Nikdo nebyl jako Ája. Krasobruslaři truchlí za Vrzáňovou

ČTK ČTK
31. 7. 2015 14:34
Evropský šampion Tomáš Verner byl šokován a v rozhovoru s ČTK řekl, že to považuje za nenahraditelnou ztrátu nejen pro oblast sportu, ale pro celou Českou republiku.
Ája Vrzáňová v roce 1950
Ája Vrzáňová v roce 1950 | Foto: ČTK

Praha - Čtvrteční zpráva o úmrtí dvojnásobné mistryně světa Áji Vrzáňové zaskočila její kolegy z krasobruslařského prostředí. Evropský šampion Tomáš Verner byl šokován a v rozhovoru s ČTK řekl, že to považuje za nenahraditelnou ztrátu nejen pro oblast sportu, ale pro celou Českou republiku.

Podobně odchod legendy komentovali také předsedkyně Českého krasobruslařského svazu Věra Tauchmanová či stříbrný medailista z olympijských her 1960 ve Squaw Valley a držitel stříbra a bronzu z mistrovství světa Karol Divín. Svou lítost vyjádřili také představitelé politické scény.

Verner: Je to šok

Verner se o náhlém úmrtí Vrzáňové dozvěděl z médií. "Ještě před půl rokem jsem s ní natáčel pořad Na Cibulce, byla plná života a energie, takže je to šok," řekl. Mezeru, kterou tato osobnost po sobě zanechala, se podle něj zřejmě nepodaří nikdy zaplnit. "Nedokážu si představit, že by někdo byl schopen reprezentovat naši vlast jako Ája. Nikdy na nás nezapomněla, i když žila za mořem," poznamenal.

Sám se se slavnou krasobruslařkou a jedinou českou světovou šampionkou setkal a vyslechl od ní důvěrné rady. "Šlo hlavně o to, aby mi někdo poradil, jak vážně brát krasobruslení, a dal do toho lidský pohled. Nedostal jsem se na tu úroveň, na které byla ona, abych všechny ty rady využil," vyprávěl.

Předsedkyně svazu připomněla, že Verner patřil ke generaci českých krasobruslařů, pro které Vrzáňová znamenala nejvíce. Angažovala se také v devadesátých letech v době, kdy závodila například Lenka Kulovaná. "Snažila se krasobruslařům pomoci radou a osobním přístupem. Ne tolik v odborných záležitostech, ale například radami, jak se vyrovnat s úspěchem nebo popularitou," vzpomínala.

Komunistický režim Vrzáňovou i její úspěchy po její emigraci před veřejností tajil, až po jeho pádu v roce 1989 se o nich mohlo veřejně mluvit. Pak se Vrzáňová snažila pro české krasobruslení působit i na diplomatickém poli, proto pro něj znamenala hodně. Předsedkyně svazu její úmrtí považuje i za velkou lidskou ztrátu. "Byla to skutečně Dáma s velkým D, energická, usměvavá," dodala.

Divín Vrzáňovou obdivoval

Také Karol Divín, který oslaví příští rok v únoru osmdesáté narozeniny, označil Vrzáňovou za velkou dámu. "Obdivoval jsem ji. Byla na svou dobu vynikající krasobruslařka s atletickým stylem. Při vysoké postavě její skoky letěly. Jak do výšky, tak do dálky. To její soupeřky nedokázaly," uvedl Divín, který poprvé spatřil Vrzáňovou na mistrovství republiky v Pardubicích v roce 1948. Tehdy mu bylo dvanáct let a startoval v kategorii nováčků.

V zahraničí se Divín potkal s Vrzáňovou až při jejím vystoupení v revue v roce 1965 v Torontu. "Stále si držela výbornou formu. Její skoky měly stále vysokou hodnotu," vzpomínal Divín.

Zpráva o úmrtí Vrzáňové ho překvapila. "Měla výbornou kondici. Až do poslední chvíle pravidelně hrála tenis. Myslel jsem si, že tady může být ještě o deset let déle. Její odchod považuji za velkou ztrátu pro celý krasobruslařský svět," dodal Divín.

Na Vrzáňovou dnes vzpomínal rovněž bývalý prezident Václav Klaus, který jí v roce 2004 udělil medaili za zásluhy o stát v oblasti sportu. "Áju jsem měl moc rád a velmi si jí vážil. I po více než půlstoletí v Americe byla stále Češkou. A také byla skutečnou dámou," uvedla někdejší hlava státu na Facebooku Institutu Václava Klause. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zaslal pozůstalým kondolenci. "Vážil jsem si toho, jak Ája Vrzáňová pracovala pro českou komunitu v USA. Vždy měla zájem o dění v ČR. Při příští návštěvě USA mi bude chybět," napsal na svůj Twitter.

 

Právě se děje

Další zprávy