Praha - O uplynulém víkendu v dosáhla teprve osmnáctiletá Lucie Svěcená v závodě na 100 metrů motýlek času 58,54, který je nejen novým českým rekordem, ale zároveň splněným limitem na olympijské hry.
Tímto velkým osobním úspěchem tak vedle Jana Micky, Barbory Závadové a Simony Baumrtové rozšířila výpravu českých plavců do Ria.
"Je to dárek pro mého tátu, který zemřel loni v listopadu ve 42 letech na selhání srdeční činnosti,“ prozradila v rozhovoru pro Aktuálně.cz plná spokojenosti, ale pochopitelně i s příchutí smutku.
Kterého ze svých předchozích výsledků si nejvíc ceníte?
Tří medailí z juniorských šampionátů v roce 2013. Na mistrovství Evropy jsem v závodech na 50 i 100 metrů motýlek skončila druhá a na mistrovství světa na trati 50 metrů třetí.
S jakými představami jste vstupovala do letošního roku?
Co nejlepšími výkony poděkovat tátovi za jeho péči, kterou mně věnoval. Věřím, že mě stále sleduje a s mými výkony, hlavně pak s účastí na olympiádě, mu dělám radost. S větší zátěží, než v předchozích letech, jsem se připravovala už od ledna. Na olympiádu jsem však v té době ještě nemyslela.
Co vám napovědělo vaše první letošní vystoupení na závodech v Berlíně?
Podařilo se mi tam na stometrové trati vytvořit nový český rekord, což pro mě bylo velice povzbuzující. Malinko jsem začala uvažovat o možnosti zvládnout i olympijský limit.
Před týdnem v rakouském Grazu jste asi zjistila, že účast na olympiádě máte na dosah...
Je to tak, ale musím přiznat, že moc jsem si nevěřila. Spíš jsem měla obavy, které přecházely až do stresu. V důležitou chvíli mně psychicky moc pomohla Bára Závadová, vrátila jsem se do pohody a výsledný čas byl pro mě vynikající: zůstala jsem jen dvě setiny vteřiny od olympijského limitu!
Váš trenér Urban před námi po závodě v Pardubicích netajil, že pro letenku do Ria si určitě doplavete, což se už o týden později na Českém poháru v Pardubicích také potvrdilo. Čím je pro vás účast na olympiádě?
Čas 58,54 je pro mě velkým překvapením, neboť je o dvě desetiny lepší, než stanovený limit. Cesta na olympijské hry je pak splněním mého velkého snu. Už jako žákyně jsem chtěla dosáhnout něčeho významného a letos se mi to cestou do Brazílie na největší sportovní událost na světě podařilo. Jsem nadšená!
Co bylo na vaší vydařené cestě podle vás nejdůležitější?
Především se mi podařilo zvládnout náročnější trénink, v němž jsem nasbírala potřebné síly na stometrovou trať a ne pouze na poloviční. Dále jsem změnila stravovací režim, včetně doplňků. Věnovala jsem víc času regeneraci a po dohodě s vedením gymnasia také odpočinku.
Jak velká je současná světová konkurence na vaší oblíbené motýlkářské stovce?
To opravdu nevím, ale určitě bude dost velká (úsměv). Zjistila jsem však, že současným časem patřím na sedmou příčku v evropském žebříčku. To není špatná pozice, ale v žádném případě se s ní nechci spokojit. Ve svém výkonu ještě cítím určité rezervy, které hodlám využít.
Jaké závody vás do olympiády ještě čekají?
V druhé květnové dekádě to je mistrovství Evropy v Londýně, pak budou následovat závody v Norsku a začátkem července mistrovství republiky.
Počítáte s nějakou speciální přípravou před Riem?
V plánu je soustředění v Turecku a potom ještě v domácích podmínkách, asi v Praze nebo Pardubicích.
A s jakým vystoupením na olympiádě byste byla spokojena?
Určitě bych se nezlobila, kdyby se mi podařilo zaplavat lepší čas, než s jakým jsem splnila olympijský limit.
