Praha - Hokejová Sparta je pro Richarda Žemličku srdeční záležitostí. Dlouhá léta v jejim dresu válel, byl šéfem týmu i kabiny. Po ukončení kariéry se přesunul ke koučování.

Postupnými kroky od mládeže po dospělé se dostal až na lavičku áčka, kde ve svých 48 letech zažil coby hlavní lodivod extraligovou premiéru.

V utkání proti Karlovým Varům musel jeho celek dohánět jednogólové manko, nakonec Pražané zvítězili 2:1 po samostatných nájezdech.

Zažil jste extraligovou premiéru v roli hlavního kouče. Jaká byla?
"Musím říct, že jsme vyhráli se štěstím. První dvě třetiny jsme hráli úplně příšerně, vůbec jsme nehráli to, co jsme chtěli. Všude nám chyběl krok, nedohrávali jsme osobní souboje, nechodili jsme do brány. Vary nás velice překvapily. Hrály aktivně a po dvě třetiny byly lepší. V poslední třetině jsme se trochu zvedli. Vyplynuly z toho nějaké šance a gól, ale příště se musíme hodně zlepšit, protože takhle to hrát nejde."

Správně jste řekl, že v prvních dvou třetinách vaše mužstvo podalo špatný výkon. V té třetí se to už o poznání zlepšilo. Zvyšoval jste o přestávce před ní v kabině hlas?
"Myslím si, že zvýšený hlas by nepomohl, kluci se potřebovali spíš uklidnit. Do poslední části jsme nastoupili lépe, ale v těch dvou úvodních to bylo příšerné."

Byl jste před svým debutem v nové roli nervózní?
"Trošku samozřejmě ano. Občas jsem se v noci vzbudil, ale postupně jsem se dostal zas do klidu. Trenér nemůže být nervozní, prostě to musí zvládnout."

V dobách aktivní hráčské kariéry jste platil za velkého hecíře a bouřliváka. Na lavičce jako trenér naopak působíte mnohem klidněji, dokonce i v porovnání s jinými kolegy...
"Jiná možnost není. Protože když je trenér agresivní, tak mužstvo to vidí a znervózní taky."

V sobotu bude s nějvětší pravděpodobností potvrzena v NHL výluka a řada známých jmen se přestěhuje do extraligy. Jak to vypadá s případnými posilami na Spartě?
"Samozřejmě nějaké varianty máme, ale počkáme s nimi, až se výluka opravdu potvrdí, a poté se rozhodneme."