Pak sparťani přišli na hřiště a na něm je napadli vlci. Ostří, hladoví, neúnavní. Liberečtí v té roli vydrželi po celou hrací dobu. A právě jasný rozdíl v agresivitě hry jim pomohl Spartu 2:1 porazit.

Ne že by se Sparta v soubojích vůbec nesnažila... Jenže je moc nevyhrávala. Akutní sestupová hrozba už Libereckým stačila poupravit jejich fotbalovou DNA, přibrousila jim zuby i drápy, zostřila instinkty. Takže to na hřišti chvílemi vypadalo, že predátoři z divočiny útočí na čivavy z obýváku.

A navíc to domácí dělali velmi chytře. Napadali Spartu zejména v přechodové fázi a věděli, na které články řetězu se ťukat vyplatí. A Lukáš Vácha jejich důvěru před první brankou utkání skutečně nezklamal.

Případ Brabec. To byl problém

Klid nedali hráči Liberce sparťanům ani při rozehrávce mezi stopery. Přinutili je tak občas posunout míč na brankáře Štěcha, který toho sice umí hodně a zrovna v Liberci to i hojně předváděl, ale hra nohama jeho hobby zrovna není, takže balony dalekým odpalem víceméně odevzdával.

Ale to všechno byly, řekněme, detaily či jednotlivosti ve srovnání s největším problémem sparťanské sestavy. A tím je vzhledem ke Kadeřábkovu marodění pravý kraj obrany.

Zkoušel to tam Mareček a dobré to nebylo. V Liberci tam Ščasný zkusil mladého Brabce. Ten poslední dobou chyboval i na pozici stopera, kterou má přitom alespoň osahanou. Vpravo byl ale jeho výkon od prvních minut - jak to říct... velký problém.

Nevěděl, kam se má postavit, jak se pohybovat, nestíhal od prvního útoku soupeře přes jeho prostor. Jeho zmatenost sehrála nepřehlédnutelnou roli před rozhodujícím gólem utkání. Navíc ho nutnost častých sprintů fyzicky naprosto odrovnala. Ostatně ani Radoslav Kováč přebytky fyzického fondu zrovna nehýřil. Liberečtí vlci šli do zápasu s tím, že sparťany ulítají, i kdyby u toho sami měli duši vypustit.

Fotbal někdy nebývá spravedlivý, ale za tohle velkolepé nasazení si Slovan tři záchranářské body opravdu zasloužil. A nahrál tak zároveň, řekněme, na ligový setbol plzeňské Viktorii, která tak dostala šanci poodskočit sparťanům v dnešní dohrávce až o osm bodů, a to už by byl velmi pohodlný náskok.

To aby Sparta pomalu začala přemýšlet, co dál. Jestli k rychlejší hře se sprinterskými náběhy a prudkými přihrávkami zase nějak probudí to, co v kádru má, nebo zda nějaké rychlé chrty na Letnou v létě přivábí.

Sparťanská lavička se s výjimkou Konatého nejeví zrovna jako zóna skrytých pokladů, vypadá to, že si kabina říká spíš o větší než menší průvan, který by už snad mohl přibrat i někoho, kdo tenhle zabezpečovací ústav vybudoval.

Důležitá otázka zní: Bude u toho ještě trenér Zdeněk Ščasný? První ze sedmi pokusů moc nevyšel, zkusí další.

Sparta podala oficiální stížnost na sudího Jílka.. Vytýká mu, že měl písknout po Karišikově ruce penaltu. A že před rozhodujícím gólem nechal domácí rozehrát roh, místo aby potrestal faul na Holka.

Má pravdu. Já dodám, že zajímavý by možná mohl být třeba i pravidlový rozbor Lafatovy situace před brankou, kdy mu spoluhráči vystavěli v šestnáctce clony. A třeba způsob, jakým tam Brabec úmyslně překážel Luckassenovi, připomínal bránění ve hře.

Řešit všechny ostatní odehrané zápasy 24. ligového kola snad ani nemá smysl. Podstatné totiž byly dva z nich, které si navíc byly hodně podobné.

Odsoudili se sami?

Jak České Budějovice nad týmem Bohemians, tak i Hradec Králové nad Příbramí držely v jednu chvíli vedení 2:0. A oba sestupem akutně ohrožené celky nakonec 2:3 prohrály. A to k obrovské úlevě všech celků, co si záchranu ještě pojistit nedokázaly.

Takže: 12. Bohemians 26 bodů,  13. Slavia 25, 14. Liberec 23, 15. Hradec Kr. 18, 16. Č. Budějovice 18. Nechci být špatným prorokem, ale tady už se nám, myslím, něco nepřehlédnutelně rýsuje. Stejně jako v boji o titul...

 

Právě se děje

Další zprávy